Mystacina novozélandská: Porovnání verzí

Odebráno 351 bajtů ,  před 1 rokem
Drobné stylické úpravy a korekce. Větu o 1080 jsem pozměnil na obecnou ochranu, pochopitelně se nepoužívá jenom kvůli mystacinám - území obývané mystacinami je navíc v poměru k zásahům v zásadě malé.
(-{{pracuje se}}, hotovo)
(Drobné stylické úpravy a korekce. Větu o 1080 jsem pozměnil na obecnou ochranu, pochopitelně se nepoužívá jenom kvůli mystacinám - území obývané mystacinami je navíc v poměru k zásahům v zásadě malé.)
'''Mystacina novozélandská''' (''Mystacina tuberculata'', {{vjazyce2|mi|pekapeka-tou-poto}} či jen pekapeka) je [[Netopýři|netopýr]] z rodu [[Mystacinovití|mystacina]], který je [[Endemit|endemitem]] [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. Jedná se o jediného spolehlivě žijícího zástupce hrabavých netopýrů a čeledi [[mystacinovití]] ([[mystacina větší]] je patrně vyhynulá). [[Biotop]] mystaciny představují husté novozélandské [[Prales|pralesy]] od oceánského pobřeží až po hranici lesa ve výškách okolo 1000 m n. m.
 
Potravu si shání v letu nebo na zemi, kde se [[Kvadrupedie|pohybují po čtyřech končetinách]], což je v rámci netopýrů výjimečné (jediným dalším známým netopýrem, který využívá k pohybu po zemi všechny čtyři končetiny, je pouze [[upír obecný]]). Při pohybu po zemi jsou mystaciny velmi čilé a dokáží vyvinout rychlost až 0,95 m/s. Druh má nejširší záběr jídelníčku ze všech netopýrů – pojídá nejrůznější [[Členovci|členovce]], ovoce, semínka a [[pyl]]. Mystaciny žijí v [[Kolonie (biologie)|koloniích]] na stanovištích v dutinách prastarých [[Pabuk|pabuků]]. Kolonie může mít stovky až tisíce jedinců a svá dutinová stanoviště pravidelně střídá, v létě častěji než v zimě. Mystaciny se rozmnožují v létě, i když období námluv začíná již počátkem jara. Samice rodí jen jedno mládě, které nejdříve [[Laktace|saje]] [[mateřské mléko]], avšak po 6 týdnech se osamostatňuje a opouští mateřské stanoviště.
 
Před lidským osídlením Nového Zélandu (13. století) byly mystaciny široce rozšířené po celém území novozélandské pevniny i přilehlých ostrovů. Odlesňování [[Maorové|Maory]] a později evropskými kolonisty však mělo na jejich populaci drastický vliv a z desítek milionů jedinců klesla populace mystacin na něco kolemcca 30 tisíc netopýrů. Vedle přirozených predátorů, jako je [[ostříž novozélandský]] a [[sovka ostrovní]], ohrožuje mystacinu především odlesňování a zavlečení predátoři (především [[Krysa|krysy]]). S mystacinami žije v [[Symbióza|symbióze]] unikátní moucha ''[[Mystacinobia zelandica]]'',
 
== Taxonomie ==
[[Soubor:Mystacina tuberculata rhyacobia (AM LM303-3).jpg|alt=Fotografie malé lebky s viditelnými velkými řezáky|náhled|vlevo|Lebka mystaciny novozélandské]]
 
Rozlišují se 3tři poddruhy:<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Lloyd
| jméno1 = Brian D.
*''M. t. rhyacobia'' – Northland, střední část [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severního ostrova]] a [[Taranaki (region)|Taranaki]].
 
