Maďaři: Porovnání verzí

| popisek = <div style="background-color:#fee8ab">{{Malé|1. řada: [[Almoš]] • [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] • [[Matyáš Korvín]] • [[GáborGabriel BethlenBetlen]] • [[František II. Rákóczi]]<br />2. řada: [[János Bolyai]] • [[István Széchenyi]] • [[János Arany]] • [[Róza Laborfalvi]] • [[József Eötvös]]<br />3. řada: [[Loránd Eötvös]] • [[Vilma Hugonnai]] • [[Tivadar Kosztka Csontváry|Tivadar-K Csontváry]] • [[Béla Bartók]] • [[Miklós Horthy]]<br />4. řada: [[Zoltán Kodály]] • [[Emmuska Orczy]] • [[János Kádár]] • [[Zsa Zsa Gaborová]] • [[Péter Esterházy]]}}</div>

| pop23 = '''0,2 - 12–1 mil.'''

Do [[Evropa|Evropy]] přišli Maďaři pod vedením vůdce [[Arpád]]a v roce [[895]] a usadili se v [[Velká dunajská kotlinanížina|Uherských nížinách]], kde roku [[1001]] založil [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I. Uherský]] samostatný stát [[Uhersko|Uherské království]], které bylo od počátku multinárodní (žili zde např. [[Chorvati]], [[Kumáni]] a [[Jasové]] (od 13. století), [[Srbové]], [[Karpatští Němci|Němci]] (od 12. století) [[Polovci]], [[Slováci]], [[Avaři]]). V rumunské [[Sedmihradsko|Transylvánii]] sídlili pomaďarštění [[Sikulové]], kteří byli pověřeni ostrahou uherských hranic.<ref>"[http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 Sedmihradsko – pestrá paleta etnik ] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=32178e7e-8e7b-11df-aa30-00304830bcc4 |date=20150722183302 }}". Navýchod. 5/2002.</ref>

[[Uhersko]] se až do roku [[1918]] rozkládalo na dnešním území:

Pojmenování ''magyar'' – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce [[Hunor a Magor|Magora]], bratra Hunora, praotce [[Hunové|Hunů]]. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v [[5. století]], měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.<ref>Kontler (2011), str. 26.</ref>

Podle [[Lingvistika|lingvistů]] předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ''ty, kteří mluví''. ''Magyar'' v sobě obsahuje ugrofinské ''mon'' (mluvit, maď. ''mond'') a ''er'' (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně [[Čeština|češtiny]]. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ''ungri'' ([[Latina|latinsky]] ''Hungari''). Předci Maďarů, žijící na dolním [[Don]]u, se v [[6. století]] přidali ke kmenovému svazu [[Onogurové|Onogurů]] (znamená ''deset národů'') a stali se součástí [[Turkické národy|turkické]] říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako ''turci'' nebo ''ungri'' (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ''ungri'' prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku [[834]] z [[Byzantská říše|Byzance]].<ref>Kontler (2011), str. 31.</ref>

Čeština rozlišuje označení ''maďarský'' a ''Maďarsko'' na jedné straně a ''uherský'' a ''Uhersko'' (z latinského ''hungaricus'' a ''Hungaria'') na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce [[1918]] po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem ''uherský'' se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též [[slovenština]], [[chorvatština]], [[srbština]] a [[slovinština]]. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. ''Magyar'' znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak ''Magyarország'' označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků.

Maďaři jsou velice [[PatriotismusVlastenectví|vlastenecký]] národ. Jsou hrdí na svou vlast, jazyk, původ a národní dějiny. Ctí své předky a národní tradice. Na [[Maďarsko|maďarských]] školách je vyučován povinný předmět – Vlastenectví (''{{Cizojazyčně|hu|Hazafiság}}'').

