Permská gubernie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
reference značka: editace z Vizuálního editoru |
Rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
== Geografie ==
Permská gubernie sousedila na severu s [[Vologodská gubernie|gubrenií Vologodskou]], na východě s [[Tobolská gubernie|Tobolskou]], na jihu s [[Orenburská gubernie|Orenburskou]] a [[Ufská gubernie|Ufskou]] a na západě s [[Vjatská gubernie|Vjatskou gubernií]]. Rozloha území byla 332 052 [[Kilometr čtvereční|km²]], z toho se nacházelo 181,000 v [[Evropa|Evropě]] a zbylých 151,000 kilometrů čtverečních v [[Asie|Asii]]. Pohoří Ural procházelo 640 kilometry gubernií ze severu na jih. Nejvyšším bodem území byl [[Konzhakovský kámen]] s výškou 1565 [[Nadmořská výška|m n. m.]] Evropská část území se nacházela v povodí řeky [[Kama]], asijská část u řeky [[Tobol (řeka)|Tobol]], s výjimkou severní části Cherdynského ujezdu. Ta byla v povodí [[Pečora|Pečory]].
Více než 70% území zabíraly lesy. Nebyly však rovnoměrně rozloženy: například severní část jimi byla zakryta jen z pěti procent a jihovýchodní z dvaceti pěti. Nejběžnějšími stromy byly jedle, borovice, cedry, modříny, břízy, olše. Dub se vyskytoval pouze na jihozápadě.
== Populace ==
Na začátku 19. století čítala [[populace]] asi 940 000 lidí. Na jeho konci, v roce 1896 jich již bylo 2 968 472 (z toho 1 433 231 mužů a 1 535 211 žen). Při sčítáni v roce 1897 se jejich počet opět mírně snížil, a to na 2 994 302. 90,3 % z nich uvedlo jako svůj [[mateřský jazyk]] [[Ruština|ruštinu]], 3,1 % [[Komi-permjačtina|komi-permjačtinu]], 2,9 % [[Baškirština|baškirštinu]] a 1,6 % [[Tatarština|tatarštinu]]<ref></ref>. Většina populace byli [[Pravoslaví|pravoslavní křesťané]], 7,29% [[starověrci]] a 5,06% [[Muslim|muslimové]].
==== Důležitá města: ====
* Perm (45 205 obyvatel)
* [[Yekaterinburg]] (43 239 obyvatel)
* [[Irbit (město)|Irbit]] (20 062 obyvatel)
== Ekonomika ==
[[Ekonomika]] gubernie byla založená převážně na [[Průmysl|průmyslu]], v některých částech však převládalo [[zemědělství]].
==== Zemědělství ====
[[Pole|Orné půdy]] bylo v oblasti asi 33 000 km<sup>2</sup> (asi 9,53% z celkové plochy). Mezi hlavní plodiny patřilo [[žito]], [[oves]] a [[ječmen]]. [[Pšenice]] se pěstovala převážně v jižních oblastech. [[Chov hospodářských zvířat|Chov zvířat]] byl rozvinutý zejména v Shadrinském ujezdu v asijské části území. [[Rybaření]] bylo i přes velké množství řek rozvinuto pouze v ujezdu Cherdynském. Tam se také rozmáhal [[lov]] pro účely obchodu.
==== Těžba ====
Permská gubernie byla hlavní těžařskou oblastí Ruska, a to díky nerostnému bohatství [[Železo|železa]], [[Stříbro|stříbra]], [[Platina|platiny]], [[Měď|mědi]], [[Nikl|niklu]], [[Olovo|olova]], [[Chrom|chromové]] [[Ruda|rudy]] a [[Mangan|manganu]]. Také se zde nacházely vzácné kovy ([[iridium]], [[osmium]], [[rhodium]] a [[ruthenium]]) a drahé kameny ([[diamant]], [[safír]], [[jaspis]], [[turmalín]], [[beryl]], [[Fenakit|fenacit]], [[chryzoberyl]], [[smaragd]], [[akvamarín]], [[topaz]], [[ametyst]], [[jadeit]] a [[malachit]]). Většina těžebních a [[Metalurgie|hutních]] závodů se nacházela ve [[Střední Ural|střední části pohoří Ural]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Perm, Russia (Government)
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20120624175245/http://www.1911encyclopedia.org/Perm,_Russia_(Government)
| datum vydání = 2012-06-24
| datum přístupu = 2020-11-23
}}</ref>
==== Doprava ====
Gubernie byla výborně propojená [[Železnice|železnicemi]] s ostatními regiony Ruska. Dopravní význam měly i velké řeky.
== Administrativní dělení ==
| |||