Toto rozdělení druhu na 3tři poddruhy je však problematické.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=113}} Studie [[DNA]] od Briana D. Lloyda z [[Ministerstvo památkové péče|Ministerstva památkové péče]] z roku 2003 totiž upozorňuje na to, že rozdělení na 3tři poddruhy bylo založeno na geografickém rozšíření a jemných [[Morfologie (biologie)|morfologických]] odlišnostech, zejména délce [[předloktí]]. Ta se však u jednotlivých poddruhů značně překrývá a [[Mitochondriální DNA|mitochondriální analýza mitochondriální DNA]] identifikovala v rámci druhu hned 6šest linií. Lloyd proto navrhl [[taxon]] rozdělit buďto na 6šest poddruhů nebo alespoň na 6šest [[evolučně významná jednotka|evolučně významných jednotek]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Lloyd
| jméno1 = Brian D.
=== Život v koloniích ===
[[Soubor:Southern short-tailed bats, Mystacina tuberculata.jpg|alt=Fotografie kolonie mystacin; na fotografii se nachází desítky tmavých netopýrů namačkaných těsně vedle sebe |vlevo|náhled|Kolonie mystacin]]
Mystaciny žijí samotářsky i v koloniích. Kolonie se nachází v dutinách stromů. Obsahují desítky až tisíce jedinců (největší zaznamenaná kolonie mystacin měla přes 6 tisíc netopýrů<ref name="iucn"/>). Tyto kolonie je takřka nemožné najít ve volné přírodě bez potřebné radiové techniky, protože na 100 km² těžko přístupného pralesa připadají jen 2dvě, maximálně 3tři kolonie. Strom, v jehož dutině se nachází netopýří kolonie, navíc často postrádá vnější znaky přítomnosti netopýrů. V některých případech lze kolem kmene stromu nalézt netopýří [[Guáno|guano]]. To se vyznačuje pižmovým zápachem a může dosahovat výše přes 1 m. Často se však guano nachází přímo v dutině stromu a není možné ho spatřit. Občas může býtpřítomnost vnějšímkolonie znakem přítomnosti kolonieprozradit nápadné cvrlikání, které netopýři používají pro sociální komunikaci. IAni v tomto případě seto však nejedná onení pravidlopravidlem, protože netopýří kolonie může zrovna [[Hřadování|hřadovat]] (nocovat / odpočívat) nebo vchod do kolonie, odkud se cvrlikání šíří, může být vysoko nad zemí.{{sfn|ref=lloyd2000|Lloyd|2001|p=62}}
 
Kolonie bývají takřka výhradně v dutinách živých stromů, a pouze pokud strom uhyne, tak kolonie občas nadále obývá i mrtvý strom. V jeskyních nebyly mystaciny zaznamenány, i když [[Fosilie|fosilní]] nálezy z jeskyň napovídají, že mystaciny mohouje využívat k hřadování i jeskyněmohou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Worthy
| jméno1 = T. H.
| jazyk = en
| doi = 10.1080/03014223.1994.9517474
}}</ref> Mystaciny mají na svém území velké množství takových dutinových stanovišť, které často střídají, avšak dříve či později se vrátí na stanoviště, které už obývaly. Kolonie užívá stejnou dutinu desítky a potencionálně i stovky let. V létě dochází ke střídání stanovišť každých několik dnů až týdnů, v zimě se jedná spíše o týdny až měsíce. Zatímco počátkem léta populace mystacin v určité lokalitě obývá pouze dvě či tři stanoviště najedounajednou, jindy jsou jejich kolonie mnohem menší (tzn. populace je rozdělena do menších kolonií obývajících více stanovišť) nebo mystaciny hřadují samostatně (především v zimě). K přestěhování kolonie dochází velmi rychle a vždy se přesune drtivá většina jedinců z ní. Není úplně jasné, z jakého podnětu k přesunu dochází, avšak vypadá to, že roční období má na stěhování netopýrů vliv. Pokud dojde k vyrušení kolonie predátory nebo člověkem, může se stát, že mystaciny stromové stanoviště nadobro opustí.{{sfn|ref=lloyd2000|Lloyd|2001|p=69–70}}
 
