Osman Nuri paša: Porovnání verzí

Přidáno 813 bajtů ,  před 2 měsíci
autoritní data, portály, kat. , odkazy, formulace
(+ reference; - pracuje se)
značka: editor wikitextu 2017
(autoritní data, portály, kat. , odkazy, formulace)
{{Infobox - osoba}}
'''Osman Nuri bej,''' později '''paša''' známý také jako '''Gazi Osman paša''' ([[1832]] [[Tokat]] – [[5. duben|5. dubna]] [[1900]] [[Konstantinopol]]), rovněž znám jako '''Gazi Osman paša''', byl [[Osmanská říše|osmanský]] [[Polní maršál|polní maršál]], který velel osmanským silám během [[obléhání Plevna]] v roce 1877. I když neúspěšně bránil město, získal titul ''Gazi'' („válečník“ nebo „veterán“) za statečnost v držení města po dobu pěti měsíců proti silnějším rusko-rumunským silám. Byl vyznamenán mnoha osmanskými řády.<ref name="hacettepe">{{Citace monografie|příjmení = Yediyıldız|jméno = Bahreddin|titul = Plevne kahramanı Gazi Osman Paşa|url = http://www.edebiyatdergisi.hacettepe.edu.tr/index.php/EFD/article/view/162/pdf_6|vydavatel = Hacettepe Üniversitesi|místo = Ankara|rok vydání = 1983|počet stran = 78|jazyk = tr}}</ref> Sultán ho jmenoval ''maršálemMaršálem paláce'' a na počest jeho úspěchů byla složena osmanská vojenská hymna zvaná ''Plevenský pochod''.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Mikaberidze|jméno = Alexander|titul = onflict and Conquest in the Islamic World: A Historical Encyclopedia|url = https://www.amazon.com/Conflict-Conquest-Islamic-World-Encyclopedia/dp/1598843362|vydavatel = ABC-CLIO|rok vydání = 2011|svazek = 1|typ svazku = Volume|počet stran = 1042|isbn = 978-1-59884-336-1|jazyk = en}}</ref> Na jeho počest bylo přejmenováno [[istanbul]]ské předměstí Taşlıtarla na ''Gaziosmanpaşa'' .
 
== Raný život a vzdělání ==
Osman Nuri se narodil v prominentní rodině Yağcıoğulları<ref name="hacettepe"/> ve městě [[Tokat]] ve [[Střední Anatolie|střední Anatolii]]. Jeho otec byl úředníkem a brzy po Osmanově narození byl přeložen do hlavního města, a tak se rodina přestěhovala do IstanbuluKOnstantinopolu. Osman navštěvoval vojenskou střední školu v Beşiktaş, v roce 1852 byl vyřazen z osmanské vojenské školy jako [[poručík]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Hülagü|jméno = Metin|titul = Türk Diyanet Vakfı İslam Ansiklopedisi|kapitola = Gazi Osman Paşa (1833-1900)|typ kapitoly = heslo|url kapitoly = https://islamansiklopedisi.org.tr/gazi-osman-pasa|datum vydání = 1996|datum aktualizace = |datum přístupu = 2020-11-18|vydavatel = Türkiye Diyanet Vakfı|jazyk = tr}}</ref> a na začátku [[Krymská válka|krymské války]] nastoupil k [[Jezdectvo|jezdectvu]].
 
== Vojenská kariéra ==
[[Soubor:Osman_Pasha.jpg|náhled|upright=0.9|left|Osman paša v počátcích své vojenské kariéry]]
=== Počátek ===
Sloužil na [[Krym]]u, kde byl pro svou statečnost povýšen nado hodnosti nadporučíka.<ref name="Pusula">{{Citace elektronického periodika|příjmení = Ozan|jméno = Emre|titul = Gazi Osman Paşa|periodikum = Pusula Dergisi|vydavatel = Deniz Harp Okulu|url = http://www.dho.edu.tr/sayfalar/00_Anasayfa/11_Pusula/71/gazi-osman-pasa.html|ročník = 2011|číslo = 71|datum archivace = 2016-01-28|url archivu = https://web.archive.org/web/20160128094417/http://www.dho.edu.tr/sayfalar/00_Anasayfa/11_Pusula/71/gazi-osman-pasa.html|datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = tr}}</ref> Po skončení [[Krymská válka|války]] byl Osman převelen ke [[Štáb|generálnímu štábu]] a o rok později byl povýšen nado hodnosti [[Kapitán (vojenství)|kapitánakapitán]] s titulem [[bej]]. V roce 1859 byl jmenován představitelem armády při vytváření [[Katastrální mapa|katastrální mapy]] Osmanské říše.<ref name="hacettepe"/>
 
