Tykání: Porovnání verzí

Přidáno 1 611 bajtů ,  před 13 lety
změna redirectu na článek
(Přesměrování na Vykání)
 
(změna redirectu na článek)
'''Tykání''' je v některých [[jazyk (řeč)|jazycích]] způsob [[oslovení|oslovování]] jedné osoby pomocí 2. [[osoba (mluvnice)|osoby]] [[singulár|jednotného čísla]] (''ty''). Tykání je v mnoha společnostech považováno za důvěrné, neformání a v mnoha situacích a společenských vztazích nepřijatelné. K vyjádření formálnosti, společenského odstupu či úcty, zejména při jednání cizími, staršími či společensky výzmnějšími osobami se jako protiklad k tykání v [[čeština|češtině]] používá [[vykání]] (oslovování jednotlivého člověka v 2. [[osoba (mluvnice)|osobě]] množného [[číslo (mluvnice)|čísla]], ''vy''). V některých jiných jazycích, např. [[němčina|němčině]], se obdobně využívá [[onikání]] (oslovování ve 3. osobě množného čísla, ''oni''), případně dalších jazykových prostředků.
#REDIRECT [[Vykání]]
 
V češtině s tykáním souvisí i volba neformálního [[pozdrav]]u (''nazdar, ahoj, čau''). Při vykání se používá formální ''dobrý den'' a ''na shledanou''. Při tykání se též zpravidla oslovuje křestním [[jméno|jménem]] či [[přezdívka|přezdívkou]]. Oslovení ''pane, paní'' je formální a obvykle se používá jen při vykání.
 
Příklady:
* Petře, podej mi prosím pero. (tykání)
* Pane Nováku, podejte mi prosím pero. (vykání)
 
== Související články ==
* [[Majestátní plurál]]
* [[Onikání]]
* [[Vykání]] (včetně pravidel pro tykání a vykání)
* [[Zdvořilost v různých jazycích]]
 
{{Lingvistický pahýl}}
[[Kategorie:Společenské instituce]]
[[Kategorie:Lingvistická morfologie]]
2 904

editací