Ptačí kupy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m české uvozovky; kosmetické úpravy
první úprava po dodaných návrhům k úpravě hesla
značky: odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru
Řádek 26:
| strany = 77-78
| url = http://www.horskyspolek.cz/publikace/
}}</ref> je skalníhora se skalním masivmasivem z [[Žula|žuly]] v&nbsp;[[Jizerské hory|Jizerských horách]]. V&nbsp;severozápadním svahu se nachází stejnojmenná [[přírodní rezervace]], chránící skalní útvar a smíšené vrcholové [[les]]y tvořené [[Buk lesní|bukem lesním]] ''(Fagus sylvatica)'', [[Smrk ztepilý|smrkem ztepilým]] (''Picea abies'') a [[Jeřáb ptačí|jeřábem ptačím]] (''Sorbus aucuparia)'' o rozloze 11,76 ha.<ref name=":1">Přírodní rezervace Ptačí kupy. ''AOPK ČR: RP Liberecko'' [online]. Resort životního prostředí [cit. 2020-10-24]. [https://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=346 Dostupné online.]</ref> V nejvyšším bodě vrchol dosahuje 1013 m n. m. a je přístupný jako vyhlídka.<ref name=":2">RNDR. VIŠŇÁK, Richard Ph.D. ''Plán péče: o přírodní rezervaci Ptačí kupy na období 2012-2021''. 2012. AOPK ČR resort životního prostředí. [https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/res/archive/088/012766.pdf?seek=1371719962 Dostupné online]</ref>
 
== Lokalita ==
PR Ptačí kupy leží ve střední části [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|CHKO Jizerské hory]] jižně od [[Hejnice|Hejnic]]. VyhlídkaHora jezapadá přístupnádo jesouvislého pouzelesního pro pěšísmrkového a vbukového docházkovéporostu vzdálenostitypického popro značenémístní traseoblast. ve[[Přírodní vzdálenostirezervace 8kmv odČesku|Přírodní obce [[Hejnicerezervace]] ase 12km od [[Oldřichovrozkládá v Hájích|Oldřichova v Hájích]]. [[Nadmořská výška]]|nadmořské [[Přírodní rezervacevýšce]] je 900 - 1008 m n. m.<ref name=":1" />
 
Vyhlídka je přístupná je pouze pro pěší a v docházkové vzdálenosti po značené trase ve vzdálenosti 8km od nejbližší obce [[Hejnice]] a 12km od [[Oldřichov v Hájích|Oldřichova v Hájích]]. <ref name=":6" /> Oblast spadá pod okres Liberec.
Z&nbsp;vrcholu je výhled na [[Frýdlantsko]], [[Ještěd]]sko, [[Kozákov]]ský hřeben, [[Krkonoše]] a [[Lužické hory]].
 
Poblíž se nachází vrcholy [[Holubník (Jizerské hory)|Holubník]], [[Poledník (Jizerské hory)|Poledník]], [[Ořešník (Jizerské hory)|Ořešník]] a [[Olivetská hora (Jizerské hory)|Olivetská hora]]. Z&nbsp;vrcholu je výhled na [[Frýdlantsko]], [[Ještěd]]sko, [[Kozákov]]ský hřeben, [[Krkonoše]] a [[Lužické hory]].
 
== Historie ==
Název Ptačí kupy má historický význam ve středověké činnosti zvané [[čižba]] – ptáčnictví. Právě na vrcholu této hory se nacházelo jedno z Jizerských čihadel.<ref name=":0" />
 
První ochrana oblasti byla vyhlášena 21.6. 1960 Ministerstvem školství a kultury pod názvem Státnístátní přírodní rezervace Ptačí vrchy za účelem ochrany porostů, květeny a krajinných útvarů. V roce 1965 byla ministerstvem kultury [[Československá socialistická republika|ČSSR]] přejmenována na přírodní rezervaci Ptačí kupy a následně byla ochrana PR roku 1992 potvrzena [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvem životního prostředí]].<ref name=":2" />
 
VVe čtyřicátých až osmdesátých letech dvacátého století byl místní porost spolu s dalšími oblastmi v [[Jizerské hory|Jizerských horách]] poškozen [[imise]]mi [[Oxid siřičitý|SO2]] a následnými [[Kyselý déšť|kyselými dešti]] z blízkých německých a polských [[Elektrárna|elektráren]]. [[Imise]] poklesly pod kritickou hodnotu až v roce 1991 kdy byl provoz v dotyčných elektrárnách značně omezen.<ref>Imise v Jizerských horách. ''LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V JIZERSKÝCH HORÁCH''. Projekt Grantové služby LČR: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště–Strnady, 2004, , 5-6. [https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/jizerske-hory.pdf Dostupné online]</ref> Z této doby v rezervaci pozůstaly [[skelet]]y odumřelých [[Smrk ztepilý|smrků]], které zde byly ponechány a dnes slouží jako [[Biotop|habitat]] pro [[Bezobratlí|bezobratlé]] a [[Ptáci|ptactvo]].
 
