Václav Šnajdr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: typografické úpravy |
→Externí odkazy: odkazy, kategorie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
Přelom let [[1867]]-68 byl v Čechách bouřlivý — studenti protestovali proti ministru [[Friedrich Ferdinand von Beust|Beustovi]], konaly se tábory lidu, byl položen základní kámen k [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]]. Zároveň narůstala nervozita úřadů, policie zastrašovala opoziční aktivisty (bylo například zatčeno 22 novinářů). Šnajdr v té době přispíval pod svým jménem do [[Josef Barák|Barákova]] radikálního časopisu ''Svoboda''. S ohledem na vývoj událostí dostal obavy z možného pronásledování a v říjnu [[1868]] tajně uprchl z Prahy do [[Berlín]]a. Setkal se tam s [[Josef Václav Frič|J. V. Fričem]] a začal přispívat do jeho exilového časopisu ''Blaník'', který vycházel v [[Budyšín]]ě a byl tajně dopravován do Čech. Po jeho zániku pracoval v redakcích časopisů ''Correspondence Tchéque'' a ''Böhmische Correspondenz''. Zasílal také příspěvky do [[chrudim]]ského časopisu ''Koruna''.<ref name="NarLis19201112" />
Roku [[1869]] požádal Frič Šnajdra, aby se vypravil do [[Spojené státy americké|USA]] a pokusil tam získat peníze pro publikační činnost. Šnajdr tam již zůstal. [[Karel Jonáš]] ho zaměstnal v časopisu ''Slavie'', který vydával v [[Racine, Wisconsin|Racine]] ve [[Wisconsin]]u.<ref name="NarLis19201112" /> Po třech letech se Šnajdr přestěhoval do [[Omaha|Omahy]], kde asi rok redigoval časopis ''Pokrok západu''.<ref name="Cleveland" /> Roku [[1873]] zakotvil ve městě [[Cleveland]]. Převzal řízení časopisu ''Pokrok'' (po [[Jan Vratislav Čapek|J. V. Čapkovi]]) a po třech letech založil vlastní týdeník — ''Dennice novověku''. Ten pak vydával 38 let. Byl to časopis svobodomyslný a radikální, určený zejména pro inteligentní čtenáře. V článcích propagoval [[darwinismus]], [[materialismus]] a [[socialismus]], ostře vystupoval proti [[náboženství]].<ref name="NarLis19201112" /> Hospodaření bylo vždy napjaté — ''Slavie'' měla nejvýše 4000 předplatitelů, ''Dennice novověku'' nejvýše 3000; v pozdější době počty čtenářů klesaly kvůli silné konkurenci týdenních příloh k dennímu tisku. Sazeči byli placeni včas, ale na majitele málokdy zbyl nějaký zisk. Velkou zásluhu na udržení českých periodik měli podnikatelé Severa z [[Cedar Rapids (Iowa)|Cedar Rapids]] a Triner ze [[Chicago|Chicaga]] (pozdější zaměstnavatel spisovatele [[Pavel Albieri|Pavla Albieriho]]), kteří do nich pravidelně umísťovali svou inzerci.<ref name="Bohemians">{{citace monografie | jméno = Thomas | příjmení = Capek | odkaz na autora = | titul = The Čechs (Bohemians) in America | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=sHEqAAAAYAAJ | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = Houghton Mifflin Company | místo = Hartford CT | rok = 1920 | počet stran = 293 | kapitola = Journalism and Literature | strany = 177-181 }}</ref>
Roku [[1873]] se v Clevelandu oženil s Cilií Kořízkovou (Cilie Korizek). Měli spolu šest dětí (Slavie, Míla, Robert G., Cilie, Lada a Charles). Bydleli na 7505 Lawnview Avenue.<ref name="Cleveland" /> Manželka byla příbuznou [[Karel Jonáš|Karla Jonáše]], její otec [[František Kořízek]] (1820–1899) založil roku [[1860]] časopis ''Slovan americký''.<ref name="NarLis19201112" />
Řádek 52:
[[Kategorie:Čeští básníci]]
[[Kategorie:Američtí novináři]]
[[Kategorie:Narození v Českých Budějovicích]]
[[Kategorie:Úmrtí v Pasadeně]]
[[Kategorie:Čechoameričané]]
[[Kategorie:Narození 1847]]
| |||