Mystaciny zůstávají přes den v koloniích, kde většinu dne spí. Vylétávají za potravou až po setmění a navrací se před rozbřeskem.{{sfn|ref=lloyd2000|Lloyd|2001|p=62}} Vchod do kolonie tvoří díra v průměru nejméně 25 mm (minimální šíře na to, aby jí mystaciny prolezly), avšak může se jednat i o obrovské otvory dlouhé 3&nbsp;m a široké až kolem 1&nbsp;metru. Dutinu uvnitř stromu si někdy upravují do požadovaného tvaru s pomocí ostrých zubů. V případě samostatného hřadování mystaciny obývají nejen dutiny stromů, ale i malé prostory pod kůrou stromů a stromových [[Kapradiny|kapradin]], otvory v zemi nebo si své stanoviště najdou pod kořeny stromů. Klíčovým důvodem, proč se mystacina rozhodne hřadovat samostatně nebo v kolonii, je patrně otázka energetické efektivity. V zimě, kdy mystaciny často [[Hibernace|hibernují]], je běžné samostatné hřadování z důvodu možného narušení hibernace ostatními jedinci v kolonii, čímž dochází ke zvýšenému energetickému výdeji. Naproti tomu v létě se netopýři spíše shlukují do kolonií, kde jsou jedinci natěsnáni blízko vedle sebe, čímž narůstá teplota kolonie a netopýři nemusí vydat tolik energie na regulaci své teploty (ke které dochází zejména pomocí [[Torpor|torporu]]).{{sfn|ref=lloyd2000|Lloyd|2001|p=69–70}}
 
=== Rozmnožování ===
Od září do prosince probíháprobíhají u mystacin období námluvnámluvy. Samci vábí samice svým vysoce položeným zpěvem doplněným o [[Ultrazvuk|ultrazvukovou]] hladinu. V tomto období si samci vybírají k hřadování menší pukliny v kmenech menších stromů, jejichž vchod potřou pižmově zapáchajícím sekretem z krčních žláz, což pomáhá k nalákání samic. K páření dochází od ledna do května. Po kopulaci se samicím vytvoří vaginální zátka ([[sphragis]]). K zabřeznutí však dochází až o několik měsíců později blíže neurčeným typem [[Odložená nidace|odložené nidace]]. Samice rodí pouze jedno mládě, a to od poloviny března do poloviny ledna, nicméně v rámci jedné kolonie se většina mláďat narodí během jednoho týdne.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=121–122}}{{sfn|ref=carter2006|Carter & Riskin|2006|p=3}}
[[Soubor:EB1911 Chiroptera Fig. 23.jpg|alt=Černobílé kresba chodidla a drápu mystaciny|náhled|Dráp a chodidlo mystaciny]]
Mláďata se rodí buď přímo v mateřské kolonii, nebo mimo ni, v malé dutině stromů. Pokud se mládě narodí mimo mateřskou kolonii, samice ho tam brzy po narození přenese. První cca 2 týdny samice zůstávají s mláďaty během dne a v noci se vydávají lovit, avšak několikrát za noc se vrátí do kolonie, aby své mládě nakojily mateřským mlékem. Po zhruba dvou týdnech samice začnou přes den hřadovat mimo kolonii mláďat a vrací se krmit své potomky v noci v méně častých intervalech. ObčasNěkdy ses stává,kolonií žemláďat samechřadují i samci či nepářící se samice hřaduje spolu s kolonií mláďat.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=122}}{{sfn|ref=carter2006|Carter & Riskin|2006|p=3}}
 
Po narození mláďata váží kolem 5 g, délka předloktí dosahuje kolem 19 mm. Jejich oči jsou zavřené, srst chybí. Mláďata se rodí s [[Dočasný chrup|mléčnými zuby]], které jsou kolem 3. týdne nahrazeny stálým chrupem. Ve 3. týdnu se mláďata začnou učit létat a o týden později již začínají létat kolem mateřského stanoviště. Někdy v této době se plně osrstí. V 6 týdnech juvenilní jedinci opouští mateřské stanoviště a v 8. týdnu je jejich kostra plně vyvinutá. Váhy dospělce dosahují po několika měsících.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=1122}}
=== Regulace tělesné teploty ===
 
