Války o Karnátaku: Porovnání verzí

| střetnutí = '''Válka o bývalé mughalské území '''

| trvání = 1746 - 17631746–1763

'''Války o Karnátaku ''' byla série vojenských konfliktů odehrávající se v [[Indie|Indii]] v polovině [[18. století]]. Do konfliktu byli zapojeni četní nominálně nezávislí vládci se svými vazaly. Bojovalo se o nástupnictví, o dědictví, území a obchod.

V roce 1707 zemřel císař [[Mughalská říše|Mughalské říše ]] Muhy-ud-din Muhammad Aurangzeb – [[Aurangzéb]]. Jeho nástupcem se stal [[Muhammad Azam Shah|Abu'l Faaiz Qutb-ud-Din Muhammad Azam]], jako Bahádur Šáh I., který vládl od 9. června 1707 do 27. února 1712. Po něm nastoupil na mughhalský trůn Jahandara Šáh, jehož vláda trvala pouhých 11 měsíců. Během jeho vlády i vlády pozdějších císařů došlo k obecnému poklesu císařské kontroly nad mughalskou říší. To umožnilo [[Velký vezír|velkovezírovi]] Asafu Jahimu založit nezávislé království [[Hajdarábád]], kterému vládl jako Nizám-ul-Mulk ([[nizám]] byl titul [[Muslim|muslimského]] vládce [[Hajdarábád (stát)|Hajdarábádu]] v letech 1719 až 1948).<ref group="Poz">Mir Qamar-ud-din Khan Siddiqi Bayafandi (20. srpna 1671 – 1. června 1748), také známý jako Chin Qilich Khan, Nizam-ul-Mulk, Asaf Jah a Nizam I., byl šlechtic persko-tureckého původu. Byl důvěryhodným šlechticem a generálem v armádě mughalského císaře Aurangzeba (1677–1707), guvernérem Mughalu v Deccanu (1713–1715) a (1720–1722), Mughalským [[Velký vezír|velkovezírem]] (1721–1724) a zakladatelem dynastie Asaf Jahi (1724) jako Nizam I. (1724–1748) {{Překlad|en|Nizam-ul-Mulk, Asaf Jah I| 986489887}}</ref> Po jeho smrti se rozpoutal boj o moc mezi jeho synem Nasirem Jungem a jeho vnukem Muzaffarem Jungem, což byla příležitost pro Francii a Anglii zasáhnout do indické politiky. Francie stála na straně Muzaffara Junga, zatímco Anglie byla na straně Násira Junga. Několik někdejších Mughalských území bylo autonomních, například region Karnátaka, kterému vládl naváb [[Dost Ali Khan]], který ovšem spadal pod právní působnost nizáma v Hajdarabádu. Francouzské a anglické zasahování se tedy týkalo i problémům navába v Karnátaku. Smrt navába Dost Aliho Khana vyvolala mocenský boj mezi jeho zetěm Chandou Sahibem, podporovaným Francouzi, a Muhammadem Ali, podporovaným Angličany.<ref name="Naravane" />