Kuchyňka (Brdy): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Typografie |
Oprava druhové rozmanitosti značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 63:
| strany =
| isbn =
}}</ref>
| příjmení = Čihař
| jméno = Martin
Řádek 79:
=== Lokalita ===
Lokalita je vzdálena cca 40 km jihozápadně od Prahy, 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y.[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled|Jižní svah rezervace na podzim]]
Rezervace Kuchyňka je charakteristická svými suťovými společenstvy, která jsou vázána na teplé a suché lokálním mikroklimata. Z vrcholu hřebenové cesty se nabízejí výhledy do kraje zejména do Hostomské kotliny a na střední Povltaví. Z hřebenů je možno dolétnout na příbramské těžební věže.
=== Historie ===
Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.<ref name=":2" />
=== Mytologie ===
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře, zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.<ref name=":2" />
=== Přírodní poměry ===
==== Geologické poměry ====▼
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" />▼
==== Hydrologie ====
Řádek 108 ⟶ 111:
==== Fauna ====
Rezervace je specifická výskytem bezobratlých druhů
▲==== Geologické poměry ====
▲Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" />
[[Soubor:Rezervace Kuchyňka a smrková monokultura.jpg|náhled|Vlevo listnatý les rezervace Kuchyňka a vpravo smrková monokultura]]
=== Ochrana ===
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna
''"Na celém území je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadující intenzivní technologie , prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biotické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému, používat biocidy, povolovat a umisťovat stavby, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování nepůvodních druhů , sbírat či odchytávat rostliny a živočichy (kromě výkonu práva myslivosti, rybářství či sběru lesních plodů)"''<ref>Informační tabule na místě, Středočeský kraj</ref>
=== Turismus ===
| |||