Březinské tisy: Porovnání verzí

Přidáno 774 bajtů ,  před 5 měsíci
m
→‎Předmět ochrany: více rozvedený předmět ochrany
m (→‎Předmět ochrany: více rozvedený předmět ochrany)
 
==== Bechlejovická stěna ====
[[Bechlejovická stěna]] dominuje velmi příkrému svahu. Je tvořena příkrovem čedičové horniny, která vznikla jako následek proplynění a je vyplněna dutinami. Na úpatí stěny se nachází balvanitá suť, která je z větší části pokrytá mechy. V dolní části balvanité sutě se nachází vrstevnaté diatomitové břidlice. V nichž byly v minulosti nalezeny otisky měkkých částí těla nekterých druhů žab, které zde žily ve třetihorních jezerech.<ref name="spinar">{{Citace periodika
| příjmení = Špinar
| jméno = Zdeněk
| titul = Dvacet let paleontologických výzkumů lokality Bechlejovice u Děčína
| periodikum = Časopis pro mineralogii a geologii
| rok = 1972
| ročník = 17
| číslo = 1
| strany = 99–104
}}</ref> Dále se zde nalezly například šípky třetihorních růží a řáčci rodu Bechleja, kteří kdysi volně plavali ve vodách jezera. Rodový název Bechleja vznikl podle jména sousední osady [[Bechlejovice]].
 
[[Soubor:Mechorosty.jpg|náhled|balvanitá suť pokrytá mechorosty]]
=== Flóra ===
[[Tis červený]] ''(Taxus baccata)'' je [[původním druhem]] v této lokalitě, ovšem v minulosti došlo ke značným změnám dřevinné skladby a to hlavně díky výraznému posílení zastoupení smrku. Vyskytuje se zde v podobě nejmenších exemplářů, až po samostatné statné jedince. Rostou samostatně podél skalních stěn, nebo ve skupinách s různou velikostí. Tis a jeho centrum rozšíření bychom hledali hlavně ve východní části přírodní národní památky buď samotně, nebo jako součást smíšeného lesního porostu se smrkem, jasanem, habrem, bukem, a nebo dubem. Více na jih se pak nachází společenstvo tisu a lípy. V bylinném patře se zde, kromě běžných druhů nachází také kyčelnice cibulkonosná ''(Cardamine bulbifera)'' , či lilie zlatohlávek ''(Lilium martagon).''<ref name="spinar"/>{{Citace periodika
| příjmení = Špinar
| jméno = Zdeněk
| titul = Dvacet let paleontologických výzkumů lokality Bechlejovice u Děčína
| periodikum = Časopis pro mineralogii a geologii
| ročník = 17
| číslo = 1
| strany = 99–104
| rok = 1972
}}</ref>
 
[[Soubor:Pohled do lesa z jižní strany.jpg|alt=Pohled do lesa ze severní strany|náhled|Pohled do lesa ze severní strany]]
Zoologický průzkum probíhá v této lokalitě od roku 2013, ovšem výsledky stále nebyly zveřejněny. Dá se však předpokládat, že se zde vyskytuje vysoká biodiverzita především obojživelníků, hmyzu a ptáků, jejichž život je vázán na tento biotop.
 
== PředmětHlavní předmět ochrany ==
[[Soubor:Pohled do lesa z východní strany.jpg|náhled]]
 
Tis červený ''(Taxus baccata)''
Předmětem ochrany jsou smíšené porosty s vtroušeným [[Tis červený|tisem červeným]] ''(Taxus baccata)'' a [[Paleontologie|paleontologické]] naleziště Bechlejovická stěna. Důvod k ochraně tisů v tomto chráněném území je způsoben především postupným snižováním v přirozených a to zejména suťových lesích, kvůli přeměně lesa na intenzivně obhospodařovanou lesní monokulturu. Tis červený byl dříve využíván i hospodářsky.<ref> Knobloch, E. (1994): Einige neue Erkenntnisse zur oligozan Flora von Bechlejovice bei Děčín </ref>
 
Předmětem ochrany jsou smíšené porosty s vtroušeným [[Tis červený|tisem červeným]] ''(Taxus baccata).''
 
Celkový počet tisu červeného se podle orientačního terénního sčítání pohybuje okolo 300 jedinců, z nichž se přibližně polovina nachází na malé ploše skalní stěny (Bechlejovická stěna), která se nachází na jihozápadní části území. Tisy zde rostou mimo dosah zvěře a úspěšně odrůstají. Jejich věková struktura je zde přibližně přirozená.
 
Druhá polovina tisu se nachází převážně na jihozápadní části chráněného území. Jedná se však převážně o dospělé jedince, beze známek odrůstání další generace.
 
Předmětem ochrany jsou smíšené porosty s vtroušeným [[Tis červený|tisem červeným]] ''(Taxus baccata)'' a [[Paleontologie|paleontologické]] naleziště Bechlejovická stěna. Důvod k ochraně tisů v tomto chráněném území je způsoben především postupným snižováním v přirozených a to zejména suťových lesích, kvůli přeměně lesa na intenzivně obhospodařovanou lesní monokulturu. Tis červený byl dříve využíván i hospodářsky.<ref> Knobloch, E. (1994): Einige neue Erkenntnisse zur oligozan Flora von Bechlejovice bei Děčín </ref>
 
Paleontologické naleziště třetihorní fauny a flóry
 
}}Jedná se o jedno z nejbohatších nalezišť nejen Českého Středohoří, ale i v rámci České republiky. V minulosti zde došlo k nalezení otisků měkkých částí těla nekterých druhů žab, které zde žily ve třetihorních jezerech.</ref name="spinar" /> Dále se zde nalezly například šípky třetihorních růží a řáčci rodu Bechleja, kteří kdysi volně plavali ve vodách jezera. Rodový název Bechleja vznikl podle jména sousední osady [[Bechlejovice]].
 
Geologický výtvor - Bechlejovická stěna
 
[[Bechlejovická stěna]] dominuje velmi příkrému svahu. Je tvořena příkrovem čedičové horninyčediče, kteránaspodu vzniklas jakovýraznou následekstruskovitou proplyněnístrukturou a jedutinami vyplněna(následek dutinamibohatého proplynění). Na úpatí stěny se nachází balvanitá suť, která je z větší části pokrytá mechy. V dolní části balvanité sutě se nachází vrstevnaté diatomitové břidlice. V nichž byly v minulosti nalezeny otisky měkkých částí těla nekterých druhů žab, které zde žily ve třetihorních jezerech.<ref name="spinar">{{Citace periodika
 
=== Hospodářské využití ===