Wikipedie

Kněžiště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odkaz
m linky
Řádek 8:
Pokud je či byl kostel [[kapitula|kapitulním]] či pokud jde o klášterní kostel [[Žebravé řády|žebravých řádů]], bývá presbytář značně rozlehlý a jsou v něm umístěny chórové lavice neboli [[stalla|stally]]. Vždy je v něm umístěn také [[hlavní oltář]] a kněz (lat. ''presbyter'') tam koná [[bohoslužba|bohoslužbu]]. Na rozhraní lodi a presbytáře (někdy vysunuta poměrně hluboko do lodi) je umístěna vyvýšená [[kazatelna]]. Po [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] je zde navíc ještě umístěn [[obětní stůl]]. V gotických kostelích je také často dochován kamenný nástěnný [[Eucharistický svatostánek|sanktuář]], který má Čechách v pozdní gotice často podobu velmi zdobného kamenného věžového [[Eucharistický svatostánek|pastoforia]].
 
Od [[Hlavní loď|chrámové lodi]] bývá tento prostor oddělen tzv. [[Vítězný oblouk (kostel)|triumfálním obloukem]]. Ve [[středověk]]u byl presbytář od lodi oddělen navíc ještě tzv. ''[[Lektorium|letnerem]]'' (lat. ''lektoriem'') neboli [[chórová přepážka|chórovou přepážkou]]. V českých zemích presbytář od lodi kostela odděluje tzv. [[oltářní mřížka]], u které se věřícím podává svaté přijímání. V šedesátých letech se často z důvodů praktických – prostor pro postavení provizorního oltáře pro celebraci tzv. ''tváří k lidu'' (viz [[obětní stůl]]) – mřížka odstranila. Nikdy však nevyšel předpis, který by odstranění mřížek či jejich nebudování v kostelích dovoloval. V roce 1967 bylo v instrukci z [[Řím]]a, která byla v českých zemích publikována v ''[[Acta Curiae]]'', jasně psáno, že zvyk podávat přijímání věřícím u oltářní mřížky má být zachován.
 
Presbytář bývá obvykle (především ve středověku je tato podmínka poměrně závazná) [[Orientace kostela|orientován]], tj. směřuje na [[východ]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kněžiště“