Norek evropský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
popis kromě rozměrů hotov
Řádek 1:
{{Ve výstavbě|1"Až týdense norek evropský zase vrátí do Česka"|poznámky=}}{{Taxobox
| jméno = Norek evropský
| obrázek = Mink1.jpg
Řádek 93:
| url = https://www.degruyter.com/doi/10.1515/mamm.2004.016
| datum přístupu = 2020-11-17
}}</ref><ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení = Hunter
| jméno = Luke
Řádek 343:
* ''Mustela lutreola binominata'' <small>Ellerman & Morrison-Scott, 1951</small> - pravděpodobně synonymum pro ''M. l. turovi''
 
* ''Mustela lutreola cylipena'' <small>Matschie, 1912</small> - střední, část jihovýchodní a severovýchodní Evropy, střední Evropa
 
* ''Mustela lutreola lutreola'' <small>Linnaeus, 1761</small> - nominátní poddruh, sever evropské části Ruska, Finsko
Řádek 351:
* ''Mustela lutreola transsylvanica'' <small>Éhik, 1932</small> - jihovýchodní Evropa (Rumunsko, Moldavsko, Bulharsko, bývalá Jugoslávie)
 
* ''Mustela lutreola turovi'' <small>Kuznecov, 1939</small> - východní Ukrajina, jihovýchodníjihozápadní Rusko
 
== Etymologie ==
Řádek 367:
| strany = 144-145
| isbn =
}}</ref> Anglické jméno ''mink'' je nejspíše odvozeno ze skandinávských jazyků, -v označenínichž proslovo označovalo smrduté finské zvíře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = mink {{!}} Origin and meaning of mink by Online Etymology Dictionary
| periodikum = www.etymonline.com
Řádek 381:
 
== Výskyt ==
Až do 19. či počátku 20. století žil na většině území Evropy, od Španělska na západě po Ural a severní Kavkaz na východě. Nevyskytoval se v severní (Skandinávie) a jižní části Evropy a na Britských ostrovech. Jeho areál zasahoval i do Asie, konkrétně do pánve řeky Ob a severního podhůří Kavkazu. Výskyt ve Francii a ve Španělsku je relativně čerstvý, první pozorování tohoto druhu zde spadají do 19. století (Francie), případně do poloviny 20. století (Španělsko).<ref name=":4" /><ref name=":5" /> Nicméně právě do doby objevení se norka na jihozápadě Evropy spadá i jeho mizení z ostatních lokalit. Postupně vyhynul v těchto státech: [[Bělorusko]], [[Bulharsko]], [[Černá Hora]], [[Česko]], [[Chorvatsko]], [[Finsko]], [[Gruzie]], [[Kazachstán]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Maďarsko]], [[Moldavsko]], [[Německo]], [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Polsko]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Srbsko]], [[Švýcarsko]]. Současné (stav k roku 2016) rozšíření sestává z několika fragmentovaných a navzájem izolovaných oblastí. Na západě jde o spojité území v západní Francii a severním Španělsku. Jižní hranici výskytu tvoří delta Dunaje v Rumunsku. Ve východní Evropě je potvrzen ostrůvkovitý výskyt v Rusku a na Ukrajině. V Estonsku došlo k úspěšné reintrodukci druhu na ostrov [[Hiiumaa]]. Severní hranici rozšíření představuje velmi řídká populace žijící severozápadně od [[Archangelsk|Archangelska]]. Nejživotaschopnější populace je nejspíše ta dunajská. Je relativně mladá a skládá se z asi 1000 až 1500 jedinců.<ref name=":4" />
 
O výskytu v Česku existují jen kusé informace. Je zjevné, že už v 19. století, odkud pochází prakticky všechny dochované zprávy, pozorování a odlovy, žil tento druh na našem území v malých počtech a na nemnoha lokalitách. Celkem šlo o asi 3 % českého území, přičemž se jednalo především o mokřady, rybniční oblasti a břehové pánve středních a dolních toků řek nižších a středních nadmořských výšek.<ref name=":6" /> Většinou se udává, že poslední norek u nás byl chycen do pasti (občas se píše, že zastřelen) v roce 1896 u [[Jindřichův Hradec|Jindřichova Hradce]] a uložen do sbírek [[Národní muzeum|Národního muzea]].<ref name=":6" /><ref name="Savci">{{Citace monografie
Řádek 397:
 
== Popis ==
Norek evropský se svým zjevem řadí mezi klasické lasicovité šelmy. Má dlouhé tělo, relativně krátké končetiny, krátkou, plochou ale poměrně rozměrnou hlavu a ocas kratší než polovina délky těla (obvykle 40 % délky). Tělo je ovšem kompaktnější a ne tak štíhlé jako například u [[Kolonok|kolonoka]] či [[Lasice hranostaj|hranostaje]]. Na nohách má plovací blány (na zadních vyvinutější).<ref name=":0" /><ref name=":7" /> Srst je krátká, hustá a lesklá.<ref name=":7" /> Na většině povrchu těla má tmavě hnědou barvu, často s červenavým nádechem. Odstín může být někdy velmi tmavý, černohnědý. Čumák, brada a horní i spodní ret jsou zbarvené bíle. Výjimečně se bílé skvrnky nacházejí i na hrdle, hrudi a tlapkách. Zimní srst je světlejší, hustší a delší než letní, nicméně tento rozdíl není tak zřetelný jako u čistě zemních druhů lasicovitých.<ref name=":0" /><ref name=":5" />
Má čokoládově hnědou srst s bílou tlamou a čenichem. Samec váží kolem 900&nbsp;g a měří 28–43&nbsp;cm, samice měří 30–40&nbsp;cm a váží kolem 600&nbsp;g.
 
=== Srovnání s norkem americkým a tchořem tmavým ===
Norek americký (mink) je většinou poněkud delší a hmotnější (asi o 10 až 20 %). Má delší lebku s většími a jinak tvarovanými [[Očnice|očnicemi]] a sluchovými dutinami (''auditory bullae''). Rozdíly existují i vestavbě chrupu, především u horních [[Třenový zub|premolárů]]. Horní ret minka má bílou barvu jen vzácně.<ref name=":5" /> Jeho srst je delší a hustší.<ref name=":0" /> Celkově je poněkud lépe přizpůsoben životu ve vodě a umí lépe plavat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lodé
| jméno = T.
| titul = Comparative measurements of terrestrial and aquatic locomotion in Mustela lutreola and M. putorius
| periodikum = Zeitschrift für Säugetierkunde
| vydavatel =
| url = https://archive.org/details/biostor-183757/mode/2up
| datum vydání = 1999
| jazyk = en
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-11-22
}}</ref>
 
Tchoř tmavý má jinak zbarvenou srst, pesíky jsou černé a podsada světle šedá, celkové zbarvení není tak uniformní. Má rozměrnější čelisti a třenové zuby, lebka je méně zploštělá. Tchoř bývá v průměru poněkud těžší.<ref name=":5" /><ref name=":8" />
 
== Biologie ==