Ptačí kupy: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 4 měsíci
m
upravy
m
m (upravy)
| strany = 77-78
| url = http://www.horskyspolek.cz/publikace/
}}</ref> je skalní masiv z [[Žula|žuly]] v&nbsp;[[Jizerské hory|Jizerských horách]]. V&nbsp;severozápadním svahu se nachází stejnojmenná [[přírodní rezervace]], chránící skalní útvar a smíšené vrcholové [[Les|lesy]] tvořené [[Buk lesní|bukem]], [[Smrk ztepilý|smrkem]] a [[Jeřáb ptačí|jeřábem]] o rozloze 11,76 ha.<ref name=":1">Přírodní rezervace Ptačí kupy. ''AOPK ČR: RP Liberecko'' [online]. Resort životního prostředí [cit. 2020-10-24]. [https://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=346 Dostupné online.]</ref> V nejvyšším bodě vrchol dosahuje 1013 m. n. m. a je přístupný jako vyhlídka.<ref name=":2">RNDR. VIŠŇÁK, Richard Ph.D. ''Plán péče: o přírodní rezervaci Ptačí kupy na období 2012-2021''. 2012. AOPK ČR resort životního prostředí. [https://jizerskehory.ochranaprirody.cz/res/archive/088/012766.pdf?seek=1371719962 Dostupné online]</ref>
 
== Lokalita ==
PR Ptačí kupy leží ve střední části [[Chráněná krajinná oblast Jizerské hory|CHKO Jizerské hory]] jižně od [[Hejnice|Hejnic]]. Vyhlídka je přístupná je pouze pro pěší a v docházkové vzdálenosti po značené trase ve vzdálenosti 8km od obce [[Hejnice]] a 12km od [[Oldřichov v Hájích|Oldřichova v Hájích]]. [[Nadmořská výška]] [[Přírodní rezervace]] je 900 - 1008 m. n. m.<ref name=":1" />
 
Z&nbsp;vrcholu je výhled na [[Frýdlantsko]], [[Ještěd]]sko, [[Kozákov]]ský hřeben, [[Krkonoše]] a [[Lužické hory]].
První ochrana oblasti byla vyhlášena 21.6. 1960 Ministerstvem školství a kultury pod názvem Státní přírodní rezervace Ptačí vrchy za účelem ochrany porostů, květeny a krajinných útvarů. V roce 1965 byla ministerstvem kultury [[Československá socialistická republika|ČSSR]] přejmenována na přírodní rezervaci Ptačí kupy a následně byla ochrana PR roku 1992 potvrzena [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvem životního prostředí]].<ref name=":2" />
 
V osmdesátých letech byl místní porost spolu s dalšími oblastmi v [[Jizerské hory|Jizerských horách]] poškozen [[Imise|imisemi]] [[Oxid siřičitý|SO2]] a následnými [[Kyselý déšť|kyselými dešti]] z blízkých Německýchněmeckých a Polskýchpolských [[Elektrárna|elektráren]]. [[Imise]] poklesly pod kritickou hodnotu až v roce 1991 kdy byl provoz v dotyčných elektrárnách značně omezen.<ref>Imise v Jizerských horách. ''LESNICKÉ HOSPODAŘENÍ V JIZERSKÝCH HORÁCH''. Projekt Grantové služby LČR: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště–Strnady, 2004, , 5-6. [https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/jizerske-hory.pdf Dostupné online]</ref> Z této doby v rezervaci pozůstaly [[Skelet|skelety]] odumřelých [[Smrk ztepilý|smrků]], které zde byly ponechány a dnes slouží jako [[Biotop|habitat]] pro [[Bezobratlí|bezobratlé]] a [[Ptáci|ptactvo]].
 
== Přírodní poměry ==