Josef Kotas: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přepracování
typo, fixlink
Řádek 3:
'''Josef Kotas''' ([[12. září]] [[1891]] [[Slezská Ostrava (čtvrť)|Slezská Ostrava]] – [[11. červenec|11. července]] [[1966]] [[Ostrava]]) byl komunistický [[politik]], působící na Ostravsku, a bývalý starosta [[Ostrava|Ostravy]].
 
Narodil se v hornické kolonii na [[Hranečník]]u ve Slezské Ostravě. Zde v letech [[1897]]–[[1905]] navštěvoval obecnou a potom českou měšťanskou školu. I přes naléhání otce odmítl chodit na německou měšťanku. Ačkoliv se chtěl vyučit [[stolař]]em, rodiče jej poslali pracovat na [[důl Jan Maria]]. Zde však dlouho nepobyl a od svých patnácti let pracoval jako pomocný dělník v Žofinské huti ve [[Vítkovické železárny|Vítkovických železárnách]] (VŽ). Pracoval ve dvanáctihodinových směnách. Ve VŽ vydržel Kotas dva roky. Už v roce [[1906]] zorganizoval u příležitosti [[Svátek práce|Svátku práce]] zastavení práce u [[vysoká pec|vysokých pecí]]. Hrozilo mu propuštění, ale díky solidaritě ostatních dělníků mohl zůstat. Z práce byl vyhozen o rok později, kdo po předchozím konfliktu napadl svého mistra. Ihned však našel práci jako horník na [[důlDůl svaté Trojice|jámě TrojiciTrojice]] ve Slezské Ostravě. Zde také vstoupil do Unie horníků rakouských a Dělnické tělocvičné jednoty Lassalle. Od roku [[1909]] byl také členem [[Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická|Českoslovanské sociální demokracie]].
 
Od roku [[1912]] do roku [[1915]] absolvoval základní vojenskou službu v [[Těšín]]ě, poté byl odeslán na frontu. Sloužil jako četař na ruském a italském bojišti. V září [[1918]] onemocněl [[malárie|malárií]] a po vyléčení o rok později nastoupil opět na jámu Trojici. Zde byl zvolen předsedou zdejší odborové organizace. Roku [[1927]] byl odeslán do [[Sovětský svaz|SSSR]], kde strávil šest měsíců. Vrátil se s přesvědčením, že zlepšení podmínek dělníků je možno dosáhnout jen třídním bojem. V roce [[1932]] byl z dolu propuštěn, neboť vykázal inženýra, který přesvědčoval stávkující horníky, aby začali pracovat. Poté se stal tajemníkem Mezinárodního všeodborového svazu (pozdějšího Průmyslového svazu rudých odborů). Od roku [[1932]] byl pověřen vedením nově vzniklého sekretariátu Průmyslového svazu lučebního dělnictva. V letech [[1933]]–[[1939]] vedl i sekretariát Průmyslového svazu horníků.
Řádek 17:
Vývoj KSČ na Ostravsku po roce [[1945]] je s Kotasovým jménem úzce spjat. Již [[22. květen|22. května]] [[1945]] vystřídal ve funkci předsedy prozatímního národního výboru (pozdějšího Jednotného národního výboru v Ostravě) Josefa Lampu. V dubnu [[1946]] byla pod jeho vedením zahájena akce „Budujeme Ostravu“, ve které Ostravané formou bezplatných brigád pomáhali obnovovat poškozené a zničené budovy. Od roku [[1945]] až do roku [[1951]] zastával funkci předsedy KV KSČ v Ostravě. V roce [[1951]] bylo Kotasovo jméno přetřásáno v souvislosti s chystanými monstrprocesy ve straně, což mu v jeho znovuzvolení předsedou zabránilo. Díky podpoře ostravských horníků však z této aféry vyšel prakticky nedotčen. Kotasovi bylo nadále umožněno zastávat významné funkce v tehdejší lidosprávě. Ve své funkci předsedy Jednotného národního výboru v Ostravě, chápaného jako starosty Ostravy, zůstal až do roku [[1960]].
 
Josef Kotas patří k nejvýznamnějším poválečným osobnostemostravským Ostravy,politikům. neboť zaZa jeho působení ve funkci předsedy JNV v Ostravě mezi léty [[1945]]–[[1960]] přešlaprošla Ostrava nejradikálnější přeměnou ve své historii. Bylo dokonce rozhodnuto o zbourání větší části historického jádra Ostravy, avšak tato myšlenka naštěstí nebyla realizována. S Kotasovým jménem je spojena řada známých ostravských staveb, jako jsou sídliště v [[Hrabůvka (Ostrava)|Hrabůvce]], [[Poruba (Ostrava)|Porubě]] a [[Zábřeh nad Odrou|Zábřehu]], zimní stadion, sportovní hala Tatran, tenisové dvorce v Komenského sadech, Most pionýrů přes [[Ostravice (řeka)|Ostravici]], ústřední hřbitov na Slezské Ostravě a [[Zoologická zahrada Ostrava|zoologická zahrada]] ve Stromovce. Za svou činnost obdržel Josef Kotas [[Řád Klementa Gottwalda]], [[Řád republiky]], [[Řád rudého praporu práce]], Cenu města Ostravy apod. Kromě zimního stadionůstadionu je po něm pojmenována i ulice na sídlišti v [[Dubina (Ostrava)|Dubině]].
 
== Reference ==