== Přírodní poměry ==
Řádek 44 ⟶ 46:
=== Geologie ===
Temeno hory je plochého tvaru ale samotný vrchol je tvořen dvěma skalními útvary z hrubozrnné [[Slída|dvojslídné]] jizerské [[Žula|žuly]].<ref>CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. ''Geologie Krkonoš a Jizerských hor'' [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. [http://www.geology.cz/1919/publikace/vyznamne/geologie_krkonos.pdf Dostupné online]</ref> Třetí útvar leží ve strmém severozápadním svahu a další tři menší jsou roztroušeny po rezervaci. Skalní kupy svého tvaru nabyly [[zvětrávání]]m vodou, mrazem a větrem. Jsou specifické [[Mrazový srub|mrazovými sruby]], puklinami a vodorovnou deskovitou odlučností.<ref name=":0" />
 
Půda v oblasti je acidofilní a oligotrofní (= s nízkým obsahem živin a minerálů). Je zde mapována surová půda, rezivá půda a [[Podzol|podzol.]] Substrát je zde kyselý kvůli [[podloží]] [[Žula|žuly]] a [[Kyselý déšť|kyselým dešťům]] ve dvacátém století. Vrstva půdy nad horninou je v oblasti poměrně mělká, často jen několik decimetrů. Na vrcholu je výskyt [[Litozem|litozemě]], ta je mocná jen pár centimetrů.<ref name=":2" />
 
Hora je součástí komplexu [[Smědavská hornatina|Smědavské hornatiny]] a jedná se o severní výspu Hejnického hřbetu. Nejvyšší bod rezervace leží na jihovýchodním okraji území ve výšce 1013 m n.m. Nižší ze dvou vrcholových kup je rozdělena průrvou, skrz kterou vede [[Hřebenovka|turistická hřebenová stezka]].<ref name=":2" />
 
=== Flóra ===
V západní oblasti pod vrcholem se nachází nejvýše položený souvislý [[Acidofilní bučina|acidofilní]] porost [[Buk lesní|Bukubuku lesního]] (''Fagus sylvatica'') v [[Jizerské hory|Jizerských horách]]<ref name=":3">HUŠEK, J. Ptačí kupy: tip na výlet. ''Upolín: Informační zpravodaj Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory''. 2012, '''4'''(1), 34-35. [https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/publikace-ke-stazeni/upolin-listopad-2012/ Dostupné online]</ref>. Na vrcholu roste také [[Jeřábjeřáb ptačí]] (''Sorbus aucuparia)'' a [[Smrksmrk ztepilý]] (''Picea abies''). V původních pralesních porostech zde rostla také [[Jedlejedle bělokorá]] (''Abies Alba''), která byla vytlačena lesnickou prací a ostatními [[dřevina]]mi.<ref name=":2" />
 
Vzhledem k oligotrofním podmínkám horského vrcholu zde roste poměrně malé množství druhů rostlin a zatím zde nebyl proveden cílený a ucelený fytocenologický průzkum místních botanických druhů.<ref>VIŠŇÁK, Richard. ''Přirozená lesní vegetace Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory'' [online]. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 30: 3–240, 2012n. l., , 17 [cit. 2020-12-01]. ISSN 978-80-87266-10-6. Dostupné z: http://www.muzeumlb.cz/files/sborniky/n/2012_Visnak.pdf</ref>
Severní odlesněné části svahu jsou porostlé [[Brusnice borůvka|Brusnicí borůvkou]] (''Vaccinium myrtillus) a [[Brusnice brusinka|Brusnicí brusinkou]] (Vaccinium vitis-idaea)''. Pozorovány zde byly další horské rostliny jako [[Podbělice alpská]] (''Homogyne alpina''), Starček hajní (''Senecio nemorensis''), Kokořík přeslenitý (''Polygonatum verticillatum''), kapradina [[Papratka horská]] (''Athyrium distentifolium'') a [[Expanze|expanzivní]] [[Třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa)''.<ref name=":4">''Maloplošná chráněná území Libereckého kraje'' [online]. In: . Liberecký kraj, 2006, s. 68-69 [cit. 2020-10-24]. [http://www.ekovychovalk.cz/cs/verejnost/ekoporadenstvi/maloplosna-chranena-uzemi-libereckeho-kraje.html Dostupné online]</ref>
 
