|
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 50 | lat_min = 8 | lat_sec = 25 | lon_deg = 14 | lon_min = 1 | lon_sec = 4 | caption = | label = Záplavy | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
}}
'''[[Přírodní rezervace]] Záplavy''' se nachází severně od obce [[Kamenné Žehrovice]] na katastrálnímkatastrálních územíúzemích Kamenné Žehrovice, [[Srby (Tuchlovice)|Srby u Tuchlovic]] a [[Tuchlovice]] v [[Okres Kladno|okrese Kladno]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. Chráněným územím je severní část vodní nádrže Turyňský rybník a přilehlápřilehlý bažinamokřad u vtoku potoka Loděnice. RezervaceOchrana lokality byla ustanovenazřízena vyhláškou Okresního národního výboru v Kladně 15. 2. 1985.<ref>[http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=144&FROM_ZCHRU=&cacheid=1470209574576 Vyhláška ONV Kladno z 15. 2. 1985]</ref> Chráněné území spadá pod správu Středočeského kraje. Hlavní význam této lokalityLokalita je, ževýznamná sloužízejména jako hnízdiště a refugium vodního ptactva. [[Soubor:Přírodní rezervace cedule.jpg|náhled|Přírodní rezervace Záplavy.|vlevo]]Za vznikem lokality stojí hornická činnost. Pozemky v okolí Turyňského rybníka byly v minulosti poddolované hlubinnou těžbou černého uhlí, a postupným propadem a následným zaplavováním vznikl současný charakter tohoto místa. Vodní plocha se přirozeně začlenila do krajiny a pozvolna jí osídlilo vodní a mokřadní rostlinstvo.
== Historie ==
Snahy o ochranu území začaly již na počátku 70. let 20. století. Především zásluhou Jaroslava Lorence a kladenských ochránců přírody byl v roce 1972 vypracován návrh na komplexní využití území Velkých a Malých Záplav. <ref name=":1">{{Citace elektronického periodika ▼Na místě vodní nádrže se nacházel rybník, doložený už ve 14. století. Ten byl v pozdějších dobách postupně vysoušen a rekultivován, až v 19. století zanikl zcela. Vznik současného vodního tělesa a mokřadu je důsledkem hornické činnosti. Uzemí v okolí Turyňského rybníka bylo ve 20. století poddolované hlubinnou těžbou kamenného uhlí; postupným klesáním povrchu a následným zaplavováním vznikla sníženina, která byla zaplavena při povodni v roce 1948. Snahy o vysušení byly neúspěšné, a proto po polovině 50. let ustaly.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lorenc
| jméno = Jaroslav
| titul = Drvotova stezka
| url = https://mestokladno.cz/assets/File.ashx?id_org=6506&id_dokumenty=1405819
| vydavatel = Okresní úřad Kladno
| místo =
| datum vydání = 2001
| datum přístupu = 2020
}}</ref> Vodní plocha se přirozeně začlenila do krajiny a pozvolna ji osídlilo vodní a mokřadní rostlinstvo.
▲Snahy o ochranu území začaly již na počátku 70. let 20. století. Především zásluhou Jaroslava Lorence a kladenských ochránců přírody byl v roce 1972 vypracován návrh na komplexní využití území Velkých a Malých Záplav. <ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = www.cosmotron.cz
| jméno = IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2020-10-31
}}</ref> V roce 1985 byly Záplavy vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem nav úrovnirámci okresu. Ten se pak na základěpodle nového zákona o ochraně životního prostřední automaticky změnil v dnešní přírodní rezervaci.
Dlouhodobým cílem ochrany přírodní rezervace je uchování stávajícího sukcesního stavu lokality,; čímžtím bude i nadále umožněno hnízdění ptáků, a zachování jejich tahových zastávek.; vedle Dáletoho také zlepšení kvality vody ve vodních nádržích a tímv důsledku toho navýšenívětší potravnízdroje nabídkypotravy pro živočišné druhy. <ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ REZERVACI ZÁPLAVY NA OBDOBÍ. Zpracoval. J. PURKYNĚ 1616, HRADEC KRÁLOVÉ kontaktní osoba OLDŘICH ČÍŽEK - PDF Stažení zdarma
| periodikum = docplayer.cz
}}</ref>
== Přírodní poměry ==
'''Geologie a pedologie'''[[Soubor:Turyňský rybník sever..jpg|náhled|Pohled na severní část Turyňského rybníka, kde se nachází část rezervace.]]Vodní nádrž vznikla spontánně v souvislosti s poddolováním území a je tedy spíše jezerem antropogenního původu než rybníkem v běžném smyslu slova. Její horninový podklad tvoří arkózové pískovce mladších prvohor (karbon[[stephan]], stefannejsvrchnější stupneň [[Karbon|karbonu]]), které vystupují na východním břehu, kdežto na západním břehu jsou překryty spraší. V okolí nádrže jsou vyvinuty nivní usazeniny a na nich půdy glejové, na vyšších částech břehů [[hnědozemě]] a [[kambizemě]]. <ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
'''Fauna'''
