Sociální zahálení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Wikifikovat}}
'''Sociální zahálení (lenivost)''' znamená v [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] situaci, kdy jedinec ví, že nebude hodnocen za vlastní individuální výkon, ale že bude hodnocena celá [[Sociální skupina|skupina]] dohromady. Svůj [[výkon]] tím tedy snižuje. Čím více lidí pracuje na společném úkolu, tím méně aktivity každý jedinec vynakládá. [[Fenomén|Fenoménem]] sociálního zahalení se zabývá řada prací, z nichž nejznámější jsou výzkumy Maxe Ringelmanna, Bubba Latanhe, Kiplinga Williamse a Stephena Harkinse.
== Princip ==
Řádek 11:
=== Měření hladiny hluku způsobené tleskáním a křikem ===
Výzkumy na toto téma provedli [[Bibb Latané|B. Latané]], K. Williams a S. Harkins. Výzkumníci umístili zkoumané osoby do půlkruhu. Pak žádali jednotlivé osoby nebo více osob najednou, aby tleskali nebo křičeli jak nejvíce mohou a pomocí přístroje měřili hladinu hluku. Výsledky byly stejné jako u „tahání lana“. Úroveň hluku se s velikostí skupiny zvětšovala, ale ne v přímém poměru. Průměrně [[osoba]] vytvářela [[tlak]] 3,7 dyn/cm². V párech se tato hodnota snížila na 2,6 dyn/cm², ve čtveřici na 1,8 dyn/cm² a ve skupině šesti osob na 1,5 dyn/cm² za [[Osoba|osobu]]. Přitom nebyl zaznamenán žádný blokovací efekt (jako například [[únava]]).
== Příčiny ==
=== Šíření odpovědnosti ===
Jak se zvyšuje počet lidí ve skupině nebo týmu, lidé pociťují de-individualizaci. Tento termín definuje jak [[Disociace (psychologie)|disociaci]] od úspěchu jednotlivce, tak snížení osobní odpovědnosti, což má za následek nižší vynaložené úsilí pro jednotlivce v prostředích spolupráce. Tento jev tak může snížit celkovou efektivitu skupiny, protože je nakažlivý a je obtížné jej napravit. Jakmile tento jev identifikuje vedoucí skupiny nebo týmu, je jejich odpovědností přehodnotit a uvést do pohybu nová pravidla a očekávání pro každého.
Když se sníží motivace pro celkový cíl nebo úkol, celkový příspěvek poklesne. Když má člověk pocit, že jeho celkové úsilí je nízké nebo nedůležité, pravděpodobně se u něho projeví sociální zahálení.
Uvádí se, že úroveň motivace k aktivitě ovlivňuje chování [[Člověk|člověka]] ve skupině. Toto zjištění, považované za model kolektivního úsilí podle Karau a Williamse (1993, 2001), podrobně uvádí, že jedinci, kteří mají větší motivaci, se častěji zapojují do sociálního usnadňování (tj. Zvyšují své úsilí v přítomnosti ostatních), zatímco ti, kteří jsou méně motivovaní, je pravděpodobnější, že se zapojí do sociálního zahálení. <ref name="Forsyth, D. R. 2009">Forsyth, D. R. (2009). [https://books.google.com/books?id=RsMNiobZojIC&printsec=frontcover&dq=%22group+dynamics%22+forsyth&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwjWsKGqtuLjAhVDWq0KHQNqDT0Q6AEIKjAA#v=onepage&q=%22social%20loafing%22&f=false Group dynamics]: New York: Wadsworth. [Chapter 10]</ref>
Postoj člověka k těmto dvěma faktorům tedy ovlivní jeho motivační úroveň a následné skupinové chování. Karau a Williams zjistili, že motivace byla nejvyšší, když člověk věřil, že cíl je snadno dosažitelný a velmi hodnotný. Na druhou stranu, motivace byla nejnižší, když se cíl zdál nemožný a vůbec ne hodnotný.
Bohužel přítomnost skupiny může ovlivnit něčí vnímání těchto dvou faktorů mnoha způsoby. Například práce ve skupině může snížit nebo zvýšit úsilí člověka při dosažení cíle. To znamená, že v závislosti na členech skupiny se jednotlivec může ocitnout ve skupině vysoce úspěšných lidí, kteří tvrdě pracují a mají zaručený úspěch, zatímco jiný se může stejně ocitnout ve skupině líných nebo roztržitých lidí, takže se úspěch se zdá být nedosažitelný. Souvislost mezi osobním úsilím a úspěchem tedy není přímá, protože je úspěch je ovlivněn prací druhých. Podobně může být hodnota cíle podmíněna členy skupiny. Například pokud musíme sdílet úspěch se všemi ostatními členy skupiny, pak se hodnota cíle sníží ve srovnání s hodnotou cíle z [[Individualismus|individuální]] perspektivy.
== Předcházení sociálnímu zahálení ==
Řádek 57:
Tento model dělí faktory na skupiny podle jejich vlivu na projevy sociálního zahálení:
* Frekvence personálních změn, počet členů, různá doba pobytu v [[Kolektivní chování|kolektivu]] - to vše může ovlivnit úroveň [[motivace]] k svědomité práci.
* Vztahy a interakce mezi členy skupiny. Skutečnost, že v takové společnosti existuje spravedlnost, má pozitivní vliv na motivaci.
* [[Charakter]] vykonávané práce, jasnost úkolů. Kromě toho se sociální lenost v pracovní skupině sníží, pokud jsou úkoly takové povahy, že každý jednotlivý účastník uvidí výsledek své práce, který bude možné ocenit.
