Plótínos: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Gottschalk (diskuse | příspěvky)
značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
Gottschalk (diskuse | příspěvky)
→‎Život: doplněn Plótinův obraz světa
Řádek 18:
** b) nižší – část vázaná na hmotu – skrze světovou duši realizace idejí.
 
Kromě těchto tří "hypostazí" (Jedno, duch, duše) existují ještě dvě další vrstvy skutečnosti:
Plótínos se zabývá se vztahem mezi bohem a světem. Zde se ukazuje jako dualista. Chápe Jedno jako nehybnou prapodstatu, která je zdrojem světové duše. Svět je dílem boha, není s ním však totožný. Nesporný přínos patří Plótínovi také ve vymezení [[subjekt]]u a [[Předmět (filosofie)|objektu]]. Každé [[Já]] je podle něj nenapodobitelným originálem; člověk je subjektem, vše ostatní je vůči němu objektem. Člověk není na objekty napojen, vytváří si k nim [[vztah]]y.
* ''Příroda'', tělesný svět;
*''Látka'', čirá pasivita. Je-li Jedno "nadjsoucí", pak látka je naopak "nejsoucí". "Jsoucí" jsou jen tři střední vrstvy skutečnosti - duch, duše a svět.
 
Plótínos se zabývá se vztahem mezi bohem a světem. Zde se ukazuje jako dualista. Chápe Jedno jako nehybnou prapodstatu, která je zdrojem světové duše. Svět je dílem boha, není s ním však totožný. Nesporný přínos patří Plótínovi také ve vymezení [[subjekt]]u a [[Předmět (filosofie)|objektu]]. Každé [[Já]] je podle něj nenapodobitelným originálem; člověk je subjektem, vše ostatní je vůči němu objektem. Člověk není na objekty napojen, vytváří si k nim [[vztah]]y.
Plótínos se též táže, odkud se bere zlo, pokud je bůh absolutní dobro, a dochází k názoru, že příčinou všeho zla je [[hmota]] (tělo), která moc lpí na světě a stahuje člověka ke zlu. Proto je třeba askeze k umravnění těla a rozvoji duše. Zlo také znamená nedostatek dobra, absolutně dobrý je jen prvopočátek (Jedno) – než se dostane dobro ke hmotnému světu, určitá jeho část zmizí. Duše se snaží se vrátit k Jednomu; při tom musí projít očistou [[katarze|katarzí]] prací na sobě, [[ctnost]]í, kontemplací. Plótínos je též stoupencem [[reinkarnace]]; domnívá se, že příliš sobecké duše se k očištění musí mnohokrát narodit. Očista je tak pro něj utrpení, které má výchovný charakter.<br />
 
Plótínos se též táže, odkud se bere zlo, pokud je bůh absolutní dobro, a dochází k názoru, že příčinou všeho zla je [[hmota]] (tělo), která moc lpí na světě a stahuje člověka ke zlu. Proto je třeba askeze k umravnění těla a rozvoji duše. Zlo také znamená nedostatek dobra, absolutně dobrý je jen prvopočátek (Jedno) – než se dostane dobro ke hmotnému světu, určitá jeho část zmizí. Duše se snaží se vrátit k Jednomu; při tom musí projít očistou [[katarze|katarzí]] prací na sobě, [[ctnost]]í, kontemplací. Plótínos je též stoupencem [[reinkarnace]]; domnívá se, že příliš sobecké duše se k očištění musí mnohokrát narodit. Očista je tak pro něj utrpení, které má výchovný charakter.<br />
 
== Literatura ==