Osman Nuri paša: Porovnání verzí

Přidáno 65 bajtů ,  před 1 měsícem
ještě překlepy a úprava
(autoritní data, portály, kat. , odkazy, formulace)
(ještě překlepy a úprava)
V roce 1861 byl kvůli povstání v [[Sýrie v osmanském období|Sýrii]] vyslán do Bejrútského [[vilájet]]u.<ref name="Pusula"/> V roce 1866 byl převelen na [[Kréta|Krétu]], kde vypukla rozsáhlá [[Krétská vzpoura (1866–69)|revolta]]. Když si jeho úspěchů všiml [[Omar Paša Latas|Omar Latas paša]], byl povýšen do hodnosti [[plukovník]] a vyznamenán [[Řád Medžidie|Řádem Medžidie]] třetí třídy. Jeho další postupem byl [[Jemen]] v roce 1868, kde byl povýšen do hodnosti [[generálmajor]]a s titulem [[paša]], ale pro nemoc, která ho postihla v roce 1871, se musel vrátit do Konstantinopolu.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul = Gazi Osman Paşa|periodikum = BilgiEvi|vydavatel = |url = http://www.bilgievi.gen.tr/frmWhoIsWhoShow.aspx?WhoIsWhoID=75|datum archivace = 2017-03-16|url archivu = https://web.archive.org/web/20170316024853/http://www.bilgievi.gen.tr/frmWhoIsWhoShow.aspx?WhoIsWhoID=75|datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = tr}}</ref>
 
Po několika měsících odpočinku byl pověřen velením třetí armády v [[Rumélie|Rumélii]]. V roce 1873 byl povýšen do hodnosti [[generálporučík]] a na krátkou dobu se vrátil znovu do Konstantinopolu. Poté byl převelen do [[Skadar]]u a později do [[Bosenský ejálet|Bosny]]. Tam nepobyl dlouho, protože si nerozuměl s místním guvernérem,<ref name="plevnawar">{{Citace elektronického periodika|příjmení = Ozan|jméno = Mahmut|titul = Plevna: The Other Side of the Falsified Genocide|periodikum =Tall Armenian Tale|url = http://www.tallarmeniantale.com/plevna.htm| datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = en}}</ref> takže byl převelen ke čtvrté armádě. V roce 1876 [[Srbské knížectví]] vyhlásilo Osmanské říši [[Srbsko-turecká válka (1876)|válku]]. Osman Paša, který měl v té době své sídlo ve [[Vidin]]u, porazil srbskou armádu, ale podlehl Černohorcům v bitvě u Vučiho Dolu. Následně v dubnu 1877 Turecku[[Ruské impérium|Rusko]] vyhlásilo Turecku [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|válku Rusko]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Gazi Osman Pasha|url = http://www.osmanli700.gen.tr/english/individuals/g3.html|datum přístupu = 2020-11-18|vydavatel = FORSNeT|jazyk = en}}</ref> Ruská vojska překročila [[Dunaj]] do Bulharska a Osman dostal rozkaz se svojí armádou v počtu 15&nbsp;000 mužů a 174 děly ochránit důležitou pevnost [[Nikopol (Bulharsko)|Nikopol]]. Než se tam, ale dorazil, odehrála se 16. července [[Bitva u Nikopole (1877)|bitva u Nikopole]] v niž bylo město RusiRusy dobyto.
 
=== Obléhání Plevenu ===
[[Soubor:0162plennii osman pasha.jpg|náhled|upright=1.5|[[Nikolaj Dmitrijev-Orenburgskij]]: Zajatého Osmana pašu představují Jeho imperátorskému veličenstvu caru [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandru II.]]]]
Osman si byl vědomý, že dalším cílem Ruska bude překonat [[Stara planina|Starou planinu]], poslední důležitou přirozenou překážku před samotným [[Konstantinopol]]em, a tažení natímto nějžsměrem bynemohou nemohliRusové se spojenci riskovat spokud budou významnoumít nepřátelskou silouarmádu ve svém týlu.<ref name="europe">{{Citace monografie|příjmení = Gökbilgin|jméno = Tayyib|titul = Plevne kahramanı ve Macarlar|url = http://tayyibgokbilgin.info/wp-content/uploads/2013/06/Plevne-kahraman%C4%B1-ve-Macarlar.pdf|počet stran = 2|jazyk = tr}}</ref> Přesunul tedy svou armádu 40&nbsp;km jižně od Nikopolu do [[Pleven]]u, města obklopeného kopci a roklemi. První ruský útok 20. července byl snadno odražen.
 