Mystaciny jsou [[heterotermie|heterotermní]], čili regulují svou tělesnou teplotu buďto samy, nebo s pomocí teploty okolního prostředí. [[Torpor]] (krátkodobý stav útlumu životních funkcí) využívají na denní bázi během samostatného hřadování; při pobytu v koloniích k torporu nedochází.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Sedgeley
| jméno1 = Jane A.
| jazyk = en
| doi = 10.1080/03014223.2003.9518341
}}</ref> Během torporu dochází k radikálnímu útlumu životních funkcí a tělesná teplota netopýrů klesne na teplotu takřka stejnou jakou má jejich okolní prostředí. Mystacinám trvá probuzení z torporu 10–20 minut.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=120–121}}
[[Soubor:Mystacina tuberculata (AM LM82-2).jpg|alt=Fotografie světle hnědě zbarveného vycpaného netopýra spolu s dřevěným pravítkem pro měřítko|vlevo|náhled|Vycpaný exemplář ve sbírkách [[Aucklandské muzeum|Aucklandského muzea]]]]
Mystaciny upadají doDo [[hibernace]] (dlouhodobý stav útlumu životních funkcí) mystaciny upadají v zimním období a, případně i v době nedostatku potravy. Období hibernace závisí na lokaci, např. v lese Rangataua při okraji [[Národní park Tongariro|národního parku Tongariro]] období hibernace nastává od konce dubna do poloviny října. Nicméně v době dostatku potravy se počátek období hibernace může posunout. Během hibernačního období netopýři tlumí své životní funkce na 2–10 dní. Poté se na několik hodin až nocí probudí, aby si nalovili potravu. Nejčastěji dochází k probuzení dochází během vlhkých období, kdy [[bezobratlí]] živočichové vychází k povrchu a pro mystaciny je snadné je polapit.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=121}}
 
=== Potrava ===
Mystaciny jsou převážně hmyzožravé, hojně však pojídápojídají i [[nektar]], pyl a ovoce. Mystacina novozélandská je jediný známý zástupce podřádu netopýrů v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]], který pojídá a opylováváopyluje rostliny. Výjimečná je i v rámci letounů pro svou neobvykle velkou rozmanitost jídelníčku. V rámci netopýrů mají vůbec nejrozmanitějšínejpestřejší jídelníček ze všech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Hand
| jméno1 = Suzanne J.
}}</ref>{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=116}}
 
Klíčovou složku potravu tvoří létaví i nelétaví [[členovci]], jako jsou [[pavouci]], [[roztoči]], [[sekáči]], [[stonožkovci]], [[švábi]], [[polokřídlí]], [[třásnokřídlí]], [[síťokřídlí]], [[brouci]], [[dvoukřídlí]], [[motýli]], [[blanokřídlí]] a další. Mystaciny novozélandské chované v zajetí sežerou v podstatě jakékoliv členovce, kterými jsou krmeny. Preferují členovce s měkkým tělem, které pořádají typicky tak, že nejdříve jim zuby ucvaknoutucvaknou končetiny a křídla a poté zkonzumují šťavnatá těla.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=116–117}} K nalezení hmyzu používají netopýři buďtopasivní sluch,naslouchání i [[Echolokace|echolokaci]] nebo oboje. K lokaci dochází za letu nebo během sbírání potravy na zemi. Pokud mystacina lokalizuje kořist za letu, dosedne těsně vedle ní a teprve poté se na ni vrhne. VPokud případěhledají hledánípotravu potravyv nalesním zemipodrostu, v lesemystaciny se mystaciny často celé ponoří do nánosu listí a pouze občasně se na chvíli „vynoří“ zpět na povrch. VKdyž případěloví lovenélétající létajícího hmyzuhmyz, mystaciny dokáží pozměnit echolokační frekvenci takovým způsobem, aby dostávali co nejvíce informací o pohybující se kořisti. Zvuky, které přitom vydávají, jsou slyšitelné lidskému uchu a připomínají vysoko položené bzučení. Jelikož toto bzučení je u netopýrů chovaných v zajetí i v blízkosti kolonií ve volné přírodě poměrně vzácné, předpokládá se, že mystaciny hmyz za letu příliš neloví a specializují se na hmyz na zemi.{{sfn|ref=lloyd2000|Lloyd|2001|p=67}} Během lovu stráví okolo 30 % času sbíránímsběrem hmyzu na zemi.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=118}}
 
