Valenční elektron: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidání odkazů značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
verze 19151892 uživatele 176.97.9.131 (diskuse) zrušena - odkazy už v textu jsou značka: vrácení zpět |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Atom.svg|right|thumb|[[Atom]] [[helium|helia]] se skládá ze 2 [[proton]]ů, 2 [[neutron]]ů a 2 [[elektron]]ů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu.]]
'''Valenční elektron''' je [[elektron]] v [[elektronový obal|elektronovém obalu]] umístěný v energeticky nejvýše položené (valenční) vrstvě (příp. několika vrstvách). Jde tedy o elektrony z posledních, největších, orbitalů v rámci elektronové konfigurace atomu. Orbitaly obsahující valenční elektrony se nazývají valenční orbitaly. Tyto
[[Soubor:Atomic orbital diagonal rule.svg|náhled|[[Elektronová konfigurace#Výstavbový princip|Výstavbový princip]] může u atomu zjednodušeně vyjádřit všechna [[kvantové číslo|kvantová čísla]]. Pokud chceme u atomu všechna tato čísla vyjádřit, sečteme číslo n s počtem elektronů. Dokud má vrstva kapacitu (podle údajů viz vlevo), postupujeme podle šipek této tabulky.]]
Chemické prvky se dělí na ''[[blok s|s]]'', ''[[blok p|p]]'', ''[[přechodné kovy|d]]'' a ''[[vnitřně přechodné kovy|f-prvky]]'' podle umístění jejich valenčních elektronů v orbitalech. Prvky ''s'' a ''p'' se také nazývají nepřechodné prvky, jejich valenční elektrony (nebo orbitaly) jsou pouze v jediné – poslední vrstvě (slupce) obalu atomu – jde o skupiny I.A (1) až VIII.A (17) a počet valenčních elektronů (orbitalů) těchto prvků odpovídá číslu skupiny. Jako přechodné prvky se označují ''d-prvky''. Jejich valenční elektrony (orbitaly) zahrnují poslední a část předposlední vrstvy obalu atomu, jde o skupiny I.B až VIII.B (3 až 10). Zde číslo skupiny odpovídá počtu valenčních elektronů jen u části prvků. Jako vnitřně přechodné se označují f-prvky, které mají valenční elektrony (orbitaly) v posledních třech vrstvách obalu atomu. Obecně je
Valenční elektrony může atom prvku potenciálně použít pro tvorbu chemické vazby. Hlavní typ chemické vazby – [[kovalentní vazba]] – se vytváří především s využitím nespárovaných valenčních elektronů, tedy těch, které jsou ve valenčních orbitalech umístěné jednotlivě. Prvek tak nemusí (a někdy ani nemůže) využít pro tvorbu kovalentních vazeb všechny valenční elektrony. Příkladem takových prvků jsou vzácné plyny (třeba He), které mají valenční elektrony v orbitalech výhradně spárované a mohou je jen výjimečně rozdělit. Helium a neon proto téměř netvoří chemické vazby. Některé prvky mohou část nebo všechny valenční elektrony odštěpit a vytvořit [[kationt]]y (zejména reaktivní [[kovy]]), reaktivní [[nekovy]] mohou do valenčních orbitalů naopak elektrony přijmout a vytvořit [[aniont]]y. Tato schopnost souvisí s [[elektronegativita|elektronegativitou]] prvku, při velkém rozdílu elektronegativit mezi vázanými atomy vzniká [[iontová vazba]].
|