19. dynastie: Porovnání verzí

V pozdním období [[18. dynastie]], za vlády faraona [[Haremheb]]a, docházelo na severní hranici Egypta k častým šarvátkám s [[Chetité|Chetity]], zejména pak za vlády chetitského krále Muršili II. <ref group="p"> vláda datována 1321-1295 př.Kr.</ref>. K opevnění hranic s [[Levanta|Levantou]] se budovaly obranné pevnosti a vojenské základny se stálou posádkou. Haremheb obnovil dřívější opevnění hranice, vybudovaná již za vlády [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] a případně již za [[Thutmose III.]] V pozdním období [[18. dynastie]] se vystavěla nová opevnění a vojenské základny. Jejich rozsah a počet, včetně jejich materiálového zabezpečení, pokračoval v 19. dynastii, zejména za vlády [[Sethi I.|Setiho I.]] Záznamy o vládě Setiho I. a jeho válečných expedicích na [[Sinajský poloostrov|Sinaji]] jsou zobrazeny četnými reliéfy a popisy na severní stěně [[Egyptský chrám|Hypostylového]] sálu v Karnaku. Uvádí se zde 20 typů pevností, od počáteční pevnosti ''Tjaru'' u východní hranice, až po [[Kanaán|Palestinu]] poblíž současné [[Gaza|Gazy]]. Celá trasa se označoval jako Horovy cesty. <ref name ="Orly">{{Citace periodika

}}</ref> Nalézala se zde řada administrativních budov a dílenských objektů, zásobárny obilí, studny s pitnou vodou. Město ''Bir-El-Abed'' bylo opevněno hradbou z hliněných cihel.<br> Neopevněné budovy v ''Tell el-Ajjul'' a ''Deir el-Balah'' na druhé straně se zdá, že sloužily trochu jiné funkci. Obě centra ležely velmi blízko východního konce ''Horovy cesty'' kde byli primárně rozmístěni úředníci a v této příhraniční oblasti udržovali egyptskou přítomnost. Ve spolupráci s úředníky a vojenskými jednotkami umístěnými v [[Gaza|Gaze]], Tell el-Hesi<ref group="p">(31°32'51''S34°43'48”V)</ref> a Lachish <ref group="p">(31°33'47''S 31°33'47”V) v současném Izraeli</ref>, Egypťané sídlící v Deir el-Balah <ref group="p">(31°25'01”S 34°21'03”V)</ref> a Tell el-Ajjul<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Archeologické expedice v letech 1946–1955 odhalily ruiny bývalé pevnosti v blízkosti tohoto města, asi 25 km od známé lokality Mersa Matruh.<ref group="p">byly zde nalezeny trosky malého chrámu Ramesse II.</ref> Z nápisů na blocích se odvozuje vybudování pevnosti v Remessovském období, zejména pak za vlády [[Ramesse II.]] Pevnost zabezpečovala kontrolu tranzitu osob, zboží a možné masové migrace kolem libyjského pobřeží. Zároveň měla kontrolu nad výhodnými přístavy na Středozemním moři a obchodními trasami do Řecka a souvisejících ostrovů. Z nálezů v podél pobřežní cesty vyplývá, že zejména za vlády Ramesse II. byly vymezeny hranice mezi kultivovanou částí pobřežní cesty na západ, k jejíž ochraně byla vybudována soustava pevností a chrámů.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

| | vydavatel = Institut français d’archéologie orient

}}</ref> Jiné, vybudované severně od druhého kataraktu, byly určeny pro ochranu větších sídlišť, největší a nejdůležitější z nichž byl [[Buhén]] , [[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-D58.png|15px12px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-G43.png|20px15px]][[Soubor:Hiero O4.png|20px22px]][[Soubor:Egyptian-n.PNG|35px25px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-T14.png|8px6px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-N25.png|30px26px]]. Pevnost Buhen měla zastavěnou plochu 450x138 m, obehnaná valem o tloušťce 5,5 m a vnější příkopy. Bylo zde administrativní a logistické centrum. V rámci záchranného výzkumu v letech 1960-70 ,před dokončení [[Vysoká Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]], lokalitu zdokumentovaly britské archeologické expedice<ref>{{Citace monografie

}}</ref> Další rozlohou větší byla pevnost Mirgissa, [[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-M17.png|8px6px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-A2.png|20px15px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-Q1.png|15px10px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-N1.png|30px25px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-N25.png|30px25px]] , kde byl podle archeologie lokality vojenský arsenál s početnou posádkou.