19. dynastie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie
m edit: text&pictures&gallery
Řádek 76:
== Ochrana hranice říše ==
[[Soubor:Levanta1250BC.jpg|thumb|left|250px|Vojenské pevnosti a základny na severovýchodním okraji [[Levanta|Levanty]] v 19. dynastii]]
[[Soubor:Nubia 2th-3td Nil cytaract.jpg|thumb|left|250px|Pevnosti a opevněná města kolem Nilu mezi 2. a 3. kataraktem~ 1200 př.Kr.]]
[[Soubor:The struggle of the nations - Egypt, Syria, and Assyria (1896) (14591710208).jpg|thumb|upright|250px|Dobývání pevnosti v [[Kanaán]]u, [[Seti I.]]] 19. dynastie<ref>{{Citace monografie
| příjmení =Maspero
Řádek 253 ⟶ 254:
| vydavatel = Archäologische Institute Abtailung
| místo = Kairo
| jazyk =en
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Habachi
| jméno =Labib
| rok = 1980
| titul =The Military Posts of Ramesses II on the Coastal Road and the Western Part of the Delta
| vydavatel = Institut français d’archéologie orient
| místo = Cairo
| strany =
|jazyk=en
|isbn=
}}</ref>
===Egyptské pevnosti v okupované Núbii===
Od období vlád [[Střední říše ]], zřejmě již za vlády [[Mentuhotep II.|Mentuhotepa II.]] až do [[20. dynastie ]] (~2010 - 1190 př. Kr. ), Egypt okupoval část [[Núbie]] označovanou jako "Dolní Núbie", rozkládající se od 1. až po 3. katarakt. Podél Nilu a jeho ostrůvcích byl vybudován systém obranných pevností, proti útoků nomádů jak ze západní [[Sahara|Sahary]] tak i z východní pouštní části až k Rudému moři. Okupované území Dolní Núbie poskytovalo Egyptu cenné suroviny, kromě jiných i zlato a stříbro <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Klem
| jméno = Detrich
| odkaz na autora =
| titul = Gold of the Pharaohs – 6000 years of gold mining in Egypt and Nubia
| url = https://www.academia.edu/29416145/Gold_of_the_Pharaohs_6000_years_of_gold_mining_in_Egypt_and_Nubia
| datum vydání =2001
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Elsevier
| místo =
| jazyk =
}}</ref> ale také kontrolu nad dopravní cestou po Nilu.<ref name"Grav">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Graves
| jméno = Carl
| odkaz na autora =
| titul = Egyptian Iperialism in Nubia c. 2009 – 1191 BC
| url = https://etheses.bham.ac.uk/id/eprint/1389/1/Graves_11_MPhil.pdf
| datum vydání =2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = University Birgingham
| místo =
| jazyk =en
}}</ref>Některé z těchto pevností [[Střední říše]] měly převážně vojenský charakter, zejména ty v přirozeně bráněných lokalitách, jako jsou skalní výchozy s výhledem na Nil u Semny <ref>{{Citace webu
| titul =Mapa Semna
| url = https://mapy.cz/dopravni?x=30.9633333&y=21.4775599&z=17&base=ophoto&source=coor&id=30.96333333333333%2C21.4775
| jazyk= cs
| datum vydání =
| místo = Semna Súdán
| strany =
}}</ref> a Kummy nebo ostrovy jako je Uronarti.<ref>{{Citace webu
| titul =Mapa ostrov na Nilu Uronarti
| url = https://mapy.cz/zakladni?x=30.9905889&y=21.5262321&z=17&base=ophoto&source=coor&id=30.99058888888889%2C21.526172222222222
| jazyk= cs
| datum vydání =
| místo = Uronarti
| strany =
}}</ref> Jiné, vybudované severně od druhého kataraktu, byly určeny pro ochranu větších sídlišť, největší a nejdůležitější z nichž byl [[Buhén]] [[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-D58.png|15px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-G43.png|20px]][[Soubor:Hiero O4.png|20px]][[Soubor:Egyptian-n.PNG|35px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-T14.png|8px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-N25.png|30px]]. Pevnost Buhen měla zastavěnou plochu 450x138 m, obehnaná valem o tloušťce 5,5 m a vnější příkopy. Bylo zde administrativní a logistické centrum. V rámci záchranného výzkumu v letech 1960-70 ,před dokončení [[Vysoká Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]], lokalitu zdokumentovaly britské archeologické expedice<ref>{{Citace monografie
| příjmení =Emery
| jméno =Walter
| titul =Ancient Egyptian fortifications. Excavation of remains. Sudan. Buhen, 1957-1964
| vydavatel =Egypt Exploration Societ
| rok = 1979
| místo = London
| strany =
|jazyk=en
|isbn=0856980633
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení =Smith
| jméno =Stuart Tyson
| rok = 1991
| titul =Askut and the Role of the Second Cataract Fort
| vydavatel = American Research Center in Egypt
| místo =
| strany = 107-132
|jazyk=en
}}</ref> Další rozlohou větší byla pevnost Mirgissa, [[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-M17.png|8px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-A2.png|20px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-Q1.png|15px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-N1.png|30px]][[Soubor:Abydos-Bold-hieroglyph-N25.png|30px]] kde byl podle archeologie lokality vojenský arsenál s početnou posádkou.
