Verze z 27. 11. 2020, 20:38 editovat Gaj777 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 068 editací →‎Dějiny ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 11. 2020, 20:44 editovat zrušit editaci Gaj777 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 068 editací →‎Dějiny Přejít na další porovnání →
Řádek 41: První písemná zmínka o Hlohově pochází z roku 1050, jednalo se zřejmě o významné hradiště slovanského kmenu [[Dědošané\|Dědošanů]] rozkládající se na Tumském ostrově. Do historického povědomí se zapsalo neúspěšné [[obležení Hlohova]] v roce 1109 vojsky [[Jindřich V. Sálský\|císaře Jindřicha V.]] a [[Svatopluk Olomoucký\|Svatopluka Olomouckého]]. Lokace ~~nového~~ města na levém břehu Odry podle [[magdeburské právo\|magdeburského práva]] spojená s příchodem německých kolonistů proběhla v roce 1253. [[Hlohovské knížectví]] vzniklé dělením Slezska ve 13. století bylo od roku 1331 lénem [[České království\|Českého království]] a s nim se pak stalo součástí [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Do roku 1488 v něm vládli [[Piastovci]], potom krátce [[Jagellonci]] a od roku 1508 bylo bezprostředním majetkem [[Koruna království českého\|České koruny]]. Během [[třicetiletá válka\|třicetileté války]] byla kolem Hlohova vybudována barokní [[bastionová pevnost\|bastionová pevnost]]. Město dobyly v květnu 1642 švédské oddíly pod velením [[Lennart Torstenson\|Lennarta Torstensona]]. V té době zde působil básník a dramatik [[Andreas Gryphius]] (1616–1664). Po [[první slezská válka\|první slezské válce]] v roce 1742 Hlohov připadl [[Pruské království\|Prusku]] a stal se okresním sídlem v [[Pruské Slezsko\|provincii Slezsko]]. Jakožto pevnost sehrál roli v [[napoleonské války\|napoleonských válkách]], byl obléhán v roce 1806 Francouzi a následně v letech 1813–1814 protifrancouzskou prusko-ruskou koalicí. Fortifikace výrazně omezovaly možnosti urbanistického vývoje Hlohova. Ještě na konci 19. století existovalo mimo ~~historické~~Staré ~~jádro~~Město a Tumský ostrov pouze malé předměstí s několika bloky činžovních domů za vlakovým nádražím a pás vilové zástavby za vnější linii opevnění. Pevnost byla zrušena až v roce 1902 a na jejím místě pak vznikl rozsáhlý parkový komplex podle návrhu [[Joseph Stübben\|Josepha Stübbena]]. Opět byl Hlohov prohlášen za pevnost (''Festung Glogau'') na konci [[druhá světová válka\|druhé světové války]]. Sovětské obležení trvající od 13. února do 1. dubna 1945 vedlo k úplné devastaci města, zničeno bylo devadesát pět procent všech budov. Na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] byl Hlohov připojen k [[Polská lidová republika\|socialistickému Polsku]]. Odsunuté německé obyvatelstvo nahradili přesídlenci z [[Kresy\|tzv. Kresů]] a osadníci z centrálního Polska. Zpustošené historické jádro bylo ponecháno jako nezastavěná plocha s relikty radnice, zámku a několika kostelů. Nový polský Hlohov se vyvíjel jižně a západně od starého centra. S před válkou třicetitisícového města se stalo okrajové městečko s pouhými devíti tisíci obyvatel v roce 1960.

Hlohov: Porovnání verzí