18 748
editací
(autoritní data, portály, kat. , odkazy, formulace) |
(ještě překlepy a úprava) |
||
V roce 1861 byl kvůli povstání v [[Sýrie v osmanském období|Sýrii]] vyslán do Bejrútského [[vilájet]]u.<ref name="Pusula"/> V roce 1866 byl převelen na [[Kréta|Krétu]], kde vypukla rozsáhlá [[Krétská vzpoura (1866–69)|revolta]]. Když si jeho úspěchů všiml [[Omar Paša Latas|Omar Latas paša]], byl povýšen do hodnosti [[plukovník]] a vyznamenán [[Řád Medžidie|Řádem Medžidie]] třetí třídy. Jeho další postupem byl [[Jemen]] v roce 1868, kde byl povýšen do hodnosti [[generálmajor]]a s titulem [[paša]], ale pro nemoc, která ho postihla v roce 1871, se musel vrátit do Konstantinopolu.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul = Gazi Osman Paşa|periodikum = BilgiEvi|vydavatel = |url = http://www.bilgievi.gen.tr/frmWhoIsWhoShow.aspx?WhoIsWhoID=75|datum archivace = 2017-03-16|url archivu = https://web.archive.org/web/20170316024853/http://www.bilgievi.gen.tr/frmWhoIsWhoShow.aspx?WhoIsWhoID=75|datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = tr}}</ref>
Po několika měsících odpočinku byl pověřen velením třetí armády v [[Rumélie|Rumélii]]. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti [[generálporučík]] a na krátkou dobu se vrátil znovu do Konstantinopolu. Poté byl převelen do [[Skadar]]u a později do [[Bosenský ejálet|Bosny]]. Tam nepobyl dlouho, protože si nerozuměl s místním guvernérem,<ref name="plevnawar">{{Citace elektronického periodika|příjmení = Ozan|jméno = Mahmut|titul = Plevna: The Other Side of the Falsified Genocide|periodikum =Tall Armenian Tale|url = http://www.tallarmeniantale.com/plevna.htm| datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = en}}</ref> takže byl převelen ke čtvrté armádě. V roce 1876 [[Srbské knížectví]] vyhlásilo Osmanské říši [[Srbsko-turecká válka (1876)|válku]]. Osman Paša, který měl v té době své sídlo ve [[Vidin]]u, porazil srbskou armádu, ale podlehl Černohorcům v bitvě u Vučiho Dolu. Následně v dubnu 1877
=== Obléhání Plevenu ===
[[Soubor:0162plennii osman pasha.jpg|náhled|upright=1.5|[[Nikolaj Dmitrijev-Orenburgskij]]: Zajatého Osmana pašu představují Jeho imperátorskému veličenstvu caru [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandru II.]]]]
Osman si byl vědomý, že dalším cílem Ruska bude překonat [[Stara planina|Starou planinu]], poslední důležitou přirozenou překážku před samotným [[Konstantinopol]]em
Poté se pustil do přípravy na další útok. Využil přirozené krajiny a vybudoval silnou síť pevností, příkopových linií a pevnůstek, které mu umožnily plně využívat jeho výzbroj. Jeho dělostřelectvo bylo vybaveno děly se závěrem Krupp, jeho pěchota byla vyzbrojena [[zadovka]]mi Peabody-Martini a dokonce i opakovačkami [[Winchester Repeating Arms Company|Winchester]], čímž jeho palebná síla výrazně převyšovala ruskou. Jeho posádka byla posílena o 5 000 vojáků.<ref name="europe"/> Dne 30. července Rusové zaútočili znovu a ztratili více než 7 000 vojáků, téměř třetinu útočící síly. Osman zvažoval přechod do protiútoku, ale Rusové se rychle vzpamatovali. Velkokníže [[Nikolaj Nikolajevič Ruský|Nikolaj Nikolajevič]], velitel ruských vojsk, zaslal naléhavý telegram [[Spojená knížectví|rumunskému]] knížeti [[Karel I. Rumunský|Karlovi I.]] se žádostí o podporu. Rumunská armáda přitáhla v počtu 40 000 mužů se 112 děly Krupp, stejnými jako měli Turci
Poté, co byla 13. července 1878 podepsána [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínská smlouva]], která uznala autonomní [[Bulharské knížectví]] a nezávislost [[Spojená knížectví|Rumunského]], [[Srbské knížectví|Srbského]] a [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] na Osmanské říši, se mohl vrátit z ruského zajetí do [[Konstantinopol]]u, kde byl přivítán jako hrdina. K tomu mu byl přidělen přídomek ''Gazi'' (vítězný) a povýšen do hodnosti [[maršál]]a. Byl ministrem války ve čtyřech vládách.
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://www.youtube.com/watch?v=YGgvEkdI9KE Plevenský pochod na [[YouTube]]]
* [https://www.youtube.com/watch?v=K-0GtIM4iNM Nis nizaja pre Stambollit e në Shkodër na YouTube]
|