Julian Rotter: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 3:
 
== Životopis ==
Julian Rotter se narodil 22. října [[1916]] v [[New York|New Yorku]] a pocházel z židovské rodiny.<ref name="Millon 2004, p. 353">Millon (2004), p. 353</ref> Jeho otec pracoval jako úspěšný podnikatel, ale pouze do roku [[1929]], kdy nastala [[Velká hospodářská krize]]. Během studií na střední škole rostl Rotterův zájem o [[Psychologie|psychologii]], a to díky knihám od [[Sigmund Freud|Freuda]] a [[Alfred Adler|Adlera]]. Zaujalo ho především psychoanalytické myšlení. V posledním ročníku střední školy napsal práci „Why We Make Mistakes“ a snil o kariéře jako [[psycholog]].<ref name=":4"/>
 
Velká hospodářská krize velmi ovlivnila Rotterova vysokoškolská studia. V tomto období bylo jen málo kariérních příležitostí v oboru [[Psychologie|psychologie,]] proto se Rotter rozhodl studovat praktičtější obor, a to [[Chemie|chemii]] na Brooklyn College. Rotter i přesto, že studoval jiný obor než je psychologie, začal navštěvovat semináře pořádané Adlerem a účastnil se i jeho setkání Společnosti individuální psychologie v Adlerově domě.
 
Poté co Rotter získal magisterský titul se přestěhoval do [[Massachusetts|Massachuesetts]], kde se zúčastnil jedné z vůbec prvních stáží v klinické psychologii, a to ve státní nemocnici ve [[Worcester|Worcesteru]], v té době významného výcvikového a výzkumného centra klinické praxe. V roce [[1941]] získal na [[Indiana University Bloomington|Indiana University]] doktorát z [[Klinická psychologie|klinické psychologie]] a oženil se s Claru Barnesovou. Po získání titulu PhD chtěl Rotter akademickou pozici, to se mu však kvůli jeho židovského původu nepovedlo a přijal místo ve státní nemocnici v [[Norwich|Norwichi]] jako klinický psycholog. V roce [[1942]] byl povolán do armády, kde strávil tři roky jako vojenský psycholog, který působil jako konzultant při výběru důstojníků. Po vojenské službě přijal místo po [[Carl Rogers|Carlu Rogersovi]] na [[Ohio State University]] v programu klinické psychologie. Navázal na [[Carl Rogers|Rogerse]] a spojil svůj důraz na vědecký výzkum s aplikací jeho myšlenek v klinickém prostředí, aby pomohl vybudovat program klinické psychologie, který je hodnocen jako jeden z nejlepších v zemi. V roce [[1951]] se stal ředitelem programu klinické psychologie. Během působení na [[Ohio State University]] formuloval a otestoval Rotter se skupinou postgraduálních studentů základní rámec své teorie sociálního učení. V roce [[1954]] poté vyšla jeho klasická učebnice s názvem Sociální učení a klinická psychologie.
 
Do důchodu ze své fakultní pozice odešel v roce [[1987]]. Dále ale zdokonaloval svoji teorii, prováděl výzkum a dohlížel na výcvik klinické psychologie postgraduálních studentů. Významem jeho učení bylo kladení důrazu na školení klinických psychologů jako výzkumných pracovníků, ale zároveň i praktických kliniků. Po celou dobu své kariéry působil v mnoha sdruženích. V roce [[1988]] získal prestižní ocenění APA Distinguished Scientific Contribution Award, jako uznání jeho mnoha významných příspěvků v průběhu celého života.