Landbund (Rakousko): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pracuje se
 
m oprava typo
Řádek 13:
| barva =
}}
'''Landbund''' (česky přeloženo Zemský svaz) byla nacionální agrární strana v Rakousku v období [[První Rakouská republika|první republiky]] (1919–1934). Strana se profilovala [[Nacionalismus|nacionálně]], [[Antisemitismus|antisemitsky]], [[marxismus|antimarxisticky]] a usilovala o [[Anšlus|spojení Rakouska s Německem]]. Strana se považovalaPovažovala za zastánce práv zemědělců, lesníků a drobných řemeslníků a obchodníků. Její základna byla ve [[Štýrsko|StýrskuŠtýrsku]], [[Korutany|Korutanech]] a v [[Horní Rakousy|Horních Rakousích]]. V letech 1927-1933 byl Landbund součástí koaliční vládě a v Korutanech a [[Burgenland|Burgenlandu]] mělaměl pozici [[Zemský hejtman|zemského hejtmana]]. Jejím přímým nástupcem v rakouské politice je [[Svobodná strana Rakouska|Strana svobodných]].
== Historie strany ==
=== První volby a založení Landbundu ===
Rakouské rolnické hnutí mělood dlouhozačátku historiiskládalo mnoha samostatných lokálních hnutí, která často nebyla jednotná. Jeho histrie začala ještě před vypuknutím [[První světová válka|první světové války]]. V 90. letech 19. století vzniklovznikly v několika Habsburských[[Rakousko-Uhersko|habsburských korunních zemích]] (Salcbursko, Štýrsko, Korutany) lokální svazy a spolky. KeK částečnému sjednocení došlo v roce 1901 pod hlavičkou Německé rolnické strany (německy: ''Deutsche Bauernpartei''). V roce 1905, kdy stranu výrazně posílili zástupci rolníků z [[Země Koruny české|českých zemí]], se strana reorganizovala a přejmenovala na Německou agrární stranu (německy: ''Deutsche Agrarpartei''). Ve [[Volby do Říšské rady 1911|volbách do Říšské rady v roce 1911]]<nowiki/>pak získala 32 mandátů.
 
Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] pona konci první světové války přišlo rolnické hnutí o své silné spojence v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]]. V nově vzniklé [[První Rakouská republika|Rakouské republice]] se hnutí rolníků spojilo s nacionalisty a v [[Parlamentní volby v Rakousku 1919|prvních volbách (1919)]] získalo 8 mandátů. Po volbách vypukla napříč hnutím diskuze, jestli se spojit natrvalo s nacionalisty nebo vytvořit samostatnou stranu. V roce 1920 založili nacionalisté [[Velkoněmecká lidová strana|Velkoněmeckou lidovou stranu]] (GDVP), ale členové agrárních spolků se ke straně nepřipojili, a to z obavy, že se stanou loutkou buržoazního nacionalismu a centralismu. Jejich postup ale nebyl zcela jednotný. Rolnické spolkySpolky ze Štýrska, Korutan, Vorarlberska a část členů spolku z Dolních Rakous založili Německorakouskou rolnickou stranu (německy: ''Deutschösterreichische Bauernpartei''). Na druhé straně spolky z Dolních a Horních Rakous a ze Salcburska vytvořili před volbami koalici s nacionalistickou [[Velkoněmecká lidová strana|GDVP]]. Samostatná rolnická strana získala ve [[Parlamentní volby v Rakousku 1920|volbách v roce 1920]] 7 mandátů a dokázala, že je životaschopná i na celonárodní úrovni. V reakci na výsledem se spolkyskupiny spolupracující s [[Velkoněmecká lidová strana|GDVP]] oficiální sloučili se stranou a založili její křídlo tzv. Svaz německorakouských rolníků (německy: ''Bund deutschösterreichischer Bauern''). Samotný ''Landbund'' oficiálně vznikl 20. ledna 1922 ve štýrském [[Leoben|Leobenu]].
 
