Julian Rotter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
== Životopis ==
Julian Rotter se narodil 22. října 1916 v [[New York|New Yorku]] a pocházel z židovské rodiny.<ref name="Millon 2004, p. 353">Millon (2004), p. 353</ref> Jeho otec pracoval jako úspěšný podnikatel, ale pouze do roku 1929, kdy nastala [[Velká hospodářská krize]]. Během studií na střední škole rostl Rotterův zájem o [[Psychologie|psychologii]], a to díky knihám od [[Sigmund Freud|Freuda]] a [[Alfred Adler|Adlera]]. Zaujalo ho především psychoanalytické myšlení. V posledním ročníku střední školy napsal práci „Why We Make Mistakes“ a snil o kariéře jako [[psycholog]].<ref name=":4"/>
Velká hospodářská krize velmi ovlivnila Rotterova vysokoškolská studia. V tomto období bylo jen málo kariérních příležitostí v oboru [[Psychologie|psychologie,]] proto se Rotter rozhodl studovat praktičtější obor, a to [[Chemie|chemii]] na Brooklyn College. Rotter i přesto, že studoval jiný obor než je psychologie, začal navštěvovat semináře pořádané Adlerem a účastnil se i jeho setkání Společnosti individuální psychologie v Adlerově domě.
Řádek 14:
Julian Rotter v tomto učení navazuje na svého učitele [[Kurt Lewin|Kurta Lewina]], který vysvětluje chování člověka v interakci s prostředím. Tato teorie se zabývá chováním, které se vyskytuje v určitých situacích. Svou teorii o sociálním učení se rozhodl rozvíjet proto, že člověk si osvojuje své chování v sociálních situacích a zároveň dochází k uspokojování potřeb prostřednictvím jiných lidí. Rotterova teorie sociálního učení je založena na čtyřech proměnných. Potenciál chování, očekávání, hodnota posílení a psychologická situace.<ref name=":4">{{Cite web|url=http://psych.fullerton.edu/jmearns/rotter.htm|title=The Social Learning Theory of Julian B. Rotter|website=psych.fullerton.edu|access-date=2017-03-30}}</ref>
''Potenciál chování'' vyjadřuje volbu určitého chování z několika možností, které daná situace nabízí, ve vztahu k posílení. Člověk má jistý potenciál [[chování]] pro každou možnou reakci na jakoukoliv situaci. Potenciál chování se však může měnit situací od situace.
''Očekávání'' je pravděpodobnost, že chování povede k určitému výsledku, nebo-li k určitému posílení. Pokud je osoba přesvědčena, že chování povede k předvídanému výsledku, mluvíme o tzv. silném [[očekávání]] (silném posílení). Naopak při nízkém očekávání nedochází k posílení chování. [[Očekávání]] se utváří podle minulé zkušenosti. Čím častěji v minulosti naše chování vedlo k posílení, tím se zvýší naše očekávání, že dosáhneme stejného výsledku i situaci, ve které se právě nacházíme.
''Hodnota posílení'' formuluje [[Preference|preferenci]] jednoho zdroje posílení před druhým. Vyjadřuje to, co lidé doopravdy v životě chtějí, proto člověk preferuje takové chování, které vede k většímu posílení.
Čtvrtou proměnnou, ''psychologická situace'', Rotter nezařazuje do součástí vzorce chování, ale zavádí ji z toho důvodu, aby podchytil odlišnosti v [[Interpretace|interpretaci]] stejné situace různými lidmi. Psychologická situace proto vystihuje podstatu toho, jak lidé situace vnímají.
Řádek 31:
== Locus of control ==
Julian Rotter zveřejnil svůj koncept poprvé v roce [[1954]] a následně v roce [[1966]] vydal článek v časopise Psychological Monographs v němž shrnul tento koncept na základě dlouholetého výzkumu.
Koncept [[Locus of control]] má své kořeny v teoretickém rámci sociální teorie učení. Původním název tohoto konceptu je „internal versus external control of reinforcement“. Lze jej chápat jako pocit sebekontroly jedince nad následky způsobenými jeho jednáním.
Na základě toho, zda osoba považuje za příčinu událostí své jednání je tato považována za internalistu, tedy osobu s vnitřním místem kontroly . Naopak pokud člověk nespatřuje souvislost mezi svým chováním a jeho důsledky, je podle Rotterova konceptu považován za [[Externalita|externalistu]], neboli jedince s externím místem kontroly.
Julian Rotter zmiňuje dvě primární [[Domněnka|domněnky]] o tomto konceptu, přičemž obě byli přesvědčivě dokázány.
| |||