Na území Slovenska žije podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 8,5 % obyvatel maďarské národnosti.<ref>[http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf] </ref> Žijí převážně v jižní oblasti země u hranic s Maďarskem. Nejvíce Maďarů žije v okresech [[Okres Dunajská Streda|Dunajská Streda]] (cca 83 %) a [[Okres Komárno|Komárno]] (cca 64 %). Město [[Komárno]] je i kulturním centrem maďarské menšiny na území Slovenska. Sídlí tu maďarské divadlo a maďarská univerzita. Spousta Maďarů žije i v jižních částech okresů [[Okres Nové Zámky|Nové Zámky]] (hl. [[Štúrovo]]), [[Okres Levice|Levice]], [[Okres Galanta|Galanta]], [[Okres Šaľa|Šaľa]], [[Okres Rimavská Sobota|Rimavská Sobota]], [[Okres Lučenec|Lučenec]], [[Okres Veľký Krtíš|Veľký Krtíš]], [[Okres Revúca|Revúca]], [[Okres Rožňava|Rožňava]], [[Okres Košice-okolí|Košice-okolí]] a [[Okres Trebišov|Trebišov]]. Velmi malé skupiny Maďarů žiji i v Košicích (4 &nbsp;750 obyvatel z celkového počtu cca 240 &nbsp;000), Bratislavě a v okolí Nitry. Maďaři na Slovensku jsou převážně [[římskokatolickáŘímskokatolická církev na Slovensku|katolíci]] (asi dvě třetiny), zbytek převážně [[Kalvinismus|kalvinisté]]. Malé skupiny tvoří i [[ŘeckokatolickáSlovenská řeckokatolická církev|řeckokatolíci]] a [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelíci]] (luteráni).

Slovenští Maďaři mají i vlastní politické strany ([[Strana maďarskej koalíciekomunity – Magyar Közösség Pártja]] a [[MostMOST-HídHÍD]]), periodika, divadla, média atd. (např. [[Új Szó]]).

Většina Maďarů v Rumunsku jsou převážně [[římskokatolická církev|římští katolíci]] (okolo 50%), ale početně jsou zastoupeni i příslušníci reformované církve (kolem 37%). Zbytek tvoří luteráni a [[Řeckokatolická církev|řečtí katolíci]], případně [[pravoslaví|pravoslavní]] a příslušníci menších protestantských církví ([[Baptismus|baptisté]], dále unitáři apod.).

Nejvíce Maďarů žije na území žup [[Harghita (župa)|Harghita]] (až 84,6%), [[Covasna (župa)|Covasna]] (až 75,2%) a [[MuresMureș (župa)|Mureș]] (okolo 44,1%) ve středním Sedmihradsku. Mnoho Maďarů žije i v župách [[Bihor (župa)|Bihor]], [[Temešvár]], [[Kluž]], [[Satu Mare]]. Kulturním centrem Maďarů je na rumunském území [[Kluž]] ([[Cluj]]).

* ostatní: žijí zejména při hranicích s Maďarskem v župách Satu Mare, Bihar, Arad a Timešvár. Jsou převážně reformování ([[Kalvinismus|kalvinisté]]), částečně i římští katolíci, hl. v župách Timešvár a [[Arad (župa)|Arad]]. Žijí i v župě [[MaramuresMaramureš (župa)|župě Maramureš]] na severozápadě Rumunska.

Maďaři na [[Ukrajina|Ukrajině]] tvoří kompaktní osídlení v [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] u hranic s [[Maďarsko|Maďarskem]], která byla v minulosti součástí [[Uhersko|Uherského království]]. Podle [[sčítání lidu na Ukrajině (2001)|sčítání lidu]] v roce 2001 žilo na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] 156 &nbsp;600&nbsp;Maďarů.

Z Maďarska pocházela řada významných vědeckých osobností, například vynálezce holografie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Dennis Gabor]]. Známým fyzikem byl též [[Loránd Eötvös]]. [[Leó Szilárd]] byl jednou z klíčových postav [[Projekt Manhattan|Projektu Manhattan]], stejně jako [[Edward Teller]] a [[John von Neumann]], rodáci z Budapešti. Tam se narodil i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 [[Eugene Paul Wigner]] či odborník na aerodynamiku [[Theodore von Kármán]].

Silná byla vždy maďarská matematická škola, k nejznámějším matematikům patří [[János Bolyai]], [[George Pólya]], [[Farkas Bolyai]], [[Rudolf Emil Kálmán]], [[Peter Lax]], [[PaulPál Erdős]], [[Frigyes Riesz]], [[László Lovász]] či tvůrce programovacího jazyka BASIC [[John George Kemeny]].

Nobelovu cenu za chemii získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George AndrewA. Olah]], za fyziologii objevitel vitamínu C [[Albert Szent-Györgyi]], [[Robert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. Ke světoznámýmK osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]], vynálezce kuličkového pera [[László Bíró]] či proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii [[Avram Herško]].

