Kadmium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření sloučenin včetně wikfikace; informace v souladu s anglickou Wiki a podklady ECHA. značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 185:
Pokrytí povrchu jiného kovu kadmiem bylo dříve velmi často používáno jako antikorozní ochrana především pro [[železo]] a jeho slitiny. Galvanické kadmiování různých pracovních nástrojů a železných součástek sloužilo jako vysoce účinná ochrana před atmosférickou [[koroze|korozí]].
Kadmium je nezbytné pro výrobu [[nikl-kadmiový akumulátor|nikl-kadmiových akumulátorů]], kde slouží jako materiál pro zápornou
Velmi významné využití nachází kadmium doposud při výrobě [[pájka|pájek]]. Jedná se přitom o slitiny kadmia se [[stříbro|stříbrem]], [[cín]]em a [[zinek|zinkem]], které mají velmi dobré mechanické vlastnosti – pevnost a houževnatost sváru, ale i velmi dobře vedou elektrický proud. Díky tomu jsou i přes nepříznivé zdravotní účinky kadmia stále hojně využívány v elektronickém průmyslu. Je však zřejmé, že legislativa [[Evropská unie|Evropské unie]] velmi brzy zakáže kompletně používání pájek s obsahem kadmia v elektrotechnické výrobě.▼
===== Slitiny =====
▲Velmi významné využití nachází kadmium doposud při výrobě [[pájka|pájek]]. Jedná se přitom o slitiny kadmia se [[stříbro|stříbrem]], [[cín]]em a [[zinek|zinkem]], které mají velmi dobré mechanické vlastnosti – pevnost a houževnatost sváru, ale i velmi dobře vedou elektrický proud. Díky tomu jsou i přes nepříznivé zdravotní účinky kadmia stále hojně využívány v elektronickém průmyslu. Je však zřejmé, že legislativa [[Evropská unie|Evropské unie]]
Kadmium ve slitině se stříbrem bylo materiálem pro kvalitní [[Elektrický kontakt|kontakty]] elektrických [[Elektromagnetické relé|relé]]..
Direktiva unie RoHS (Restriction of Hazardous Substances) použití kadmia v elektroprůmyslu zakazuje.
Slitiny kadmia mohou být součástí [[Regulační tyč|regulačních]] tyčí v jaderných reaktorech, kadmium patří mezi látky silně pohlcjící neutrony.
▲Kadmium je nezbytné pro výrobu [[nikl-kadmiový akumulátor|nikl-kadmiových akumulátorů]], kde slouží jako materiál pro zápornou [[elektroda|elektrodu]].
===== Sloučeniny =====
| příjmení = Reynolds
| jméno = D. C.
| příjmení2 = Leies
| jméno2 = G.
| příjmení3 = Antes
| jméno3 = L. L.
| titul = Photovoltaic Effect in Cadmium Sulfide
| periodikum = Physical Review
| datum vydání = 1954-10-15
| ročník = 96
| číslo = 2
| strany = 533–534
| doi = 10.1103/PhysRev.96.533
| url = https://link.aps.org/doi/10.1103/PhysRev.96.533
| datum přístupu = 2020-11-26
}}</ref>
Kysličník kademnatý ([[Oxid kademnatý|CdO]]) je rovněž polovodič typu n. Využívá se jako tenká vodivá vrstva ve fotodiodách, fototranzistorech, fotorezistorech a fotovoltaických článcích.
Jako [[Kadmium červené|červené]] případně [[Kadmium oranžové|oranžové]] barvivo se používá sulfoselenid kademnatý (zbarvení podle množství selenu).
Telurid kademnatý (CdTe) je rovněž polovodivý, využívá se jako absorpční vrstva pro tenkovrstvé solární [[Fotovoltaický článek|články]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Biello
| jméno = David
| titul = Solar Power Lightens Up with Thin-Film Technology
| periodikum = Scientific American
| url = https://www.scientificamerican.com/article/solar-power-lightens-up-with-thin-film-cells/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-11-26
}}</ref>
Uhličitan kademnatý se vyskytuje zřídkavě jako bílý až bezbarvý minerál Otavit (objeven v r.1906 v Namibii).
▲Ze sloučenin kadmia má největší praktický význam sulfid kademnatý CdS, intenzivně žlutá sloučenina slouží při výrobě malířských [[pigment]]ů jako kadmiová žluť. Uplatnění má i při výrobě CRT televizních obrazovek, kde je součástí luminoforů v množstvích do 5 %.
== Zdravotní rizika ==
Řádek 214 ⟶ 253:
== Restrikce ==
Užívání kadmia je v [[Evropská unie|Evropské unii]] omezeno [[RoHS|směrnice 2002/95/ES Restriction of the use of certain Hazardous Substances in electrical and electronic equipment, česky "Omezení užívání některých nebezpečných látek v elektronických a elektrických zařízeních"]], která byla vydána 27. ledna [[2003]] a do praxe vstoupila 1. července [[2006]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich |date=20110524125439 }}, ihned.cz, 11. 9. 2006</ref> Omezení se
== Odkazy ==
| |||