Ptačí kupy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m české uvozovky; kosmetické úpravy |
první úprava po dodaných návrhům k úpravě hesla značky: odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
| strany = 77-78
| url = http://www.horskyspolek.cz/publikace/
}}</ref> je
== Lokalita ==
PR Ptačí kupy leží ve střední části [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|CHKO Jizerské hory]] jižně od [[Hejnice|Hejnic]].
Vyhlídka je přístupná je pouze pro pěší a v docházkové vzdálenosti po značené trase ve vzdálenosti 8km od nejbližší obce [[Hejnice]] a 12km od [[Oldřichov v Hájích|Oldřichova v Hájích]]. <ref name=":6" /> Oblast spadá pod okres Liberec.
Poblíž se nachází vrcholy [[Holubník (Jizerské hory)|Holubník]], [[Poledník (Jizerské hory)|Poledník]], [[Ořešník (Jizerské hory)|Ořešník]] a [[Olivetská hora (Jizerské hory)|Olivetská hora]]. Z vrcholu je výhled na [[Frýdlantsko]], [[Ještěd]]sko, [[Kozákov]]ský hřeben, [[Krkonoše]] a [[Lužické hory]].
== Historie ==
Název Ptačí kupy má historický význam ve středověké činnosti zvané [[čižba]] – ptáčnictví. Právě na vrcholu této hory se nacházelo jedno z Jizerských čihadel.<ref name=":0" />
První ochrana oblasti byla vyhlášena 21.6. 1960 Ministerstvem školství a kultury pod názvem
== Přírodní poměry ==
Řádek 44 ⟶ 46:
=== Geologie ===
Temeno hory je plochého tvaru ale samotný vrchol je tvořen dvěma skalními útvary z hrubozrnné [[Slída|dvojslídné]] jizerské [[Žula|žuly]].<ref>CHALOUPSKÝ, J. a a kolektiv. Jizerské ruly a žuly. ''Geologie Krkonoš a Jizerských hor'' [online]. Praha: Ústřední ústav geologický, Academia, 1989, s. 102-103 [cit. 2020-10-25]. [http://www.geology.cz/1919/publikace/vyznamne/geologie_krkonos.pdf Dostupné online]</ref> Třetí útvar leží ve strmém severozápadním svahu a další tři menší jsou roztroušeny po rezervaci. Skalní kupy svého tvaru nabyly [[zvětrávání]]m vodou, mrazem a větrem. Jsou specifické [[Mrazový srub|mrazovými sruby]], puklinami a vodorovnou deskovitou odlučností.<ref name=":0" />
Půda v oblasti je acidofilní a oligotrofní (= s nízkým obsahem živin a minerálů). Je zde mapována surová půda, rezivá půda a [[Podzol|podzol.]] Substrát je zde kyselý kvůli [[podloží]] [[Žula|žuly]] a [[Kyselý déšť|kyselým dešťům]] ve dvacátém století. Vrstva půdy nad horninou je v oblasti poměrně mělká, často jen několik decimetrů. Na vrcholu je výskyt [[Litozem|litozemě]], ta je mocná jen pár centimetrů.<ref name=":2" />
Hora je součástí komplexu [[Smědavská hornatina|Smědavské hornatiny]] a jedná se o severní výspu Hejnického hřbetu. Nejvyšší bod rezervace leží na jihovýchodním okraji území ve výšce 1013 m n.m. Nižší ze dvou vrcholových kup je rozdělena průrvou, skrz kterou vede [[Hřebenovka|turistická hřebenová stezka]].<ref name=":2" />
=== Flóra ===
V západní oblasti pod vrcholem se nachází nejvýše položený souvislý [[Acidofilní bučina|acidofilní]] porost [[Buk lesní|
Vzhledem k oligotrofním podmínkám horského vrcholu zde roste poměrně malé množství druhů rostlin a zatím zde nebyl proveden cílený a ucelený fytocenologický průzkum místních botanických druhů.<ref>VIŠŇÁK, Richard. ''Přirozená lesní vegetace Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory'' [online]. Sborník Severočeského Muzea, Přírodní Vědy, 30: 3–240, 2012n. l., , 17 [cit. 2020-12-01]. ISSN 978-80-87266-10-6. Dostupné z: http://www.muzeumlb.cz/files/sborniky/n/2012_Visnak.pdf</ref>