* Rozvinutý systém pobídek pro splnění požadavků. Kidwell a Bennett primárně odkazují na finanční faktor, to znamená bonusy nebo prémie.
Posouzení členy skupiny jejího rozměru,{{Ujasnit}} vkladu členů skupiny v konečný výsledek, porozumění členů skupiny stanoveným úkolům a také [[perspektiva]] bonusového ohodnocení jsou kombinovány jako soubor faktorů zahrnutých v konceptu [[racionální]] volby. V tomto modelu tato fráze znamená vzájemnou korelaci úsilí, které vynaloží jedinec na práci, a také závisející na tom a konečný výsledek a odměnu.
Je třeba poznamenat, že velikost skupiny je často přičítána faktorům ovlivňujícím nárůst sociální lenosti, avšak na základě různých studií nelze v této otázce učinit jednoznačný závěr, protože výsledky si navzájem odporují.
Pochopení, že aktivity pracovních skupin jsou založeny na [[Spravedlnost|spravedlnosti]] (což také snižuje lenost), se nevztahuje na všechny typy spravedlnosti, které existují. V tomto případě hraje roli distribuční spravedlnost, ve které bude odměna za vykonanou práci obdržena v souladu s vynaloženým úsilím.
Kromě toho, důležitost prováděných úkolů také snižuje sociální lenost. Pokud je výsledek práce vzájemně závislý na jiných úkolech, pak se zvyšuje sociální zahálení a pokud je práce více nezávislá, pak klesá.
Řádek 72:
== Sociální zahálení v reálném životě ==
=== Sestřelení amerických bojových vrtulníků v roce 1994 ===
14. dubna 1994 dvě stíhačky amerického letectva [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15]] omylem sestřelily dva vrtulníky americké armády [[Sikorsky UH-60 Black Hawk|Black Hawk]] nad severním Irákem a zabily všech 26 vojáků na palubě. Podrobnosti o incidentu analyzoval profesor Vojenské akademie West Point Scott Snook ve své knize ''[[Palba do vlastních řad|Friendly Fire]]''. Ve svém shrnutí omylu sociální nadbytečnosti Snook poukazuje na fakt, že sociální zahálení přispělo k selhání leteckého týmu AWACS při sledování vrtulníků a zabránění sestřelení. Snook tvrdí, že odpovědnost byla „rozšířena tak tenkými zákony sociálního dopadu a zmatenými autoritativními vztahy, že nikdo nebyl nucen jednat“.<ref name="snook">Snook, Scott A. (2000). ''Friendly Fire: The Accidental Shootdown of U.S. Black Hawks over Northern Iraq''. Princeton, NJ: Princeton University Press. p. 135. {{ISBN|978-0-691-09518-9}}</ref>
=== Online komunity a skupiny ===
Výzkum týkající se sociálního zahálení online je v současné době poměrně řídký, ale stále roste.<ref name="irrodl">Piezon, Sherry L., and Ferree, William D. [http://www.irrodl.org/index.php/irrodl/article/view/484/1034 "Perceptions of Social Loafing in Online Learning Groups: A study of Public University and U.S. Naval War College students."] June 2008. ''The International Review of Research in Open and Distance Learning''. '''9''' (2)</ref>
Sociální
Hlavní důvod, proč se lidé rozhodnou nepřispívat do online komunit, překvapivě nemusí souviset se společenskou leností, ale ve skutečnosti potenciální přispěvatelé věří, že jejich příspěvky nebudou brány vážně nebo jim nebude přidělena odměna, kterou si zaslouží. Když lidé hodnotí rizika spojená s přispíváním do online komunit, obecně se účasti vyhýbají kvůli nejistotě, kdo jsou ostatní přispěvatelé a čtenáři, a strachu z podcenění jejich práce.<ref name="Shiue 2010 768–777">{{cite journal|last=Shiue|first=Yih-Chearng|author2=Chiu, Chao-Min|author3=Chang, Chen-Chi|title=Exploring and mitigating social loafing in online communities|journal=Computers in Human Behavior|year=2010|volume=26|issue=4|pages=768–777|doi=10.1016/j.chb.2010.01.014}}{{dead link|date=December 2017|bot=InternetArchiveBot|fix-attempted=yes}}</ref>
==== Dopady na účast související s věkem ====
Ačkoli studie obhajují představu, že lidé často nepřispívají do online komunit, některé výzkumy ukazují, že starší lidé se častěji účastní online komunit než mladší lidé, protože různé generace mají tendenci používat internet odlišně. Například
=== Sociální zahálení ve sportu ===
U [[Sportovec|sportovců]] pracujících v týmu v užším kruhu je menší [[pravděpodobnost]], že budou zahálet. Má to několik důvodů. Zaprvé, sportovci jsou ochotnější obětovat se a tvrdě pracovat, pokud jsou zapojeni do společného [[Cíl|cíle]] s lidmi, s nimiž mají pozitivní vztah. Zadruhé, sportovci pociťují větší tlak na výkon, pokud jsou jejich spoluhráči lidé, se kterými mají bližší vztah a nechtějí je zklamat. A zatřetí, sportovci, kteří jsou součástí soudržného týmu, budou s větší pravděpodobností více povzbuzováni během svých výkonů na hrací ploše. Nedávná výzkumná studie (Hoigaard, Tofteland a Ommundsen) prokázala, že [[Štafeta|štafetové týmy]] s dobrou soudržností týmů si vedly výrazně lépe než týmy složené z cizinců.
== Reference ==
| |||