Varšavské pokleknutí: Porovnání verzí

Přidáno 44 bajtů ,  před 5 měsíci
link + množné číslo + čárka
(→‎Reakce: Přidána vysvětlující poznámka.)
(link + množné číslo + čárka)
'''Varšavské pokleknutí''' byl symbolický akt [[Německý kancléř|německého kancléře]] [[Willy Brandt|Willyho Brandta]], který při návštěvě [[Varšava|Varšavy]] 7. prosince 1970 padl na kolena před [[Pomník hrdinů ghetta|pomníkem hrdinů]] [[Varšavské ghetto|tamního ghetta]], jež bylo zřízeno během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Tímto gestem kancléř a také někdejší [[Západní Berlín|západoberlínský]] starosta či [[Seznam ministrů zahraničních věcí Německa|spolkový ministr zahraničí]] požádal o odpuštění za [[Zločiny Německa za druhé světové války|válečná utrpení]], která jeho národ způsobil [[Židé v Polsku|polským Židům]].
 
Varšavské ghetto bylo zřízeno v roce 1940 německými okupanty, kteří v něm shromažďovali místní židovské obyvatelstvo. Od roku 1942 byli Židé odváženi vlaky do [[Vyhlazovací tábor|vyhlazovacíhovyhlazovacích táboratáborů]]. Obyvatelé ghetta proti systematickému vyvražďování zahájili [[Povstání ve varšavském ghettu|ozbrojený odpor]], nacisté jej však krvavě potlačili. V místech, kde probíhaly nejtvrdší boje, byl po válce zbudován pomník upomínající na odbojáře. Když se před ním kancléř Brandt v roce 1970 při státní návštěvě Varšavy poklonil, vzbudilo to velký mezinárodní ohlas. Někteří jeho čin obdivovali, jiní mu vytýkali přehnanost či servilnost vůči [[Východní blok|východnímu bloku]]. Dle názoru některých kritiků bylo navíc gesto předem naplánované, byť Brandt tato tvrzení opakovaně vyvracel.
 
V místech, kde státník v roce 1970 poklekl, stojí od roku 2000 [[Pomník Varšavského pokleknutí|pomník]] s nízkým reliéfem muže klečícího před věncem se stuhami.
| datum přístupu = 2019-01-22
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nobelova-cena-za-mir-pro-obamu-vyvolala-ve-svete-rozpaky.A091009_134519_zahranicni_ipl
}}</ref> V&nbsp;roce 1972 opětovně vyhrál volby, stal se znovu kancléřem, a následující rok (1973) dovedl Spolkovou republiku Německo mezi členy [[Organizace spojených národů]] (OSN).<ref name="diplomate-533">Brož, s.&nbsp;533.</ref> Dne 7.&nbsp;května 1974 však na kancléřský post rezignoval, když vyšlo najevo, že jeho blízký spolupracovník [[Günter Guillaume]] je agentem východoněmecké tajné služby [[Stasi]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
{{Podrobně|Povstání ve varšavském ghettu|Varšavské ghetto}}
[[Soubor:Przesiedlenia Żydów do getta warszawskiego.jpg|náhled|Momentka z&nbsp;varšavského ghetta|alt=Ulice po níž kráčí dav lidí a vpředu proti směru chůze davu jede povoz tažený koněm.]]
Ve Varšavě se na začátku druhé světové války nacházela největší židovská komunita v&nbsp;tehdejší Evropě, která čítala 350&nbsp;tisíc lidí, představujících 30&nbsp;procent obyvatel města.<ref name="polsko-inspirace-83">{{Citace monografie
| titul = Polsko: inspirace na cesty: průvodce
| vydavatel = Lingea