Fateh Alí Tipú: Porovnání verzí

Bitva u Polliluru (též Polilore, Pullaluru, Perambakanu) začala 17. září 1780 asi 20 km od města Kánčípuram v indickém státě [[Tamilnádu|Tamilnád]]. Maisúrské armádě velel Tipú. Na Brity zaútočil s přibližně 10 000 muži a 18 děly. Zhruba 5 000 vojáků Východoindické společnosti velel plukovník William Bailli. Tipú zaútočil dělostřeleckou palbou a raketami. Britové utrpěli vysoké ztráty, z 3853 vojáků přežilo jen 50 důstojníků a asi 200 řadových vojáků. Plukovník William Baillie (zemřel 1782) byl zajat, odvezen do Seringapatamu, kde v roce 1782 v zajetí zemřel. Bylo to pravděpodobně nejslavnější Tipúovo vítězství. Hector Munroe byl nucen svá těžká děla v Kančípuramu shodit do vody a spěšně ustoupit do Madrásu. Před naprostou katastrofou Brity zachránilo, že Haidar Alí se rozhodl na Madrás nezaútočit a raději se obrátil k pevnosti v Árkádu, kterou dobyl 3. listopadu 1780. [[Generální guvernér Indie]] Warren Hastings poslal do Madrásu posily. Situace se sice stabilizovala, ale k vítězství měli Britové daleko. Naopak, Tipú v prosinci 1781 dobyl Čitúr a 18. února 1782 zvítězil nad oddílem plukovníka Braithwaita u Anagundí poblíž [[Taňčávúr|Taňčávúru]]. V létě 1782 Východoindická společnost zahájila operace proti mainsúrské armádě na Malabarském pobřeží. Tipú britské jednotky obklíčil a donutil Brity ke kapitulaci. Obrat nastal až 17. května 1782. Britům se podařilo v Salbáí uzavřít britsko-maráthskou smlouvu. Dohoda uvolnila Britům ruce a umožnila jim přenést válku na území nepřítele. Po smrti Haidara Alího (6.12.1782) byl 22. prosince jmenován sultánem Tipú Alí. V lednu 1784 se nový sultán zmocnil Mangalúru, kde byla 11. března 1784 podepsána mírová smlouva. Nutno podotknout, že s podpisem smlouvy generální guvernér Hasting příliš nesouhlasil. Obě strany si vyměnily zajatce a obazená území. Britové ztratili kontrolu nad nemalou částí jižní Indie, takže pro Tipúa podpis mírové smlouvy znamenal velké vítězství, především psychologické. Pro Brity to byla smlouva ponižující, i když se ukázalo, že to byl poslední politický dokument, ve kterém indický kníže diktoval podmínky Britům. Obě strany tušily, že spíše než o mír se jedná o dočasné příměří, o klid zbraní před budoucí válkou.