Verze z 8. 11. 2020, 16:55 editovat Jakub Sochor (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 8 470 editací m editace uživatele 194.228.13.68 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je RiniX značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 11. 2020, 19:14 editovat zrušit editaci Glogy2905 (diskuse \| příspěvky) 55 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 69: \| zánik = [[843]] – [[Verdunská smlouva]] }} '''Franská říše''', respektive '''Království Franků''' ([[Latina\|latinsky]] ''Regnum Francorum'' či ''Regne Franc'', [[Latina\|latinsky]] ''Francia''), Franská nebo '''Francká říše''' nebyla ani jedním oficiálním názvem, ale přesto státním útvarem rozkládajícím se na území dnešní [[Francie]], [[Německo\|Německa]], [[Nizozemsko\|Nizozemska]], [[Belgie]] a, [[Švýcarsko\|Švýcarska,]] částečně Itálie, Rakouska, Polska a Španělska. Na jeho počátku stáli: Merovech, [[Childerich I.\|Childerich I.]] a [[Chlodvík I.\|Chlodvík I.]], králové [[Germáni\|germánských]] [[Frankové\|Franků]], jejichž moc stoupla zároveň s úpadkem moci [[Starověký Řím\|římské říše]]. Chlodvík I. během své vlády (481-511) ovládl ostatní franské kmeny a rozšířil svou říši i o severní [[Galie\|Galii]]. Franská říše, dočasně rozdělena mezi jeho čtyři syny, ovládla téměř celou Galii. [[Chlothar I.\|Chlothar I.]] (511-561) říši sice opět sjednotil, po jeho smrti si ji však opět rozdělili čtyři synové, kteří zahájili bratrovražedné boje, jež královskou moc oslabovaly. S úpadkem moci franských králů rostla moc šlechty a [[majordomus\|majordomů]], kteří na sebe strhávali stále více kompetencí. V poslední čtvrtině [[7. století\|7. století]] byl nejsilnějším majordomem [[Pipin II. Prostřední\|Pipin II.]], jenž porazil roku [[687]] vojsko [[Neustrie\|neustrijského]] krále a jeho majordoma. Pipin II. [[Merovejci\|Merovejcům]] sice královský titul ponechal, faktickou mocí však disponoval on a jeho následníci. Jeho syn [[Karel Martel]] vítězstvím nad [[Chalífát\|muslimy]] v [[Bitva u Tours\|bitvě u Tours]] roku [[732]] prokázal svou sílu, jež se hodila [[papež]]i proti [[Langobardi\|Langobardům]]. Sbližování s římskou kurií pokračovalo také za jeho syna [[Pipin III. Krátký\|Pipina III.]], kterého nakonec papež korunoval franským králem.

Franská říše: Porovnání verzí