Severní odlesněné části svahu jsou porostlé [[Brusnice borůvka|Brusnicíbrusnicí borůvkou]] (''Vaccinium myrtillus) a [[Brusnice brusinka|Brusnicíbrusnicí brusinkou]] (Vaccinium vitis-idaea)''. Pozorovány zde byly další horské rostliny jako [[Podbělicepodbělice alpská]] (''Homogyne alpina''), Starčekstarček hajní (''Senecio nemorensis''), Kokoříkkokořík přeslenitý (''Polygonatum verticillatum''), kapradina[[vrbina hajní]] (''Lysimachia nemorum''), [[PapratkaVěsenka horskánachová|všenka nachová]] (''AthyriumPrenanthes distentifoliumpurpurea''), a[[černýš luční]] (''Melampyrum pratense''), zlatobýl obecný (''Solidago virgaurea''), [[sedmikvítek evropský]] (''Trientalis europaea''), [[Expanze|expanzivní]] [[Třtinatřtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa)'' a kapradiny [[papratka horská]] (''Athyrium distentifolium''), [[bukovinec osladičovitý]] (''Phegopteris connectilis'') a [[bukovník kapraďovitý]] (''Gymnocarpium dryopteris''). <ref name=":4">''Maloplošná chráněná území Libereckého kraje'' [online]. In: . Liberecký kraj, 2006, s. 68-69 [cit. 2020-10-24]. [http://www.ekovychovalk.cz/cs/verejnost/ekoporadenstvi/maloplosna-chranena-uzemi-libereckeho-kraje.html Dostupné online]</ref> <ref>HUŠKOVÁ B. & HOUŠKOVÁ E. 1987: Státní přírodní rezervace Ptačí kupy. Botanický inventarizační průzkum. Unpublished manuscript, deposited in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec</ref>
 
=== Fauna ===
Ačkoli přímo na skalním masivu kvůli oblíbenosti [[Turistika|turistů]] v dnešní době již vzácné [[Ptáci|ptactvo]] pravděpodobně nepotkáme, okolní skály by mohly poskytovat vhodné podmínky i pro [[Sýc rousný|Sýcesýce rousného]] (''Aegolius funereus'') nebo [[Sokol stěhovavý|Sokolasokola stěhovavého]] (''Falco peregrinus''), kteří jsou spolu s dalšími druhy hlavními objekty ochrany [[Ptačí oblasti v Česku|ptačí oblasti]] v [[Jizerské hory|Jizerských horách]]. <ref>Ptačí oblast Jizerské hory. ''AOPK ČR: Správa CHKO Jizerské hory'' [online]. [cit. 2020-10-24]. [https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/publikacni-cinnost/publikace-ke-stazeni/ptaci-oblast-jizerske-hory/ Dostupné online]</ref> Dalším místním druhem je [[Krkavec velký|Krkaveckrkavec velk]]<nowiki/>ý (''Corvus corax'') nebo [[Kulíšekkulíšek nejmenší]] (''Glaucidium passerinum)'', který hnízdí v dutinách starých stromů.<ref name=":5">HORA, Jan, Pavel MARHOUL a Tomáš URBAN. ''NATURA 2000 v České republice: návrh ptačích oblastí''. 2002. Česká společnost ornitologická, Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou chráněných krajinných oblastí ČR. [http://www.pla.cz/planet/projects/planovaniov/files/Souhrnna_zprava/files/2/Zprava%202005/Zprava%202005%20PLa/Smernice/ptaci_oblasti_navrh.pdf Dostupné online]</ref>
 