[[File:Short-tailed bat by Colin O'Donnell 02.jpg|náhled|Mystacina při lezení po stromě|alt=Mystacina vyfocená bleskem za tmy, jak leze po stromě, který je porostlý mechem. Patrné jsou nápadné hmatové vousky (vibrisy)]]
 
Rostliny, na kterých mystaciny hodují, jsou typické třemi charakteristikami, a sice 1) zřetelně viditelným pylem, 2) hojností květů, které jsou v plném květenství; 3) v případě přítomnosti nektaru je tato cukernatá šťáva snadno dostupná jazykem. KHojně hojněkonzumován konzumovanémuje pylupyl z místních novozélandskýchpůvodních rostlin patří pyl z roslin ''[[Knightia excelsa]]'', ''[[Collospermum hastatum]]'' a ''[[Collospermum microspermum]]''.{{sfn|ref=lloyd2000|Lloyd|2001|p=67}} V zajetí netopýři sežerou velké množství druhů pylu nejen z místních, ale i z exotických rostlin.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=116–117}}
 
Netopýři se patrně živí i některými druhy [[Houby|hub]] ači [[Spora|výtrusůvýtrusy]].{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=118}} Mystaciny vV zajetí pravidelně konzumují během jediné noci 5–7 g hmyzu během jediné noci (tzn. 36–50 % tělesné váhy před krmením). Odhadovaná hmotnost hmyzu, kterouve denněvolné spořádajípřírodě jedincise vetoto volnémnožství přírodě,odhaduje jena 5,6 g.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Lloyd
| jméno1 = B. D.
=== Pohyb ===
 
Mystacinám k pohybu po zemi dobře slouží jejich silné nohyzadní končetiny. Membrána mezi prsty a u ocasu se dokáže srolovat, takže jim nepřekáží v pohybu. Vedle silných noh jsou pro pohyb po zemi adaptovány i přední končetiny, jejichž zápěstí mystaciny používají místo předních noh. Při pohybu po zemi jsou mystaciny velmi rychlé a na rozdíl od lovu ve vzduchu nepoužívají k lokaci hmyzu echolokaci, nicméně využívají jí k orientaci v prostoru.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=118}} Mystacina novozélandská spolu s [[Upír obecný|upírem obecným]] jsou jedinými známými netopýry, kteří při pohybu po zemi využívají principy chůze, resp. pohybu po čtyřech končetinách ([[kvadrupedie]]).<ref name="hand2009p2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Hand
| jméno1 = Suzanne J
== Výskyt ==
=== Historické rozšíření ===
Mystaciny se původně vyskytovaly na většinavětšině území Nového Zélandu. Vedle historických zmínek o tom svědčí hlavně fosilní nálezy z jeskyň, [[závrt|závrtů]] a skalních převisů z oblastí [[Severní ostrov (Nový Zéland)|Severního]] ([[Waikato (region)|Waikato]], [[Hawke's Bay]], [[Wairarapa|Wairapa]]) i [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižního ostrova]] ([[Canterbury (Nový Zéland)|Canterbury]], severozápadní [[Nelson (region)|Nelson]], [[národní park Fiordland]]).{{sfn|ref=carter2006|Carter & Riskin|2006|p=2}} K roku 2008 mystaciny obývaly pouhých 30 % svého původního rozšíření, přičemži jejichv populacesoučasnosti je pak jejich populace značně fragmentovaná.<ref name="iucn">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = O'Donnell
| jméno1 = C.
}}</ref> Druh je hojně přítomen i na menších novozélandských pobřežních ostrovech jako je [[Whenua Hou]] a [[Hauturu]]{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=114}}<ref name="iucn"/> a [[Ministerstvo památkové péče]] v roce 2005 translokovalo 20 netopýrů na ostrov [[Kapiti]], kde se pokouší o založení nové populace.{{sfn|ref=carter2006|Carter & Riskin|2006|p=2}}
 
