Vlastenectví: Porovnání verzí

Přidáno 384 bajtů ,  před 1 rokem
částečný rv: navrácení bez vysvětlení odstraněných neproblematických částí textu, ale ponechání doplněných oddílů, nicméně neozdrojováno - šabl. "Zdroj?"
(bylo nezbytné pojem přesněji ujasnit, záznam neodpovídal skutečnosti)
(částečný rv: navrácení bez vysvětlení odstraněných neproblematických částí textu, ale ponechání doplněných oddílů, nicméně neozdrojováno - šabl. "Zdroj?")
[[Soubor:Statue X DSC08329.JPG|náhled|Jednou ze základních charakteristik patriotismu je osobní nasazení například při obraně země: Socha na nádvoří [[École polytechnique]] v [[Paříž]]i oslavující zapojení studentů k obraně [[Francie]] v roce [[1814]]]]
[[Soubor:President of the Czecho-Slovak Republic, Thomas G. Masaryk.jpg|náhled|President [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] je idealisovanou ikonou československého a českého vlastenectví]]
'''Vlastenectví '''neboli '''patriotismus''' je společensko-politický postoj vycházející z [[Emoce|emotivního]] kladného a podpůrného postoje jednotlivců či skupin k ''otčině'' ([[vlastLatina|vlastilatinsky]] ''patria'' ← [[Řečtina|řecky]] ''patrida, tedyπατρίδα''). teritoriu''Otčinou'' (či ''domovinou'') může být oblast nebo město, naobvykle kterémse žijíjí však míní [[národní stát]] nebo [[vlast]]. Vlastenectví je často definováno jako oddanost domovské zemi, která má své specifické projevy dle jednotlivých zemí.<ref name="stanford">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Primoratz | jméno = Igor | titul = Patriotism | url = http://plato.stanford.edu/entries/patriotism/ | datum vydání = 2009-06-01 | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Stanford Encyclopedia of Philosophy | jazyk = anglicky}}</ref> Vlastenectví se odlišuje od patriotismu (tedy vztahu k vlastnímu státu) i od nacionalismu (tedy vztahu k vlastnímu národu).{{Zdroj?}}
 
== Historie ==
Vlastenecké pohnutky lze vystopovat od nejstarších dob. Bylo vlastní antickému světu, stejně tak i světu středověkému (viz. například Kosmas).{{Zdroj?}} První prameny zaznamenávající anglický termín „patriot“ pocházejí z 16. století. V 18. století, v době [[osvícenství]], se zrodilo klasické vlastenectví, kterým jeho zastánci vyjadřovali oddanost státu, raději než církvi. Stálo tedy u zrodu [[Sekularismus|sekularismu]]. Jedním z hlavních zastánců tohoto klasického pojetí byl [[Jean-Jacques Rousseau]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chisick | jméno = Harvey | titul = Historical Dictionary of the Enlightenment | url = http://books.google.cz/books?id=5N-wqTXwiU0C&pg=PA313&lpg=PA313&dq=Patriotism+and+the+enlightenment&source=web&ots=085cTPNN3r&sig=X_jzMPlYg5tvovEGkty_SDVYCD8&hl=en&sa=X&oi=book_result&ct=result&redir_esc=y#v=onepage&q=Patriotism%20and%20the%20enlightenment&f=false | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Scarecrow Press | jazyk = Anglicky}}</ref>
 
== Charakteristika ==
 
=== Lokální vlastenectví ===
'''Lokální vlatenectví''' (často též '''lokální patriotismus''', '''místní vlastenectví''') označuje zvláštní náklonnost k&nbsp;nějakému kraji nebo městu, ke kterému jedinec chová specifický vztah a&nbsp;určitou úctu. Obvykle se jedná o&nbsp;místo, kde se jedinec narodil, nebo kde prožil část života. V tomto kontextu se tedy označením „Vlast“ rozumí užší oblast, než národní stát. Projevem takové formy pak bývá udržování kulturních tradic (například průvody, ty zejména v&nbsp;rámci [[národopis]]ných oblastí jako [[Chodsko]] či [[Haná]]), distribuce oblastního pokrmu či speciality ([[Hořické trubičky]]), nebo šíření povědomí o&nbsp;svém kraji na celonárodní úrovni ([[Josef Bedřich Cinibulk|J.&nbsp;B.&nbsp;Cinibulk]] jako [[Kokořínsko|kokořínský]] vlastenec). Udržování a&nbsp;rozvoj lokálního vlastenectví zajišťují různé městské a&nbsp;oblastní spolky.{{Zdroj?}}
 
== Rozdíl mezi vlastenectím a nacionalismem ==
}}</ref> je vlastenectví založeno na odlišném typu porovnávání než nacionalismus. „Nacionalista“ při hodnocení vlastního národa porovnává jeho různé aspekty spíše s ostatními národy, ale „vlastenec“ s jakousi ideální představou vlastního národa. Vlastenectví také na rozdíl od nacionalismu odmítá nekritické přijímání národních autorit a je spojen s pozitivnějším hodnocením minoritních komunit<ref name=":0" />.
 
Vlastenectví a nacionalismus jsou také vnímány jako emocionální vztahy k různým objektům. V případě vlastenectví je to vlast (tedy teritorium), v případě nacionalismu je to národ (tedy etnikum). V tomto pojetí není ani vlastenectví ani nacionalismu dáván žádný specifický obsah, nečiní jej ani nositelem pozitivních nebo negativních přídomků, obsah vždy záleží na tom, kdo emoci prožívá.{{Zdroj?}}
 
== Vlastenectví podle zemí ==