Severní odlesněné části svahu jsou porostlé [[Brusnice borůvka|Brusnicí borůvkou]] (''Vaccinium myrtillus) a [[Brusnice brusinka|Brusnicí brusinkou]] (Vaccinium vitis-idaea)''. Pozorovány zde byly další horské rostliny jako [[Podbělice alpská]] (''Homogyne alpina''), Starček hajní (''Senecio nemorensis''), Kokořík přeslenitý (''Polygonatum verticillatum''), kapradina [[Papratka horská]] (''Athyrium distentifolium'') a [[Expanze|expanzivní]] [[Třtina chloupkatá]] (''Calamagrostis villosa)''.<ref name=":4">''Maloplošná chráněná území Libereckého kraje'' [online]. In: . Liberecký kraj, 2006, s. 68-69 [cit. 2020-10-24]. [http://www.ekovychovalk.cz/cs/verejnost/ekoporadenstvi/maloplosna-chranena-uzemi-libereckeho-kraje.html Dostupné online]</ref>▼
▲Severní odlesněné části svahu jsou porostlé [[Brusnice borůvka|
=== Fauna ===
Ačkoli přímo na skalním masivu kvůli oblíbenosti [[Turistika|turistů]] v dnešní době již vzácné [[Ptáci|ptactvo]] pravděpodobně nepotkáme, okolní skály by mohly poskytovat vhodné podmínky i pro [[Sýc rousný|
Z bezobratlých tu žijí [[Střevlíkovití|střevlíci]] - například střevlík lesní (''[[:en:Carabus_sylvestris|Carabus sylvestris]]''), tesaříci - např. [[tesařík pižmový]] (''Aromia moschata'') nebo kovaříci. Pro místní bučiny jsou typické druhy jako bělopásek topolový (''[[:en:Poplar_admiral|Poplar admiral]]''), [[batolec duhový]] (''Apatura iris''), [[batolec červený]] (''Apatura ilia'') nebo [[Martináč bukový|martináček bukový]] (''Aglia tau''). Kupy balvanů na vrcholu by mohly sloužit jako útočiště reliktním druhům z čeledi [[Drabčíkovití|drabčíkovitých]] kteří žijí i na dalších vrcholech Jizerských hor.<ref name=":7">Správa CHKO Jizerské hory: Fauna. ''AOPK ČR'' [online]. Resort životního prostředí, 2020 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z: https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/fauna/</ref>
Dalšími druhy žijícími na tomto území je z obojživelníků [[mlok skvrnitý]] (''Salamandra salamandra''), [[čolek horský]] (''Ichthyosaura alpestris'') a [[čolek obecný]] (''Lissotriton vulgaris'') a plazů [[slepýš křehký]] (''Anguis fragilis''), jedovatá [[zmije obecná]] (''Vipera berus'') a [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara)''.<ref name=":7" />
Mezi savce, které bychom zde mohli pozorovat jsou běžné druhy lesní zvěře jako [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus''), [[jelen evropský]] (''Cervus elaphus''), [[králík divoký]] (''Oryctolagus cuniculus''), [[kuna skalní]] (''Martes foina''), [[kuna lesní]] (''Martes martes''), [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes'') a prase divoké (''Sus scrofa''). Rozšířeným druhem vrcholů jizerských hor je také [[rejsek horský]] (''Sorex alpinus).''<ref>ROLEČEK, Jan. ''CHKO Jizerské hory'' [online]. Ústav botaniky a zoologie PřF MU, (Chráněná území ČR 2), 17-20 [cit. 2020-12-01]. Dostupné z: https://www.sci.muni.cz/botany/rolecek/CHU_Jizerske_hory.pdf</ref>
== Ochrana ==
Rezervace je součástí [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|CHKO Jizerské hory]]. Dále také [[ptačí oblast]]i a většina území patří pod [[Evropsky významná lokalita|
== Turismus ==
Řádek 64 ⟶ 75:
==== Pomníček Mützelův obrázek ====
Na severovýchod od vrcholu, mimo značenou turistickou stezku je [[pomník]] zvaný Mützelův obrázek. Postaven zde byl na památku střetu lesníků s ozbrojenými pytláky, kteří jednoho z nich postřelili. Pod malovaným obrázkem je na pomníku napsáno: ''„Zde byl v srpnu 1866 postřelen neznámými pytláky lesník Ferdinand Mützel.“''<ref name=":6">SPOLEK PATRON. Pomníčky/pytlácké příběhy: Mützelův obrázek. ''Spolek Patron, z.s.'' [online]. 1.1.2014 [cit. 2020-10-25]. [https://web.spolekpatron.cz/mutzeluv-obrazek/ Dostupné online]</ref>
== Fotogalerie ==
|