Wikipedista:Daniel Forst/Pískoviště: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
'''Mladá Boleslav-Debř''' je železniční stanice v statutárním [[Okres Mladá Boleslav|okresním]] městě [[Mladá Boleslav]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] nacházející se v městské části [[Debř]], vzdálené od centra města si 3,5 km. Leží na neelektrifikovaných železničních tratích [[Železniční trať Praha–Turnov|070]] a [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|080]] v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 215 metrů nad mořem.
[[Soubor:Bezdězský rychlík.jpg|alt=Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku|vlevo|náhled|Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku]]
 
== Historie ==
[[Soubor:Bezdězský rychlík.jpg|alt=Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku|vlevo|náhled|Lokomotiva ,,Hektor" v čele historického bezdězského rychlíku]]
Nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 15. října 1865. V tento slavnostní den se po [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupské dráze]] projel slavnostní vlak s vysokými představiteli stejnojmenné společnosti. Stanice na sebe hned v tento den upozornila, bohužel ne v dobrém slova smyslu. Občané všech obcí, kterými trať procházela, vítali vlak českými nápisy, ale v nádraží tehdy ještě nazývané [[Josefův Důl (okres Mladá Boleslav)|Josefův důl]], obyvatelé přivítali vlak nápisy německými. Důvodem byla místní [[Textilní strojírenství|textilka]], kterou vlastnil Němec [[Leitenbergerové|Leitenberger]]. Osobní dopravu tehdy zajišťovaly dva páry osobních vlaků, nákladní doprava byla o dost bohatší. Postupem času a hlavně díky přímému propojení [[Praha|Prahy]] a [[Neratovice|Neratovic]] (nemuselo se jezdit oklikou přes [[Kralupy nad Vltavou|Kralupy]]) výrazně narostl počet spojů osobní i nákladní dopravy.