=== Postup ===
V roce 1861 byl Osman poslán kvůli povstání v [[Sýrie v osmanském období|Sýrii]] vyslán do Bejrútského vilájetu[[vilájet]]u.<ref name="Pusula"/> V roce 1866 byl převelen na [[Kréta|Krétu]], kde vypukla rozsáhlá [[Krétská vzpoura (1866–69)|revolta]]. TamKdyž si jeho úspěchů všiml [[Omar Paša Latas|Omar Latas paša]], takže byl povýšen nado hodnosti [[plukovník]]a a vyznamenámvyznamenán [[Řád Medžidie|řádemŘádem Medžidie]] třetí třídy. Jeho další postupem byl [[Jemen]] v roce 1868, kde byl povýšen do hodnosti [[generálmajor]]a s titulem [[paša]], ale pro nemoc, která ho postihla v roce 1871, se musel vrátit do [[Istanbul]]uKonstantinopolu.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul = Gazi Osman Paşa|periodikum = BilgiEvi|vydavatel = |url = http://www.bilgievi.gen.tr/frmWhoIsWhoShow.aspx?WhoIsWhoID=75|datum archivace = 2017-03-16|url archivu = https://web.archive.org/web/20170316024853/http://www.bilgievi.gen.tr/frmWhoIsWhoShow.aspx?WhoIsWhoID=75|datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = tr}}</ref>
 
Po několika měsících odpočinku byl pověřen velením třetí armády v [[Rumélie|Rumélii]]. V roce 1873 sebyl povýšen do stalhodnosti [[generálporučík]]em a na krátkou dobu se vrátil znovu do [[Istanbul]]u,Konstantinopolu. potéPoté byl převelen do [[Skadar]]u a později do [[Bosenský ejálet|Bosny]]. Tam nepobyl dlouho, protože si nerozuměl s místním guvernérem,<ref name="plevnawar">{{Citace elektronického periodika|příjmení = Ozan|jméno = Mahmut|titul = Plevna: The Other Side of the Falsified Genocide|periodikum =Tall Armenian Tale|url = http://www.tallarmeniantale.com/plevna.htm| datum přístupu = 2020-11-18|jazyk = en}}</ref> takže byl převelen ke čtvrté armádě. V roce 1876 [[Srbské knížectví]] vyhlásilo Osmanské říši [[Srbsko-turecká válka (1876)|válku]]. Osman Paša, který měl v té době své sídlo ve [[Vidin]]u, porazil srbskou armádu, ale podlehl Černohorcům v bitvě u Vučiho Dolu. Následně v dubnu 1877 Turecku vyhlásilo [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|Rusko válku Rusko]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Gazi Osman Pasha|url = http://www.osmanli700.gen.tr/english/individuals/g3.html|datum přístupu = 2020-11-18|vydavatel = FORSNeT|jazyk = en}}</ref> Ruská vojska překročila [[Dunaj]] do Bulharska a Osman dostal zarozkaz úkol ochránitse svojí armádou sv počtu 15&nbsp;000 mužimužů a 174 děly ochránit důležitou pevnost [[Nikopol (Bulharsko)|Nikopol]]. Než se tam, ale dorazil, městoodehrála pose 16. července [[Bitva u Nikopole (1877)|bitvěbitva u Nikopole]] 16.v červenceniž bylo město Rusi padlodobyto.
 
=== Obléhání Plevenu ===
[[Soubor:0162plennii osman pasha.jpg|náhled|upright=1.5|[[Nikolaj Dmitrijev-Orenburgskij]]: Zajatého Osmana pašu představují Jeho imperátorskému veličenstvu caru [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandru II.]]]]
Osman vědělsi byl vědomý, že dalším cílem Ruska bude překonat [[Stara planina|Starou planinu]], poslední důležitou přirozenou překážku před samotným [[IstanbulKonstantinopol]]em, tažení na nějž by nemohli riskovat s významnou nepřátelskou silou ve svém týlu.<ref name="europe">{{Citace monografie|příjmení = Gökbilgin|jméno = Tayyib|titul = Plevne kahramanı ve Macarlar|url = http://tayyibgokbilgin.info/wp-content/uploads/2013/06/Plevne-kahraman%C4%B1-ve-Macarlar.pdf|počet stran = 2|jazyk = tr}}</ref> Přesunul tedy svou armádu 40&nbsp;km jižně od Nikopolu do [[Pleven]]u, městečkaměsta obklopeného kopci a roklemi. První ruský útok 20. července byl snadno odražen.
 