Celková populace mystacin se odhaduje na více než 30 tisíc netopýrů s tím, že jen několik kolonií přitom přesahuje jeden tisíc mystacinjedinců.<ref name="iucn"/>
 
=== Biotop ===
 
Mystaciny jsou přítomny v různorodých [[Biotop|biotopech]] od pobřežních oblastí těsně u oceánu (Northland, ostrovy Whenua Hou, a Hauturu) po poměrněpo vysokévyšší nadmořské výšky po hranici lesa (kolem 1000 m na Severním ostrově a cca 550 m na Jižním ostrově). Pro kolonie je klíčová přítomnost původních pralesů se starými vzrostlými stromy (obvod alespoň 1 m a výška alespoň 25 m) s dostatečně velkými dutinami pro potřeby kolonie.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=116}} Takové lesy se vyznačují dominancí [[pabuk|pabuků]], [[demaroňDamaroň|demaroňůdamaroňů]], [[nohoplod|nohoplodů]] a stromů rodu ''[[Dacrydium]]''.<ref name="hand2009p2"/>
 
Typické kolonie bývají na závětrném, teplém a úrodném stanovišti, dostatečně chráněném proti dešti. Netopýří kolonie se nevyskytují v oblastech s jasnou přítomností člověka (např. v blízkosti oblastí vypalování strání, těžby dřeva či vysokého počtu introdukovaných savců). Výjimku tvoří pouze jedinci, kteří při hledání potravy občas zavítají do [[Druhotný les|druhotných lesů]], borovicových plantáží a do oblasti farem.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=116}}
== Ohrožení ==
[[Soubor:NZ Falcon - Karearea 02.JPG|alt=Fotografie dravce sedícího na větvi stromu. Dravec má tmavá záda s nápadně dlouhým ocasem, hruď je světlá a strakatá|vlevo|náhled|[[Moták tichomořský]] (''Circus approximans'') představuje jednoho z mála přirozených predátorů mystacin]]
Největší hrozbu pro populace mystacin představuje ztráta původních pralesů, které mystaciny nutně potřebují k přežití. S jejich vypalováním lesů započali nejdříve Maorové (zejména Jižní ostrov) a poté s ním pokračovali evropští kolonisté. KDnes již k vypalování lesů již nedochází v takové míře jako v minulosti, nicméně původní lesy stále pomalu ubývají, ať už přímou aktivitou člověka (zejména získání farmářské půdy) nebo následkem šíření novodobýchzavlečených nemocí (např. ''[[Phytophthora agathidicida]]'', která napadá prastaré [[Damaroň jižní|damaroně jižní]]).<ref name="doc-recovery-plan"/>
 
Další klíčovou hrozbou mystacin jsou introdukovaní savci (predátoři), a to především [[Krysa|krysy]], [[Lasice hranostaj|hranostaji]] a divokézdivočelé kočky domácí. Mystaciny jsou zvláště náchylné predátorůmk predaci v době sbírání potravy na zemi a během torporu, kdy jim trvá poměrně dlouhou dobu se probrat a v případě ohrožení i uletět. Je pravděpodobné, že vyhynutí [[Mystacina větší|mystacinMystaciny většíchvětší]] na malých pobřežních novozélandských ostrovech Taukihepa a Rerewhakaupoko nastalovymřeli pravděpodobně následkem invaze [[Krysa obecná|krys obecných]].<ref name="doc-recovery-plan">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Molloy
| jméno1 = Janice
}}</ref>
 
