Březinské tisy: Porovnání verzí

Odebráno 6 bajtů ,  před 5 měsíci
m
úprava
m (úprava)
'''Březinské tisy''' je [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památka]], vyhlášená v roce [[1969]]. Nachází se u obce [[Březiny (Děčín)|Březiny]] v [[Okres Děčín|okrese Děčín]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Péčí o území je pověřeno regionální pracoviště Ústecko [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]]. V roce 1969 došlo také ke zřízení ochrany rozsáhlé populace tisu červeného. Na území je současně chráněno i významné paleontologické naleziště třetihorní fauny a flóry.
 
 
== Geologie ==
[[Soubor:Kameny pokryté mechorosty.jpg|náhled|Balvanitá suť v severní části chráněného území]]
 
== Přírodní poměry ==
 
=== Geologie == =
[[Soubor:Cedule na severní hranici chráněného území1.jpg|alt=Cedule na severní hranici chráněného území|náhled|Cedule na severní hranici chráněného území]]
Lokalita Bechlejovice se z paleontologického hlediska považuje za jednu z nejvýznamnějších oblastí ve středohorském vulkanosedimentárním komplexu. Rostlinné a živočišné společenstvo, které je zde uchované, je zatím nejkomplexnější z dosud prozkoumaných nalezišť této jednotky. Zde dochované společenstvo rostlin reprezentuje až dosud nejstarší známou flóru, která vznikla z vulkanogenních hornin terciéru českého masivu. <ref>Špinar, Z. V. (1972): Dvacet let paleontologických výzkumů lokality Bechlejovice u Děčína</ref>.
 
==== Bechlejovická stěna ====
[[Bechlejovická stěna]] dominuje velmi příkrému svahu. Je tvořena příkrovem čedičové horniny, která vznikla jako následek proplynění a je vyplněna dutinami. Na úpatí stěny se nachází balvanitá suť, která je z větší části pokrytá mechy. V dolní části balvanité sutě se nachází vrstevnaté diatomitové břidlice. V nichž byly v minulosti nalezeny otisky měkkých částí těla nekterých druhů žab, které zde žily ve třetihorních jezerech.<ref name="spinar">{{Citace periodika
| příjmení = Špinar
 
[[Soubor:Mechorosty.jpg|náhled|balvanitá suť pokrytá mechorosty]]
[[Soubor:Kameny pokryté mechorosty.jpg|náhled|Balvanitá suť v severní části chráněného území]]
 
 
== Přírodní poměry ==
=== Fauna ===
Zoologický průzkum probíhá v této lokalitě od roku 2013, ovšem výsledky stále nebyly zveřejněny. Dá se však předpokládat, že se zde vyskytuje vysoká biodiverzita především obojživelníků, hmyzu a ptáků, jejichž život je vázán na tento biotop.
 
=== Flóra ===
[[Tis červený]] ''(Taxus baccata)'' je [[původním druhem]] v této lokalitě, ovšem v minulosti došlo ke značným změnám dřevinné skladby a to hlavně díky výraznému posílení zastoupení smrku. Vyskytuje se zde v podobě nejmenších exemplářů, až po samostatné statné jedince. Rostou samostatně podél skalních stěn, nebo ve skupinách s různou velikostí. Tis a jeho centrum rozšíření bychom hledali hlavně ve východní části přírodní národní památky buď samotně, nebo jako součást smíšeného lesního porostu se smrkem, jasanem, habrem, bukem, a nebo dubem. Více na jih se pak nachází společenstvo tisu a lípy. V bylinném patře se zde, kromě běžných druhů nachází také kyčelnice cibulkonosná ''(Cardamine bulbifera)'' , či lilie zlatohlávek ''(Lilium martagon).''<ref name="spinar"/>
[[Soubor:Pohled do lesa z východní strany.jpg|náhled]]
 
Předmětem ochrany jsou smíšené porosty s vtroušeným [[Tis červený|tisem červeným]] ''(Taxus baccata)'' a [[Paleontologie|paleontologické]] naleziště Bechlejovická stěna. Důvod k ochraně tisů v tomto chráněném území je způsoben především postupným snižováním v přirozených a to zejména suťových lesích, kvůli přeměně lesa na intenzivně obhospodařovanou lesní monokulturu. Tis červený byl dříve využíván i hospodářsky. <ref> Knobloch, E. (1994): Einige neue Erkenntnisse zur oligozan Flora von Bechlejovice bei Děčín </ref>.
 
=== Hospodářské využití ===
Dnes již les není nijak hospodářsky využíván, avšak v rámci péče o území se realizují opatření, která směřují k pozměnění nepůvodní druhové skladby lesa a to ve prospěch tisu.
 
=== Střet zájmů ===
Geologická lokalita je součástí CHKO České středohoří a zároveň je zahrnuta do maloplošného chráněného území. Fosiliferní polohy jsou nedosažitelné bez velmi rozsáhlých výkopových prací. [[Diatomové]] úlomky a jejich následný sběr, které lze naleznout v kvartérním sedimentu podél potoka chráněné území nijak neohrožuje. <ref name="spinar" />
 
==Turismus==
* [http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=33 Informace na AOPK ČR]
 
{{Pahýl}}
{{Chráněná území v okrese Děčín}}
{{Portály|Česko|Geografie|Příroda}}