Determinant: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 103:
a_{i1} & a_{i2} & \cdots & a_{in} \\
\vdots & \vdots & \vdots & \vdots \\
a_{n1} & a_{n2} & \cdots & a_{nn} \end{vmatrix}</math>,
:tzn. determinant je homogenní funkcí (stupně jedna) svých řádků (i sloupců).
* Speciální případ předchozí vlastnosti nastane tehdy, máme-li matici <math>\mathbf{B}</math>, jejíž prvky lze vyjádřit vynásobením prvků čtvercové matice <math>\mathbf{A}</math> řádu <math>n</math> číslem <math>c</math>, tzn. <math>b_{ij} = c \cdot a_{ij}</math>. Pak platí
:<math>\det \mathbf{B} = c^n \det \mathbf{A}</math>
* Pro součet dvou determinantů, které se vzájemně liší v jednom řádku platí
Řádek 121 ⟶ 122:
b_{i1} & b_{i2} & \cdots & b_{in} \\
\vdots & \vdots & \vdots & \vdots \\
a_{n1} & a_{n2} & \cdots & a_{nn} \end{vmatrix}</math>,
:tzn. determinant je aditivní funkce svých řádků i sloupců.
 
* Spolu s výše uvedenou homogenitou to znamená, že determinant je [[Multilineární forma|multilineární formou]] svých řádků i sloupců.
 
* Determinant je antisymetrický vůči vzájemné výměně dvou řádků, popř. vzájemné výměně dvou sloupců. Při výměně dvou řádků nebo dvou sloupců se tedy znaménko determinantu změní na opačné.
* Z předchozíchpředchozí vlastnostívlastnosti plyne, že pokud má matice <math>\mathbf{A}</math> dva stejné řádky nebo dva stejné sloupce (a není nad tělesem charakteristiky 2), tak musí platit <math>\det \mathbf{A} = - \det \mathbf{A} = 0</math>.
* Předchozí tvrzení je možné zobecnit na případ, kdy jeden řádek (sloupec) lze vyjádřit jako [[lineární kombinace|lineární kombinaci]] ostatních řádků (sloupců). V takovém případě je determinant nulový.
* Z předchozího plyne, že pokud je jeden z řádků nebo sloupců nulový, je celý determinant roven [[nula|nule]].
* Determinant matice '''A''', kterou získáme z matice '''B''' tak, že k libovolnému řádku (sloupci) matice '''B''' přičteme lineární kombinaci zbývajících řádků (sloupců) matice '''B''', je roven determinantu matice '''B''', tzn. <math>\det \mathbf{A} = \det \mathbf{B}</math>. Přičteme-li tedy k danému řádku (sloupci) lineární kombinaci ostatních řádků (sloupců), hodnota determinantu se nezmění.
* Nulovost, resp. nenulovost determinantu je jeho důležitou vlastností. Z geometrické interpretace vyplývá, že v případě nulového determinantu má rovnoběžnostěn nulový objem. To nastane jen tehdy, když lze jeden z vektorů vyjádřit jako lineární kombinaci ostatních. Vektory (ať už řádkové nebo sloupcové) v tomto případě generují [[Vektorový prostor|prostor]] [[Dimenze vektorového prostoru|dimenze]] nižší, než je rozměr matice. Taková matice se nazývá [[singulární matice|singulární]]. Naopak matice, jejíž determinant je nenulový, se nazývá [[regulární matice|regulární]].
* Hodnota determinantu se nezmění, zaměníme-li řádky za sloupce. Determinant matice <math>\mathbf{A}</math> je tedy roven determinantu [[transponovaná matice|transponované matice]] <math>\mathbf{A}^T</math>, tzn.
:<math>\det \mathbf{A} = \det \mathbf{A}^T</math>.
Řádek 145 ⟶ 150:
:<math>c_{ik} = \sum_{j=1}^n a_{ij} b_{jk}</math>, tzn. násobí se řádky matice '''A''' se sloupci matice '''B''',
:<math>c_{ik} = \sum_{j=1}^n a_{ji} b_{jk}</math>, tzn. násobí se sloupce matice '''A''' se sloupci matice '''B'''.
:Speciálně platí pro determinant součinu matic, že je roven součinu jejich determinantů,
:<math>\det \mathbf{(AB)}=\det \mathbf{(BA)}=\det \mathbf{A}\cdot\det \mathbf{B}.</math>
 
== Odkazy ==