Poté se pustil do přípravy na další útok. Využil přirozené krajiny a vybudoval silnou síť pevností, příkopových linií a pevnůstek, které mu umožnily plně využívat jeho výzbroj. Jeho dělostřelectvo bylo vybaveno děly se závěrem Krupp, jeho pěchota byla vyzbrojena [[zadovka]]mi Peabody-Martini a dokonce i opakovačkami [[Winchester Repeating Arms Company|Winchester]], čímž jeho palebná síla výrazně převyšovala ruskou. Jeho posádka byla posílena o 5&nbsp;000 vojáků.<ref name="europe"/> Dne 30. července Rusové zaútočili znovu a ztratili více než 7&nbsp;000 vojáků, téměř třetinu útočící síly. Osman zvažoval přechod do protiútoku, ale Rusové se rychle vzpamatovali. Velkokníže [[Nikolaj Nikolajevič Ruský|Nikolaj Nikolajevič]], velitel ruských vojsk, zaslal naléhavý telegram [[Spojená knížectví|rumunskému]] knížeti [[Karel I. Rumunský|Karlovi I.]] se žádostí o podporu. Rumunská armáda přitáhla v počtu 40&nbsp;000 mužů se 112 děly Krupp, stejnými jako měli Turci,. aNa to byl Karel I. byl jmenován velitelem společných rusko-rumunských vojsk kolem Plevenu. Od této chvíle měla spojenecká armáda 80&nbsp;000 vojáků proti osmanským zhruba 40&nbsp;000 vojáků. Na přání vrchního velitele zahájili spojenci 11. září další rozsáhlý útok. Po dvou dnech bojů se spojencům podařilo vytlačit Turky z několika pevnůstek, ale s výjimkou pevnosti Grivica 1, kterou obsadili rumunští vojáci, jenbylo vytlačení pouze dočasně. Těžké ztráty donutily spojence zahájit obléhání a město zcela obklíčit.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Somel|jméno = Selçuk Akşin|titul = Historical Dictionary of the Ottoman Empire|url = https://books.google.com/books?id=jGZQL41tg_oC&q=gazi+osman+pasha+the+allies&pg=RA1-PA95|vydavatel = Scarecrow Press|rok vydání = 2003|počet stran = 512|kapitola = Gazi Osman Pasha| typ kapitoly = heslo|strany = 95|isbn = 978-0810843325|jazyk = en}}</ref> Než bylo obklíčení dokončeno, požádal Osman o svolení ustoupit, ale žádost byla zamítnuta. V prosinci docházelo tureckým jednotkám jídlo a střelivo. a tak rekapituloval aOsman došel k závěru, že se po celou zimu neudrží a i když věděl, že není naděje na žádnou pomoc zvenčí, přesto se rozhodl zkusit se svými vyhladovělými jednotkami, které navíc trpěli zimou a nemocemi, prorazit obléhací linie. Dne 9. prosince zaútočila osmanská armáda na sektor ruské linie. Ale Rusové útok bodákovým protiútokem odrazili a zahnali Osmany zpět. Během útoku na Rusy vpadla rumunská armáda Turkům do týlu a zamezila jejich ústupu zpět do opevněného města. Kromě tohoNavíc byl Osman zraněnraněn kulkou do nohy a jeho vojáci zpanikařili v domnění, že zemřel. S armádou uzavřenou mezi spojeneckými armádami se mesel vzdát.
 
Poté, co byla 13. července 1878 podepsána [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínská smlouva]], která uznala autonomní [[Bulharské knížectví]] a nezávislost [[Spojená knížectví|Rumunského]], [[Srbské knížectví|Srbského]] a [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] na Osmanské říši, se mohl vrátit z ruského zajetí do [[Konstantinopol]]u, kde byl přivítán jako hrdina. K tomu mu byl přidělen přídomek ''Gazi'' (vítězný) a povýšen do hodnosti [[maršál]]a. Byl ministrem války ve čtyřech vládách.
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://www.youtube.com/watch?v=YGgvEkdI9KE Plevenský pochod na [[YouTube]]]
* [https://www.youtube.com/watch?v=K-0GtIM4iNM Nis nizaja pre Stambollit e në Shkodër na YouTube]