Vzducholoď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
m editace uživatele 178.255.168.203 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 37.188.169.138
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 26:
[[Soubor:SSSR-B4-Komsomolskaya Pravda.jpg|náhled|Sovětská vzducholoď Komsomolskaja Pravda]]
[[Soubor:USS Roma.gif|náhled|Italská vzducholoď Roma]]
Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. [[2. červenec|2. července]] [[1919]] odstartovala britská ''[[vzducholoď R 34]]'' k prvnímu úspěšnému přeletu [[Atlantský oceán|Atlantiku]] ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upraveného [[bombardér]]u [[Vickers Vimy]] o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v [[Spojené království|Británii]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivým [[vodík]]em, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úder [[blesk]]u, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit.
Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. [[2. červenec|2. července]] [[1919]] odstartovalahgfdtfzghuijokphiuhuodvdbvivdzibvuazfjvbdcasvgrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrdbcdbc bdschEJŮBVKebvsdHEGFHHGRCEHZXJKMCVBGHRFZSYOL,XMCVNGBHDLS
 
Vzducholodě byly využívány i pro vědecký výzkum. Připomeňme alespoň výpravy [[Umberto Nobile|Umberta Nobileho]] ve vzducholodích ''[[Vzducholoď Norge|Norge]]'' ([[20. květen|20. května]] [[1926]] dosáhl severního pólu) a ''[[Vzducholoď Italia|Italia]]'' (ztroskotala [[25. květen|25. května]] [[1928]] při návratu ze severního pólu; na palubě byl i český fyzik [[František Běhounek]]).