Z bezobratlých tu žijí [[Střevlíkovití|střevlíci]] - například střevlík lesní (''[[:en:Carabus_sylvestris|Carabus sylvestris]]''), tesaříci - např. [[tesařík pižmový]] (''Aromia moschata'') nebo kovaříci. Pro místní bučiny jsou typické druhy jako bělopásek topolový (''[[:en:Poplar_admiral|Poplar admiral]]''), [[batolec duhový]] (''Apatura iris''), [[batolec červený]] (''Apatura ilia'') nebo [[Martináč bukový|martináček bukový]] (''Aglia tau''). Kupy balvanů na vrcholu by mohly sloužit jako útočiště reliktním druhům z čeledi [[Drabčíkovití|drabčíkovitých]] kteří žijí i na dalších vrcholech Jizerských hor.<ref name=":7">Správa CHKO Jizerské hory: Fauna. ''AOPK ČR'' [online]. Resort životního prostředí, 2020 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z: https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/fauna/</ref>
 
Dalšími druhy žijícími na tomto území je z obojživelníků [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra''), [[čolek horský]] (''Ichthyosaura alpestris'') a [[čolek obecný]] (''Lissotriton vulgaris'') a plazů [[slepýš křehký]] (''Anguis fragilis''), jedovatá [[zmije obecná]] (''Vipera berus'') a [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara)''.<ref name=":7" />
 
Mezi savce, které bychom zde mohli pozorovat jsou běžné druhy lesní zvěře jako [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus''), [[jelen evropský]] (''Cervus elaphus''), [[králík divoký]] (''Oryctolagus cuniculus''), [[kuna skalní]] (''Martes foina''), [[kuna lesní]] (''Martes martes''), [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes'') a prase divoké (''Sus scrofa''). Rozšířeným druhem vrcholů jizerských hor je také [[rejsek horský]] (''Sorex alpinus).''<ref>ROLEČEK, Jan. ''CHKO Jizerské hory'' [online]. Ústav botaniky a zoologie PřF MU, (Chráněná území ČR 2), 17-20 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z: https://www.sci.muni.cz/botany/rolecek/CHU_Jizerske_hory.pdf</ref>
 
== Ochrana ==
Rezervace je součástí [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|CHKO Jizerské hory]]. Dále také [[ptačí oblast]]i a většina území patří pod [[Evropsky významná lokalita|Evropskyevropsky významnou lokalitu]] [[Jizerskohorské bučiny]].<ref>Maloplošná zvláště chráněná území: Ptačí kupy. ''Digitální registr ÚSOP'' [online]. AOPK ČR [cit. 2020-10-25]. [https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=346 Dostupné online]</ref> Obojí v rámci soustavy [[Natura 2000]].<ref name=":5" /> Předmětem ochrany jsou místní horské acidofilní porosty [[Buk lesní|buku lesního]] (''Fagus sylvatica''), květena a krajinné útvary z [[Žula|žuly]].<ref name=":1" /> V [[Přírodní rezervace|přírodní rezervaci]] Ptačí kupy jsou vyloučeny činnosti hospodářského zájmu, cílem je naopak potlačení [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenních vlivů]] a ochrana přírodních procesů.<ref name=":2" /> Nejcennější část rezervace byla kvůli okusu [[zvěř]]e oplocena, v letech 1997-1998 ožínána proti expanzivní [[Třtina chloupkatá|Třtinětřtině chloupkaté]] a byly zde vysazeny nové [[semenáč]]ky za účelem ochrany [[Acidofilní bučina|bukového lesa]].<ref name=":2" /> V roce 2003 proběhly výchovné prořezávky, nové výsadby a zvětšení plochy oplocené části. Vzhledem k úspěšnosti zachování [[ekosystém]]u byl plot v roce 2010 zbourán.<ref name=":3" />
V Přírodní rezervaci Ptačí kupy jsou vyloučeny č
 
== Turismus ==
Řádek 64 ⟶ 75:
 
==== Pomníček Mützelův obrázek ====
Na severovýchod od vrcholu, mimo značenou turistickou stezku je [[pomník]] zvaný Mützelův obrázek. Postaven zde byl na památku střetu lesníků s ozbrojenými pytláky, kteří jednoho z nich postřelili. Pod malovaným obrázkem je na pomníku napsáno: ''„Zde byl v srpnu 1866 postřelen neznámými pytláky lesník Ferdinand Mützel.“''<ref name=":6">SPOLEK PATRON. Pomníčky/pytlácké příběhy: Mützelův obrázek. ''Spolek Patron, z.s.'' [online]. 1.1.2014 [cit. 2020-10-25]. [https://web.spolekpatron.cz/mutzeluv-obrazek/ Dostupné online]</ref>
 
== Fotogalerie ==