Poté se Osman pustil do přípravy na další útok. Využil přirozené krajiny a vybudoval silnou síť pevností, příkopových linií a pevnůstek, které mu umožnily plně využívat jeho vynikající výzbroj. Jeho dělostřelectvo bylo vybaveno děly se závěrem Krupp, jeho pěchota byla vyzbrojena [[zadovka]]mi Peabody-Martini a dokonce i opakovačkami [[Winchester Repeating Arms Company|Winchester]], čímčímž jeho palebná síla výrazně převyšovala ruskou. Jeho posádka byla posílena o 5&nbsp;000 vojákyvojáků.<ref name="europe"/> Dne 30. července Rusové zaútočili znovu a ztratili více než 7&nbsp;000 vojáků, téměř třetinu útočící síly. Osman zvažoval přechod do protiútoku, ale Rusové se rychle vzpamatovali. Velkokníže [[Nikolaj Nikolajevič Ruský|Nikolaj Nikolajevič]], velitel ruských vojsk, zaslal naléhavý telegram [[Spojená knížectví|rumunskému]] knížeti [[Karel I. Rumunský|Karlovi I.]] se žádostí o podporu. Rumunská armáda přitáhla v počtu 40&nbsp;000 mužů se 112 děly Krupp, stejnými jako měli Turci, a Karel I. byl jmenován velitelem společných rusko-rumunských vojsk kolem Plevenu. Od této chvíle měla spojenecká armáda 80&nbsp;000 vojáků proti osmanským zhruba 40&nbsp;000. Na přání vrchního velitele zahájili spojenci 11. září další rozsáhlý útok. Po dvou dnech bojů se spojencům podařilo vytlačit Turky z několika pevnůstek, ale s výjimkou pevnosti Grivica 1, kterou obsadili rumunští vojáci, jen dočasně. Těžké ztráty donutily spojence zahájit obléhání a město zcela obklíčit.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Somel|jméno = Selçuk Akşin|titul = Historical Dictionary of the Ottoman Empire|url = https://books.google.com/books?id=jGZQL41tg_oC&q=gazi+osman+pasha+the+allies&pg=RA1-PA95|vydavatel = Scarecrow Press|rok vydání = 2003|počet stran = 512|kapitola = Gazi Osman Pasha| typ kapitoly = heslo|strany = 95|isbn = 978-0810843325|jazyk = en}}</ref> Než bylo obklíčení dokončeno, požádal Osman o svolení ustoupit, ale žádost byla zamítnuta. V prosinci docházelo tureckým jednotkám jídlo a střelivo a tak rekapituloval a došel k závěru, že se po celou zimu neudrží a že není naděje na žádnou pomoc zvenčí, přesto se rozhodl zkusit se svými vyhladovělými jednotkami, které navíc trpěli zimou a nemocemi, prorazit obléhací linie. Dne 9. prosince zaútočila osmanská armáda na sektor ruské linie. Ale Rusové útok bodákovým protiútokem odrazili a zahnali Osmany zpět. Během útoku na Rusy vpadla rumunská armáda Turkům do týlu a zamezila jejich ústupu do opevněného města. Kromě toho byl Osman zraněn kulkou do nohy a jeho vojáci zpanikařili v domnění, že zemřel. S armádou uzavřenou mezi spojeneckými armádami se mesel vzdát.
 
Poté, co byla 13. července 1878 podepsána [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínská smlouva]], která uznala autonomní [[Bulharské knížectví]] a nezávislost [[Spojená knížectví|Rumunského]], [[Srbské knížectví|Srbského]] a [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] na Osmanské říši, se Osmanmohl paša vrátilvrátit z ruského zajetí do [[IstanbulKonstantinopol]]u, kde byl přivítán jako hrdina,. bylK tomu mu byl přidělen přídomek ''Gazi'' (vítězný) a povýšen do hodnosti [[maršál]]a. Byl ministrem války ve čtyřech vládách.
Osman paša dokonce zvažoval provést protiútok, ale Rusové se rychle vzpamatovali. Velkokníže [[Nikolaj Nikolajevič Ruský|Nikolaj Nikolajevič]], velitel ruských vojsk, zaslal naléhavý telegram [[Spojená knížectví|rumunskému]] knížeti [[Karel I. Rumunský|Karlovi I.]] se žádostí o podporu. Rumunská armáda přitáhla v počtu 40&nbsp;000 mužů se 112 děly Krupp, stejnými jako měli Turci, a Karel I. byl jmenován velitelem společných rusko-rumunských vojsk kolem Plevenu. Od této chvíle měla spojenecká armáda 80&nbsp;000 vojáků proti osmanským zhruba 40&nbsp;000. Na přání vrchního velitele zahájili spojenci 11. září další rozsáhlý útok. Po dvou dnech bojů se spojencům podařilo vytlačit Turky z několika pevnůstek, ale s výjimkou pevnosti Grivica 1, kterou obsadili rumunští vojáci, jen dočasně.
 