<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vogel
| jméno = Carola
| odkaz na autora =
| titul = Space-saving solutions in Middle Kingdom fortresses
| url = https://www.academia.edu/2329985/Master_architects_of_Ancient_Nubia_Space_saving_solutions_in_Middle_Kingdom_fortresses
| datum vydání =2006
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 421-430
| vydavatel = Proceedings of the 11th International Conference for Nubian Studies
| místo = Warsaw
| jazyk =en
}}</ref>
 
===Souhrn===
Budování opevnění a vojenských základen, jejich zeměpisné rozložení zabezpečovalo mocenskou stabilitu říše, které přisuzovali konkrétní strategický nebo ekonomický význam. Umístění pevnosti či správního ústředí poblíž říčního brodu, u zlatého dolu nebo podél obchodních cest, zvláště pak u nestabilních stále ohrožovaných pohraničních oblastí, tady mělo pro Egypt historický význam. V historii 19. dynastie opevnění a materiální zabezpečení vojenských základen sehrály významnou roli při střetech s Chetity, které se zúročily v [[Bitva u Kadeše|Bitvě u Kadeše]] (1274 př.Kr) za vlády [[Ramesse II.]] Vítězství v této bitvě, které si obě strany připisovaly na svou stranu, ve skutečnosti, díky značným ztrátám obou stran, nakonec přispělo ke smíru. Asi po 15 letech po bitvě se uzavřela písemně doložená mírová smlouva<ref >{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Breasted
| jméno = James Henry
Řádek 270 ⟶ 356:
| místo = London
| jazyk = en
}}</ref> Obranné stavby mezi 2. a 3 kataraktem, převážně na západním břehu Nilu, měly v období okupace "Dolní Núbie" strategický význam oproti vpádům ze západní pouště a kontrole plavební cesty po Nilu, kudy se převážely produkty a nerostné suroviny. Pro Egypt svoji funkci plnily až do nástupu "Nubijské" [[25. dynastie]].
}}</ref>
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Battle scene from the Great Kadesh reliefs of Ramses II on the Walls of the Ramesseum.jpg| Scéna z bitvy u [[Bitva u Kadeše|Kadeše Ramesse II.]] s [[Chetité|Chetity]]
Soubor:Zawiyet Umm el-Rakham 09.JPG|Rujny pevnosti u Zawiyet Umm el-Rakham; severní lybijská cesta
Soubor:Buhen - Fortress in the Middle and the New Kingdom( about 1200 B.C.).jpg|Pevnost v Buhen, před dokončením [[Vysoká Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]
Soubor:Fortress of the Middle Kingdom, reconstructed under the New Kingdom ( about 1200 B.C.).jpg|Architektura obranné hradby pevnosti
Soubor:Semna-kouma.jpg|Pevnosti u Semna a Kouma na západním a východním břehu Nilu
Soubor:Mirgissa-plan.jpg| Lokality pevností Mirgissa a u Dobenarti
Soubor:Mirgissa2-ombre-couleurs2.jpg|Model pevnosti Mirgissa na západním břehu Nilu
</gallery>
== Poznámky==
<references group="p"/>
== Reference ==
<references />
==Literatura==
== Související články ==
* D.Randal-Macliver, Leonard Woolley, Buhen, University of Pennsylvania 1911
* Thoma Holland, Exavations betwee Abu Simbel and Sudan Frontier, University Chicago, vol VI , 1992 ISBN 0-918986-86-9
* Geof Emberling, Nubia Ancient Kingdoms of Africa, New York University, 2011
* Miroslav Bárta, Journey of The Old Kingdomtombs in Ancient Egypt, Charles Univesity in Prague, 2011, ISBN 978-80-7308-383-0
== Související články==
* [[Bitva u Kadeše]]
* [[Egyptsko-chetitská mírová smlouva]]
* [[Ramesse II.]]
* [[Núbie]]
* [[20. dynastie]]
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}