Zemědělská půda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017
rozšíření dle Enviwiki
značky: odstraněno <references /> editor wikitextu 2017
Řádek 1:
{{Neověřeno}}'''Zemědělská půda''' (resp. '''zemědělsky využívaná půda''') je část povrchu Zemězemě využívaná člověkem k výkonu [[zemědělství]] či [[pastevectví]]. Zemědělskou půdou jsou převážně [[pole]] (orná půda), [[Louka|louky]], případně [[Pastvina|pastviny]], ovocné sady a vinice.<ref name=":0">{{Citace elektronickéhoDoplňte periodikazdroj}}
 
Zemědělská půda je většinou charakterizována určitou vrstvou úrodné půdy na polích zvané [[ornice]]. Úrodná půda se však vyskytuje i pod zápojem [[porost]]u na [[louka|loukách]], neboť pod travnatými [[ekosystém]]y vznikají kvalitní [[černozem]]ě. Je to dáno prokořeněním, [[edafon]]em (společenstvem organismů žijících v půdě), rozkladem organických zbytků aj.
 
Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do [[Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonitovaných půdně ekologických jednotek]]. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.
 
Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé [[Systémy hospodaření na zemědělské půdě|systémy hospodaření]], tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření ([[stepní systém]], [[systém žďárový]], [[systém záplavový]]), později se vyvíjejí [[Úhorový systém|úhorové systémy]], z nich [[Systém střídavého hospodaření na zemědělské půdě|systémy střídavého hospodaření]] charakterizované vznikem [[Osevní postup|osevních postupů]] udržující rovnováhu a stálou [[úrodnost]] zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem [[agrochemie]] setkáváme se [[Zemědělsko-průmyslové systémy hospodaření na zemědělské půdě|systémy zemědělsko-průmyslovými]], zemědělství začíná být chápáno jako [[průmysl]]. Vzhledem k [[Zonalita|zonalitě]] a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi [[Lesnicky využívaná půda|lesnicky využívanou půdou]] a systémy hospodaření na těchto půdách je [[agrolesnictví]].
 
===Orná půda===
'''Orná půda''' je ta část zemědělské půdy, na kterém se pěstují pravidelně zemědělské plodiny. V České republice dosahuje orná půda dosahuje 38 % z celkové rozlohy ČR. Zornění zemědělské zornění půdy v Česku je pak 70,9 % (jedná se o podíl orné půdy na rozloze zemědělské půdy). Tato hodnota má od roku 1990 klesající trend, zvyšuje se rozloha trvale travních porostů.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemědělská půda {{!}} Pozemkyafarmy.cz
| periodikum = www.pozemkyafarmy.cz
Řádek 6 ⟶ 15:
}}</ref>
 
===Trvalé travní porosty, zahrady, sady a vinice===
Zemědělská půda je většinou charakterizována určitou vrstvou úrodné půdy na polích zvané [[ornice]]. Úrodná půda se však vyskytuje i pod zápojem [[porost]]u na [[louka|loukách]], neboť pod travnatými [[ekosystém]]y vznikají kvalitní [[černozem]]ě. Je to dáno prokořeněním, [[edafon]]em (společenstvem organismů žijících v půdě), rozkladem organických zbytků aj.
Jako další složka v rámci zemědělské půdy se uvádí '''trvalé travní porosty''' (TTP) zahrnující louky a pastviny, které zabírají plochu 12,6 % z celkové rozlohy ČR. Na zahrady, sady vinice, chmelnice a ostatní půdu, která je využívaná podobně připadají přibližně 3%.<ref name=":0" />
 
==Zemědělský půdní fond==
Z pohledu ekonomického je v některých zemích zemědělská půda dělena podle kvality. V ČR je opatřována agroekologickou a ekonomickou charakteristikou, dělí se do [[Bonitovaná půdně ekologická jednotka|bonitovaných půdně ekologických jednotek]]. Z pohledu práva je to právě ta část půdy, na které dochází k výkonu zemědělské činnosti.
Co je Zemědělský půdní fond vymezuje zákon 334/1992 Sb.:
 
''„(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.''
 
''(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“).''
 
''(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.''
 
''(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ŠutaMŽP
| jméno = Zdeněk
| titul = Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb. ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu
| periodikum = Ekolistwww.mzp.cz
| url = https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/$$OpenDominoDocument.xsp?documentId=B9E6985E9AA11F98C12564EA003D3E04&action=openDocument
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-1211-0130
}}</ref>
 
Z historického úhlu pohledu můžeme zaznamenat různé [[Systémy hospodaření na zemědělské půdě|systémy hospodaření]], tak jak docházelo k rozvoji zemědělství a k postupnému vzniku tohoto druhu půdy. Nejprve jsou to primitivní soustavy hospodaření ([[stepní systém]], [[systém žďárový]], [[systém záplavový]]), později se vyvíjejí [[Úhorový systém|úhorové systémy]], z nich [[Systém střídavého hospodaření na zemědělské půdě|systémy střídavého hospodaření]] charakterizované vznikem [[Osevní postup|osevních postupů]] udržující rovnováhu a stálou [[úrodnost]] zemědělských půd. Od poloviny 19. století se s rozvojem [[agrochemie]] setkáváme se [[Zemědělsko-průmyslové systémy hospodaření na zemědělské půdě|systémy zemědělsko-průmyslovými]], zemědělství začíná být chápáno jako [[průmysl]]. Vzhledem k [[Zonalita|zonalitě]] a stupni sociálně-ekonomického rozvoje se však na celém světě můžeme setkat se všemi výše jmenovanými postupy. Přechodným systémem mezi [[Lesnicky využívaná půda|lesnicky využívanou půdou]] a systémy hospodaření na těchto půdách je [[agrolesnictví]].
 
== Odkazy ==
Řádek 16 ⟶ 42:
* [[Plužina]]
* [[Rajonizace zemědělské výroby]]
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* [[Miroslav Šuta]]: [https://web.archive.org/web/20090305095706/http://suta.blog.respekt.cz/c/20343/Evropska-puda-v-ohrozeni-opomijeny-problem.html Evropská půda v ohrožení – opomíjený problém], respekt.cz, 15. ledna 2008
* {{Citace elektronického periodika
* Jan Stejskal: [http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2091631 Zdeněk Vašků: Půda je nenahraditelná], ekolist.cz, 25. dubna 2008
| příjmení = Šuta
 
| jméno = Miroslav
| titul = Evropská půda v ohrožení &ndash; opomíjený problém
| periodikum = Týdeník Respekt
| url = https://www.respekt.cz/tydenik/2008/4/evropska-puda-v-ohrozeni-opomijeny-problem
| datum přístupu = 2020-12-01
}}
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vašků
| jméno = Zdeněk
| titul = Půda je nenahraditelná
| periodikum = Ekolist.cz
| url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/zdenek-vasku-puda-je-nenahraditelna
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-12-01
}}
{{Pahýl}}