Verze z 24. 3. 2020, 13:15 editovat Volfovamichala (diskuse \| příspěvky) 174 editací m Aktualizace statistik značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 11. 2020, 10:51 editovat zrušit editaci 2a00:1028:96d4:f4a2:cf:cd6c:5801:f2b5 (diskuse) Slovanský výklad by zasloužil další upřesnění, jenom horníky bych tam určitě netlačil... značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 8: \| statistika aktuální k = 2016 }} '''Horymír''' je jméno [[slované\|slovanského]] nebo [[keltové\|keltského]] původu. Jeho význam není dosud upřesněný. Vykládá se jako ''ten kdo se snaží o mír s ~~horníky~~horami''. V případě keltského původu se vykládá jako spojení slov '''Hor(s)a''' (anglosaský tvar jména bohyně koní) a '''maro''' (velká, slavná). Podle českého kalendáře má [[Jmeniny\|svátek]] [[29. únor]]a, tedy pouze v [[přestupný rok\|přestupném roce]]. I když slovanský původ jména Horymír se zdá být nepochybný, nelze se ubránit v podtextu s keltskou minulostí této oblasti jistým pochybnostem. Je jisté, že pověst o Šemíkově skoku přišla do Čech přes Německo, kde měla svůj vzor ve staré keltské pověsti o Tristanovi a Izoldě. To, že kůň zde hraje velmi podstatnou úlohu, svědčí pro domněnku, že i ústřední božstvo, kterému bude toto zvíře podřízeno je Epona – bohyně koní. Její rytiny se objevují i v Německu a Anglosasové ji přijali do svého pantheonu jako bohyni jménem -Hor(s)a- s přídomkem velká, -maro-. Výsledným spojením vznikl termín -Hor(s)a-mar-, který ve zkomolené formě Horama(i)r mohl přejít do slovanského jazyka. Koncovka -mir- je ve slovanském jazykovém okruhu totožná s koncovkou -mar- v germánských a keltských jazycích a označuje přídavné jméno -velký- nebo -slavný-.

Horymír: Porovnání verzí