Klatovy: Porovnání verzí

Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] začalo špatné období i&nbsp;pro Klatovy – vpády vojsk za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období skončilo příchodem [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]] v roce 1636. Ti ve středu města postavili barokní kostel a&nbsp;řádovou kolej se seminářem. Nový rozkvět města začal v&nbsp;roce 1685, kdy se Klatovy staly díky obrazu [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] Klatovské poutním místem. V&nbsp;roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a&nbsp;renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním. Roku 1812 Klatovy navštívil císař [[František I. Rakouský|František&nbsp;II.]] (jednalo se již o&nbsp;třetí návštěvu panovníka v&nbsp;historii města po [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandovi&nbsp;III.]] v&nbsp;roce 1647 a&nbsp;[[Karel VI.|Karlu&nbsp;VI.]] v&nbsp;roce 1711).<ref>Jindřich Vančura: ''Dějiny někdejšího královského města Klatov'', Klatovy 1927, část&nbsp;II, díl&nbsp;2., s.&nbsp;328–329. Zde i další odkazy na literaturu k&nbsp;návštěvě.</ref>

 

 

Počátkem 20.&nbsp;století byly vystavěn okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna aj. Ve čtvrtek 3.&nbsp;května 1923 navštívil město oficiálně prezident Československé republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]].