Těžké ztráty donutily spojence zahájit obléhání a město zcela obklíčit.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Somel|jméno = Selçuk Akşin|titul = Historical Dictionary of the Ottoman Empire|url = https://books.google.com/books?id=jGZQL41tg_oC&q=gazi+osman+pasha+the+allies&pg=RA1-PA95|vydavatel = Scarecrow Press|rok vydání = 2003|počet stran = 512|kapitola = Gazi Osman Pasha| typ kapitoly = heslo|strany = 95|isbn = 978-0810843325|jazyk = en}}</ref> Než bylo obklíčení dokončeno, požádal Osman paša o svolení ustoupit, ale žádost byla zamítnuta. V prosinci docházelo tureckým jednotkám jídlo a střelivo a Osman usoudil, že se po celou zimu neudrží a že není naděje na žádnou pomoc zvenčí. Místo toho, aby se vzdal, se rozhodl zkusit se svými jednotkami, které trpěly hladem, zimou a nemocemi, prorazit obléhací linie. Dne 9. prosince zaútočila osmanská armáda na sektor ruské linie. Ale Rusové útok bodákovým protiútokem odrazili a zahnali Osmany zpět. Během útoku na Rusy vpadla rumunská armáda Turkům do týlu a zamezila jejich ústupu do opevněného města. Kromě toho byl Osman zraněn kulkou do nohy a jeho vojáci zpanikařili v domnění, že zemřel. S armádou ozavřenou mezi spojenci nezbylo Osmanu pašovi než se vzdát.
 
Poté, co byla 13. července 1878 podepsána [[Berlínská smlouva (1878)|Berlínská smlouva]], která uznala autonomní [[Bulharské knížectví]] a nezávislost [[Spojená knížectví|Rumunského]], [[Srbské knížectví|Srbského]] a [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] na Osmanské říši, se Osman paša vrátil z ruského zajetí do [[Istanbul]]u, kde byl přivítán jako hrdina, byl mu přidělen přídomek ''Gazi'' (vítězný) a povýšen do hodnosti [[maršál]]a. Byl ministrem války ve čtyřech vládách.
 
== Smrt ==
[[Soubor:Osman_Pasha_Mausoleum_-_P1020091.JPG|vpravo|náhled|200x200pixelů| Hrob Osmana paši]]
Zemřel v noci ze 4. na 5. dubna 1900 v [[Istanbul|IstanbuluKonstantinopol]]u. Byl pohřben podle svého přání u [[Mešita Fatih (Istanbul)|mešity Fatih]]. Jeho hrob byl osobně převzat [[Abdulhamid II.|Abdülhamidem II.]], který ho považoval za jednoho z jeho největších generálů. V Turecku je dodnes uctíván jako jakýsi tragický hrdina, který tváří v tvář beznadějným šancím projevil statečnost,. a naNa jeho hrobce je často vidět [[turecká vlajka]].
 
== Památka ==
* [https://www.youtube.com/watch?v=EqxG80kRU18 Zaplakala Šećer Đula na YouTube]
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Osmanská říše|Lidé|Novověk|Politika}}
{{DEFAULTSORT:Nuri paša, Osman }}
[[Kategorie:Pašové]]
[[Kategorie:Osmanští generálové]]
[[Kategorie:ÚmrtíOsobnosti 1900Osmanské říše 19. století]]
[[Kategorie:Osobnosti krymské války]]
[[Kategorie:Osmané v Krymské válce]]
[[Kategorie:Váleční zajatci]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie]]
[[Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara]]
[[Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Dannebrog]]
[[Kategorie:Narození v Tokatu]]
[[Kategorie:Narození 1832]]
[[Kategorie:Úmrtí 5. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Konstantinopoli]]
[[Kategorie:Úmrtí 1900]]
[[Kategorie:Pohřbení v Istanbulu]]
[[Kategorie:Muži]]