Verze z 30. 11. 2020, 16:03 editovat Harold (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Správci 268 314 editací m odtučnění, upravit ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 11. 2020, 22:39 editovat zrušit editaci Mistasa (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 822 editací drobná doplnění, odkazy, reference, opravy: komplementem Moravy a Slezska jsou Čechy, ne Česko! "Pěkná ukázka" je v mineralogii běžná charakteristika, ne subjektivní postoj. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{upravit\|upravit úvod}}~~ {{Infobox - minerál \| název = Měď Řádek 19 ⟶ 18: }} '''Měď''', chemický vzorec [[Měď\|Cu]], je krychlový [[minerál]], relativně nejhojnější ryzí kov vyskytující se v přírodě, zřejmě první prakticky využívaný na přechodu z mladší doby kamenné do doby bronzové ([[eneolit]], též chalkolit, doba měděná).<br /> Jméno obecně slovanské, pův. snad podle starověké [[Médie]] (dnes v Turecku), odkud se kov dovážel do východní Evropy přes iónské osady na Černém moři.<ref>{{Citace monografie ~~Název všeslovanský.~~ \| příjmení = Machek \| jméno = Václav \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Etymologický slovník jazyka českého \| vydání = 3 \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok vydání = 1971 \| počet stran = 868 \| strany = 357 \| isbn = }}</ref> == Původ == Řádek 33 ⟶ 45: * '''Optické vlastnosti:''' [[Barva]]: světle červená, rychle matní na měděně červenou až hnědočervenou, někdy na povrchu pestře nabíhá a také bývá naběhlá do hněda. Na povrchu často vyvinuty druhotné minerály zelené barvy (vzniklé [[koroze\|korozí]]). [[Lesk]] kovový, průhlednost: neprůhledný, [[vryp]] červený. [[Soubor:Chuquicamata-002.jpg\|thumb\|right\|274px\|Pohled na povrchový důl mědi. Chuquicamata, Chile.]] * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: teoreticky [[Měď\|Cu]] 100 %, příměsi [[Stříbro\|Ag]], [[Arsen\|As]], [[Bismut\|Bi]], [[Železo\|Fe]]. Rozpouští se v [[Kyselina dusičná\|kyselině dusičné]] za vzniku modrého roztoku [[Dusičnan měďnatý\|dusičnanu měďnatého]]. Plamen barví zeleně, v přítomnosti [[Chlor\|chlóru]] blankytně modře. == Parageneze == Řádek 39 ⟶ 51: == Získávání == ~~Měď~~Měděné rudy se těží zpravidla ve velkých povrchových dolech, které silně zasahují do tváře krajiny. Kovová měď se z rud (vesměs sulfidických) obohacených flotací získává hutními postupy (pražení aj. - viz [[měď]] - výroba). == Využití == [[Soubor:Měď cena komodity.png\|thumb\|Vývoj ceny mědi na komoditních burzách <ref>[http://akcie-cz.kurzy.cz/akcie/cetv-cme-3394/graf Komodity - Měď] - Vývoj ceny mědi na komoditních burzách</ref>]] Díky své kujnosti a odolnosti proti korozi se ~~užívá~~používá jako střešní krytina, na okapy a svody dešťové vody, trubky pro rozvod vody ústředního vytápění. Dobré tepelné vodivosti se využívá při výrobě chladičů (v počítačích, průmyslových zařízeních), kotlů, kuchyňského nádobí. Elektrická vodivost mědi je využita v rozvodech elektřiny v bytech, v elektrotechnice na výrobu [[elektromotor]]ů, integrovaných obvodů aj. Velký význam mají [[slitiny]] mědi s jinými kovy – [[bronz]] ([[měď]] + [[cín]]) a, [[mosaz]] ([[měď]] + [[zinek]]), [[Alpaka (slitina)\|alpaka]] (měď + nikl + zinek). Měď je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, zlato nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách. == Naleziště == * V ~~[[Česko\|Česku]]~~Čechách z melafyrů - [[Studenec (okres Semily)\|Studenec]]<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Kratochvíl \| jméno = Josef Řádek 100 ⟶ 112: \| strany = 419 \| isbn = }}</ref>, [[Běloves]] u Náchoda.; Vena Moravě Borovec (část [[Štěpánov nad Svratkou\|Štěpánova nad Svratkou]]),<ref name=":0" /> ve Slezsku pěkné ukázky ze [[Zlaté Hory\|Zlatých Hor]] (~~plechy~~Modrá aštola;<ref>{{Citace ~~kusy o velikosti i 10 cm).~~monografie \| příjmení = Bernard \| jméno = Jan H. \| příjmení2 = Rost \| jméno2 = Rudolf a kol. \| titul = Encyklopedický přehled minerálů \| vydání = 1 \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok vydání = 1992 \| počet stran = 704 \| strany = 354 \| isbn = 80-200-0360-6 }}</ref> plechy a kusy o velikosti i 10 cm). * Na [[Slovensko\|Slovensku]] zejména z Bankova u [[Košice\|Košic]] (keříčkovité agregáty 20 cm velké), poměrně hojná z Nandráže, na starých haldách ze Smolníku, v minulosti hojná ze Španí Doliny ([[Banská Bystrica\|Banská Bystřice]]). V Evropě Odenwald a Siegenland (Německo), Vareš (Bosna), Moldova (Rumunsko), Langban (Švédsko). Ve světě např. z [[Džezgazgan]]u ([[Kazachstán]]), [[Mednorudjansk]]a na [[Ural]]e ([[Rusko]]), v exhalačních produktech [[Sopka\|vulkánu]] [[Tolbačik]] na [[Kamčatka (poloostrov)\|Kamčatce]], ložisko [[Bura-Bura\|Burra-Burra]] ([[Jižní Austrálie]]), překrásné ukázky z melafyrů z [[poloostrov]]a [[Keweenaw Point]] v [[Michigan]]u v [[Spojené státy americké\|USA,]] Coro-Coro (Bolívie).<ref name=":0">{{Citace monografie \| příjmení = Svoboda \| jméno = Josef a kol.

Měď (minerál): Porovnání verzí