V sociálních vědách se výrazně prosadil marxistický filozof [[György Lukács]] či filozof vědy [[Imre Lakatos]]. Také významný sociolog [[Karl Mannheim]] se narodil v Budapešti. [[Karl Polanyi]] napsal přelomové dílo ''Velká transformace'', originální výklad vzniku kapitalismu. Jeho bratr [[Michael Polanyi]] proslul kritikou pozitivismu. Důležitými představiteliPředstaviteli psychoanalýzy byli [[Melanie Kleinová]] a [[Sándor Ferenczi]]. Osobitým myslitelemMyslitelem a kritikem komunismu byl [[Arthur Koestler]]. Věhlas získal též filolog a orientalista [[Sándor Kőrösi Csoma]]. Také britský archeolog [[Aurel Stein]] se narodil v Maďarsku.

Maďaři jsou právem hrdí i na svou hudební tradici. Skladatelé [[Ferenc Liszt|Franz Liszt]] a [[Béla Bartók]] jsou všeobecně uznávanými klasiky vážné hudby. V tomto žánru dosáhlydosáhli uznání i [[Zoltán Kodály]], [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]], [[Miklós Rózsa]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]]. Mezi interprety vynikli houslisté [[Joseph Joachim]] a [[Leopold Auer]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[Arthur Nikisch]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]].

Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu [[László Moholy-Nagy]]e, představitele hyperrealismu [[István Sándorfi|Istvána Sándorfiho]] a představitele op-artu [[Victor Vasarely|Victora Vasarelyho]]. Podobně proslulí jsou fotografové [[André Kertész]], [[Robert Capa]] a [[Brassaï]] (původním jménem Gyula Halász). Významným představitelemPředstavitelem modernismu v architektuře je [[Marcel Breuer]].

Spisovatel [[Imre Kertész]] získal roku 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Roli národního básníka sehrává [[Sándor Petőfi]]. Hranici rodné země překročil též věhlas autorů jako [[Mikuláš Zrinský]], [[Endre Ady]], [[Attila József]], [[Mihály Babits]], [[János Arany]], [[Mihály Vörösmarty]], [[Géza Gárdonyi]], [[Mór Jókai]], [[Sándor Márai]], [[Ferenc Molnár]], [[Péter Esterházy]], [[Valentín Balaša]], [[Dezső Kosztolányi]], [[George Tabori]] či [[Magda SzabóSzabóová]]. Z žijících autorů lze jmenovat [[Péter Nádas|Pétera Nádase]]. V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi Červeném bedrníkovi [[Emmuska Orczy]]. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka [[Agota Kristofová]], tvůrce populárního Bambiho spisovatel [[Felix Salten]] či humorista [[Ephraim Kishon]].

Nejúspěšnějšími maďarskými filmovými režiséry jsou [[István Szabó]], [[Miklós Jancsó]] a [[Béla Tarr]]. [[Michael Curtiz]] se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku ''Casablanca''. [[Alexander Korda]] byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Z herců se v Hollywoodu prosadili [[Peter Lorre]], [[Paul Lukas]] či herečka a skandalistka [[Zsa Zsa Gaborová]]. Hvězdou hororových filmů se stal [[BelaBéla Lugosi]]. [[Ilona StallerováStaller]] známá jako Cicciolina byla jednou z prvních pornohvězd. [[Harry Houdini]] patří k symbolům kouzelnické profese. V modelingu se prosadila [[Barbara Palvinová]].

[[Tibor Sekelj]] se proslavil jako cestovatel, "světoobčan" a esperantista. [[Bertalan Farkas]] byl prvním maďarským kosmonautem. Maďarským rodákem je též slavný americký tiskový magnát [[Joseph Pulitzer]] či zakladatel sionismu [[Theodor Herzl]].

V 50. letech 20. století měli Maďaři nesmírně silnou generaci fotbalistů. Jejich národní tým nebyl tehdy poražen 4 roky. Jeho páteř tvořili [[Ferenc Puskás]], [[Sándor Kocsis]], [[Zoltán Czibor]], [[Gyula Grosics]], [[Nándor Hidegkuti]] či [[József Bozsik]].

* [[IlonaHelena ZrínyiZrínská]]

V roce [[1999]] proběhla v Maďarsku anketa 2000 magyar (obdoba soutěže [[Největší Čech]] v [[Česko|ČR]]), hlasovalo se ve dvou kategoriích – historické (již zemřelí) a současné (žijící).

# [[Krisztina EgerszegiEgerszegiová]]