Batagur bengálský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
DenyRegi (diskuse | příspěvky)
oprava refů - automatický tvůrce referencí/citací tzv. citoid dělá chyby - především při vytváření refů z Biolibu a IUCN - je potřeba to opravit, ne bezmyšlenkovitě nechat!!!
Řádek 9:
| rod = [[Batagur]]
}}
'''Batagur bengálský''' (''batagurBatagur baska''), [[Angličtina|anglicky]] ''northern river terrapin'', je druh [[želvy]], který pochází z jihovýchodní [[Asie]].<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Batagur baska Field Guide - Asian Turtle Conservation Network
| periodikum = asianturtlenetwork.org
Řádek 15:
| datum přístupu = 2020-11-10
}}</ref> Podle [[Červený seznam IUCN|Červeného seznamu IUCN]] je klasifikován jako [[kriticky ohrožený taxon]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = GroupPraschag
| jméno = Asian Turtle Trade WorkingP.
| příjmení2 = Singh
| titul = IUCN Red List of Threatened Species: Batagur baska
| jméno2 = S.
| titul = Batagur baska
| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species
| vydavatel = IUCN
| url = https://www.iucnredlist.org/enspecies/97358453/2788691
| datum vydání = 2000-06-302019
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-11-10
}}</ref> Na většině původních míst výskytu je již tato želva považována za lokálně vyhynulou, to znamená, že se tam již nevyskutuje.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Singh
| jméno = Shiv Sahay
Řádek 37 ⟶ 41:
Tento druh byl popsán v roce [[1831]] britským zoologem [[John Edward Gray|Johnem Edwardem Grayem]].
 
Batagur bengálský je známý také jako batagur tuntong nebo želva malajská.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.comKrumphanzl
| jméno = Ondrej Zicha;David
| příjmení2 = Kořínek
| titul = BioLib: Biological library
| jméno2 = Milan
| titul = batagur bengálský Batagur baska (Gray, 1831)
| periodikum = www.biolib.cz
| vydavatel = BioLib
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id25268/
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-11-10
}}</ref>
Řádek 53 ⟶ 62:
}}</ref> Hlava je poměrně malá. Špičatý čenich směřuje nahoru.<ref name=":2" />
 
Horní část krunýře je, stejně jako pokožka na měkkých tkáních, olivově hnědá, zatímco dolní část krunýře nažloutlá. Hlava a krk mohou být načervenalé. Během období páření dochází u samců ke změně barvy: hlava a krk jim ztmavnou, zatímco karapax se zbarví dooranžovado oranžova. Existují také záznamy o samcích, kteří měli v období páření naoranžovělé i přední končetiny, nejenom krunýř. V tomto období mění barvu také oči samců.<ref name=":2" /><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = An endangered terrapin
| periodikum = The New Indian Express
Řádek 65 ⟶ 74:
V současné době jsou známy dva [[Poddruh|poddruhy]]:
 
* ''batagur baska baska'' ([[John Edward Gray|Gray]], [[1831]])<ref>{{Citace elektronickéhoname=":6" periodika/>
* ''batagur baska ranongensis'' (Wirot, [[1979]])<ref>{{Citace elektronickéhoname=":6" periodika/>
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com
| jméno = Ondrej Zicha;
| titul = BioLib: Biological library
| periodikum = www.biolib.cz
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id25269/
| datum přístupu = 2020-11-10
}}</ref>
* ''batagur baska ranongensis'' (Wirot, [[1979]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ondrej.zicha(at)gmail.com
| jméno = Ondrej Zicha;
| titul = BioLib: Biological library
| periodikum = www.biolib.cz
| url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id25270/
| datum přístupu = 2020-11-10
}}</ref>
 
== Výskyt ==
Řádek 101 ⟶ 96:
}}</ref>, říční břehy anebo [[mangrovy]]. Ačkoliv většinu času tráví tyto želvy ve vodě, samice vodní prostředí opouštějí, aby na plážích nakladly do písku vajíčka.
 
== ChováníEkologie a chování ==
Jedná se o všežravé želvy, které se živí jak vodními rostlinami, jako jsou řasy, tak drobnými živočichy, ať už jde o malé [[Ryby|rybky]], [[Korýši|korýše]], [[Bezobratlí|bezobratlé]] či [[Měkkýši|měkkýše]].
 
Řádek 107 ⟶ 102:
 
== Ohrožení ==
Tento druh je podle [[Červený seznam IUCN|Červeného seznamu IUCN]] [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohrožený]]. Populace je odhadována na pouhých asi 100 dospělých jedinců (stav k roku 2019).<ref name=":1" /> Na vině je kromě lovení těchto želv také vybírání jejich hnízd. Krom masa se totiž v gastronomii využívají i jejich vejce.<ref name=":3" /> Dříve byli batagurové bengálští ve velkém sváženi ze všech koutů [[Indie]] do [[Kalkata|Kalkaty]], kde se prodávali na rybím trhu.
 
Na vině je kromě lovení těchto želv také vybírání jejich hnízd. Krom jejich masa se totiž v gastronomii využívají i jejich vejce.<ref name=":3" /> Dříve byli batagurové bengálští ve velkém sváženi ze všech koutů [[Indie]] do [[Kalkata|Kalkaty]], kde se prodávali na rybím trhu.
 
I přes snahy o zlepšení situace a mnohá opatření místních vlád jsou batagurové stále ilegálně vyváženi z [[Indonésie|Indonesie]] do [[Čína|Číny]].<ref name=":1" />