Vodní plocha Záplavy má velký význam z hlediska avifauny. Územím procházejí migrační koridory tažných ptáků a vodní plocha je tak důležitou zastávkou na jejich cestě. Při přeletech zde byl zpozorovánpozorován [[rorýs obecný]] (''Apus apus''), [[vlaštovka obecná]] (''Hirundo rustica'') a [[jiřička obecná]] (''Delichon urbicum''). Pravidelně zde hnízdí vodní a mokřadní ptactvo, mezi něž patří například [[labuť velká]] (''Cygnus olor''), [[potápka roháč]] (''Podiceps cristatus''), [[potápka malá]] (''Tachybaptus ruficollis''), [[kormorán velký]] (''Phalacrocorax carbo''), [[volavka popelavá]] (''Ardea cinerea''), [[moták pochop]] (''Circus aeruginosus''), [[krahujec obecný]] (''Accipiter nisus''), [[chřástal vodní]] (''Rallus aquaticus''), [[kulík říční]] (''Charadrius dubius'') a [[ledňáček říční]] (''Alcedo atthis''). <ref name=":2" /> Ze vzácných druhů můžemelze jmenovatuvést např. [[Čírka obecná|čírku obecnou]] (''Anas crecca''), [[Čírka modrá|čírku modrou]] (''Anas querquedula''), [[Lžičák pestrý|lžičáka pestrého]] (''Anas clypeata''), [[Pisík obecný|pisíka obecného]] (''Actitis hypoleucos'') nebo [[Rákosník velký|rákosníka velkého]] (''Acrocephalus arundinaceus''). Z obojživelníků zde žije [[kuňka ohnivá]] (''Bombina bombina''), [[ropucha obecná]] (''Bufo bufo''), [[skokan štíhlý]] (''Rana dalmatina'') a [[skokan skřehotavý]] (''Pelophylax ridibundus''). Z bezobratlých byly zjištěny některé význačnější druhy střevlíků (např. ''Trechus rubens'').<ref name=":3" />[[Soubor:Rákos záplavy.jpg|náhled|Porosty rákosu na Malých Záplavách.]]Během průzkumu, provedeného v roce 1989, bylo na území přírodní rezervace registrováno 176 druhů ptáků, z toho 60 druhů hnízdících. <ref name=":0">[http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?RECORD_ID=9391 Plán péče z roku 2006]</ref> Nutno však poznamenat, že od té doby počet zjištěných ptáků a obojživelníků setrvaletrvale klesá. <ref name=":2" />
'''Flóra'''
Vegetace se teprve postupně stabilizuje,: vyskytují se zde vodní a mokřadní druhy u nás běžně rostoucí, na březích roste rákos (''Phragmites australis'') a ostřice (''Carex nigra''). <ref name=":1" /> Jedinou výjimkou je chráněný [[prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis''), který bylvšak alebyl na toto místo vysazen uměle a recentně se jej nepodařilo potvrdit. <ref name=":2" />
== Ochrana přírody ==
Maloplošná chráněná území na Kladensku jsou často obklopena zemědělsky intenzivně využívanou krajinou a rezervace Záplavy není výjimkou. Vegetace a drobná fauna v otevřené zemědělské krajině byla v posledních desetiletích silně narušena velkoplošnou aplikací hnojiv a biocidů. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
OdV rokuroce 1989 bylo v rámci tamníhotehdejšího Plánuplánu péče realizovánozahájeno rozplašování racků, načežv důsledku čehož v roce 1997 jejich kolonie zanikla a způsobilaavifauna ochuzenív avifaunyrezervaci vtak rámcibyla rezervaceochuzena. V roce 2002 pak došlo vybudováníbyla založena 3 mělkýchmělká jezírekjezírka, z nichž 2 se ukázala jako vhodná pro obojživelníky. <ref name=":2" />
Na lokalitě docházelo ke kolizi mezi ochranou přírodního biotopu a zájmy sportovních rybářů i mysliveckých sdružení, což se projevovalo nadměrným chovem ryb a vysazováním nevhodného druhu polodomestikovaných kachen.<ref name=":0" />[[Soubor:Mokřady záplav.jpg|náhled|Typický mokřadní porost.|vlevo]]
Místní rybáři v současnosti postupně upouštějí od vysazování amura, který byl patrně nejproblematičtějším druhem. Rybářská činnost na Malých Záplavách je pak zcela minimální. Přímo v oblasti rákosin v rezervaci je lov ryb výslovně zakázán, stejně tak jako vstupování do vody. Nicméně vodní plochy mimo rezervaci jsou prok rybolovrybolovu značně využívány, což spolu s absencí vodních makrofytmakrofytů naznačuje (s ohledem na předmět ochrany) přerybnění dané plochy.
V zájmu zachování lokality a jejích podmínek, by do budoucna bylo vhodné na Malých Záplavách rybářskou činnost zcela vyloučit a na ostatních plochách alespoň snížit podíl býložravých ryb.
Cílem ochrany je do dalších let je také vytvořit několik tůní pro obojživelníky, které budou zároveň sloužit ke vzniku raných sukcesních stádií na podmáčených biotopech a vytvořit hnízdníhnízdních příležitostipříležitostí např. pro výše zmíněného ledňáčka říčního, -tzn. vena vhodném místě v délce 5m odstranit křoviny a provéstvytvořit vytvořenísvislý kolmého břehubřeh. ZbývajícíOstatní části ekosystému pak lze ponechat bez zásahu. <ref name=":2" />
== TurismusTuristika ==
OblastíÚzemím prochází 11 km dlouhá naučná stezka Povodí středního Kačáku - Drvotova stezka, přístupná od železniční stanice Kamenné Žehrovice.
[[Soubor:Rákosiny.jpg|náhled|Rákos obecný.]]
Vodní nádrž Záplavy nemá na rozdíl od uměle vybudovaných rybníků stavidla, kterými by bylo možno vodu vypustit a dno vyčistit. Kvůli zvýšenému obsahu škodlivých látek v usazeninách hygienici už řadu let nepovolují se na Záplavách koupatkoupání. <ref name=":1" />
== Odkazy ==
| 