Vliv velkých introdukovaných savců ([[Dobytek|dobytka]], [[Ovce|ovcí]], [[Kozy a ovce|koz]], [[Prasatovití|prasat]], [[Jeleni|jelenů]] či kusů liščích) na populaci mystacin není zcela zřejmý. Nicméně tito zavlečení savci mají negativní vliv na novozélandské pralesy, a tím patrně mohli způsobit snížení populace v některých částech Nového Zélandu., Vymizenínezdá populacese pouzevšak napravděpodobné, základěže zmíněnýchby zavlečenýchmohli velkýchzpůsobit savcůvymření secelé zdá jako nepravděpodobnépopulace.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Lloyd
| jméno1 = B. D.
}}</ref>
 
Přirozené predátory netopýrů představují [[ostříž novozélandský]] a [[sovka ostrovní]]. V minulosti mystaciny lovila i dnes vyhynulá [[sovka bělolící]], ta je však již vyhynulá.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=124}}
 
== Parazité a symbiont ==
[[Soubor:Bat flies on short tailed bat in Fiordland photo by Bex Jackson-Department of Conservation.jpg|alt=Fotografie mystaciny, jak leze po stromě; na jejích zádech se nachází poměrně velké světle zbarvené mouchy s dlouhýma nohama|náhled|Mystacina s párem much ''[[Mystacinobia zelandica]]'' na zádech]]
Na rozdíl od řady jiných netopýrů, na mystacináchmystaciny nehostí žádné parazitické blechy. Parazituje na nich nepopsané klíště z rodu [[klíšťák]] (''Argas''). Vedle toho mystaciny hostí i několik druhů nepopsaných roztočů.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=125}}
 
Mystaciny žijí v symbiotickém vztahu s mouchou ''[[Mystacinobia zelandica]]'', která představuje jediného zástupce čeledi Mystacinobiidae. Tato moucha měří 4–9 mm. Její drápy jsou adaptovány pro pohyb po netopýří srsti. Na rozdíl od jiných podobných netopýřích much, ''Mystacinobia zelandica'' se neživí netopýří krví, ale jeho guanem, čímž urychluje jeho rozklad. Mouchy se navíc starají o čistotu peří mystacin. Většinou jedna moucha připadá na jednu mystacinu, avšak byl zaznamenán případ 60 much na jedné mystacině.{{sfn|ref=king2005|Lloyd|2005|p=125}}<ref>{{Citace elektronického periodika
 
== Ochrana ==
Vedle snahy ochranářů o zpomalení úbytku původních pralesů patří k hlavním způsobům ochrany výzkum a kontrola predátorů. Ta se děje především pomocí [[Fluoroctan sodný|pesticidu 1080]],. protože vzhledemVzhledem k obrovské ploše území, kterouna mystacinykterém obývajíje třeba predátory regulovat, jenení nereálnéreálné klást a denně kontrolovat dostatečné množství fyzických pastí přímo v terénu.<ref name="doc-helping-native-bats"/> Pesticid 1080 se shazuje z vrtulníků v podobě granulí. Byl nicméně zaznamenán případ, kdy mystacina zemřela následkem požití pesticidu 1080.<ref name="doc-recovery-plan"/>
 
[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] hodnotí mystacinu novozélandskou jako [[zranitelný taxon]] s tím, že populace mystacin je na ústupu.<ref name="iucn"/> Ministerstvo památkové péče vyhodnocuje každý ze tří poddruhů zvlášť a jejich status je následující:<ref name="doc-cs-bats">{{Citace elektronické monografie
== Vztah k lidem ==
=== Maorové ===
Maorové (domorodíprvní obyvatelé Nového Zélandu) nazývali všechny novozélandské netopýry jako peka peka. Považovali je za ptáky noci, kteří pocházeli z Rarohenga (podsvětí) a jejichjejichž úkolem bylo provázet duše zemřelých do podsvětníhopodsvětí světa(Rarohenga). Maorové netopýry s oblibou jedli. Vykuřovali je z jeskyní a kmenů stromů, aby je pak po tisících chytali a hodovali na nich. První netopýr, který byl chycen během loveckých výprav, byl rituálně usmrcen a nabídnut jako oběť bohovi lesa a ptáků [[Tāne]]mu.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Winnington
| jméno = Andrew Paul
223

editací