=== Opoziční strana 1922-1927 ===
Po založení začalase opětzačalo s jednáníjednáním o sjednocení všech rolnických hnutí pod jednujednotnou stranuhlavičku. Spolky sloučené s GDVP se podařilo nakonec podařilo přesvědčit v prosinci [[1922]]. První stranický sjezd se konal v [[Linec|Linci]] v lednu 1923. Byla zde odsouhlasena dlouhodobá spolupráce s nacionalisty GDVP, ale již jako koalice dvou nezávislých stran. Rolnické křídlo vládnoucí strany [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|křesťanských sociálů]] tzv. Rakouský říšský svaz rolníků (německy: ''Österreichischen Reichsbauernbund'') označilo koalici za porážku rolnictva a podrobení se nacionalistům. Ve [[Parlamentní volby v Rakousku 1923|volbách v roce 1923]] došlo k roztržce s GDVP kvůli sestavování kandidátech a strana nakonec šla do voleb samostatně. Získala pouze 3 % hlasů, ztratila 2 poslance a zůstala v opozici. V nadcházejících letech se stavěla proti koaličním vládám křesťanských sociálů a nacionalistů z GDVP. Po odhlasování snížení [[Clo|cla]] na zemědělské výrobky ostře vystoupila proti Rakouskému říšskému svazu rolníků, který podle nich zradil rolníky a pouze sloužil křesťanským sociálům k dosažení jejich cílů. V roce 1926 došlo díky špatným spekulacím k bankrotu několika bank a další vláda musela draze zachránit. Landbund se postavil proti nalití obří sumy [[Rakouský šilink|šilinků]] do bank, zatímco rolnickému lidu nikdo nepomohl. Straně nebyly cizí ani [[Antisemitismus|antisemitská]] hesla.
zůstala v opozici. V nadcházejících letech se strana stavěla proti koaličním vládám křesťanských sociálů a nacionalistů z GDVP. Po odhlasování snížení cla na zemědělské výrobky ostře vystoupila proti Rakouskému říšskému svazu rolníků, který podle nich zradil rolníky a pouze sloužil křesťanským sociálům k dosažení jejich cílů. V roce 1926 došlo díky špatným spekulacím k bankrotu několika bank a další vláda musela draze zachránit. Landbund se stavěl proti nalití obří sumy šilinků do bank, zatímco rolnickému lidu nikdo nepomohl. Straně nebyly cizí ani antisemitská hesla.
 
=== Vládní strana 1927-1933 ===
Mnohé skandály výrazně oslabily pozice vládní [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťanskosociální strany]] a opoziční [[Sociálně demokratická strana Rakouska|sociální demokraté]] byli připraveni převzít vládu v zemi. Před [[Parlamentní volby v Rakousku 1927|volbami v roce 1927]] se [[Ignaz Seipel|kancléř Seipel]] pokusil zabránit nástupu sociálních demokratů k moci. Za podpory průmyslníků a špiček obchodu vytvořil protimarxistickou Jednotnou kandidátku (německy: ''Einheitsliste''), kterou kromě křesťanských sociálů tvořili ještě nacionalisté z GDVP a několik dalších menších pravicových stran. Seipel chtěl na kandidátce mít i členy Landbundu, ti ho ale na stranickém sjezdu v únoru 1927 odmítli. Naopak navrhli jednání o společném postupu Rakouskému říšskému svazu rolníků. Tento krok se straně vyplatil. Ve volbách získalzískala 6,3 % hlasů a 9 mandátů. Jednotné kandidátce se podařilo nakonec sociální demokraty porazit, ale bez poslanců Landbundu nebyla schopna složit životaschopnou vládu. Koaliční jednání byla složitá. Landbund požadoval křeslo [[Ministra zemědělství Rakouska|ministra zemědělství]], které ale bylo plně v moci Rakouského říšského svazu rolníků. Na konec přistoupil na kompromis, při kterém dostal post vicekancléře a [[Ministr vnitra Rakouska|ministra vnitra]]. Obě pozice zastával štýrský poslanec [[Karl Hartleb]].