Verze z 4. 6. 2020, 15:44 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 357 727 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1) (Dvorapa - 5957 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 11. 2020, 12:12 editovat zrušit editaci Ratajs (diskuse \| příspěvky) 584 editací mBez shrnutí editace značka: editor wikitextu 2017 Přejít na další porovnání →
Řádek 39: Od nejkondenzovanějšího k nejrozvolněnějšímu rozeznáváme: * [[Boseho-Einsteinův kondenzát]] (BEC) – tvořen částicemi s celočíselným spinem, zaujímajícími stejný kvantový stav * základní látka nitra [[Neutronová hvězda\|neutronových hvězd]] (tzv. [[neutronový degenerovaný plyn]]) či ještě kondenzovanější látka nitra hypotetických [[Kvarková hvězda\|kvarkových hvězd]] (tzv. [[kvarková degenerovaná hmota]]), vzniklé díky silné gravitaci kolapsem atomární látky – tvořené těsně uspořádanými neutrony (připomíná látku atomového jádra) či kvarky (připomíná ~~"látku"~~„látku“ neutronu) * [[Pevná látka\|pevné]], tvořené: ** ionty vázanými elektrostatickými silami, tzv. [[iontová vazba\|iontovou vazbou]] Řádek 48: * [[plyn]]né – tvořené volnými molekulami * [[plazma]] – tvořené relativně volnými ionty a elektrony * [[kvark-gluonové plazma]]<ref>[http://www.osel.cz/index.php?clanek=4890 Kvark-gluonové plazma -– nejžhavější známá forma hmoty (článek na serveru OSEL.cz)]</ref> (řidčeji též ~~"kvarková~~„kvarková ~~polévka"~~polévka“ nebo zkráceně ~~"kvagma"~~„kvagma“), ve kterém lze za rozvolněné považovat i stavební částice jader – protony a neutrony. Některé publikace označují jako zvláštní skupenství i takové kondenzované stavy látky, v nichž se projevují kvantové kolektivní vlastnosti [[částice\|částic]] ([[fermion]]y látky se sdružují do tzv. [[Cooperův pár\|Cooperových párů]] - [[boson]]ů) odlišnými makroskopickými charakteristikami:

Látka: Porovnání verzí