Kontrakce délek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Unifikace článků Dilatace času, Kontrakce délek a Relativistická hmotnost
oprava preklepu
Řádek 4:
kde <math>l</math> je délka tělesa změřená pozorovatelem, <math>l_0</math> je délka změřená pohybujícím se tělesem (tzv. vlastní délka) a <math>\gamma</math> je [[Lorentzův faktor]].
 
Použití Lorentzova faktoru zobecňuje [[Newtonovská mechanika|Newtonovskou mechaniku]] – při běžných rychlostech se jeho hodnota limitně blíží jedné (a je tedy možné jej zanedbat), začne se projevovat až u rychlostí, které se řádově blíží [[Rychlost světla|rychlosti světla]] ve vakuu (a kde je proto fyzikální popis Newtonovské mechaniky nedostatečný).
 
Rovnici prvně užil [[Woldemar Voigt]] roku 1887.{{Fakt/dne|20180709205855|}} Kontrakce délek postuloval [[George Francis FitzGerald]] roku 1889.{{Fakt/dne|20180709205855|}} Tento vztah roku 1892 navrhl [[Hendrik Antoon Lorentz]] jako vysvětlení [[Michelsonův-Morleyův experiment|Michelson-Morleyova experimentu]] s rychlostí světla <math>v</math> vůči hypotetickému éteru. Roku 1905 mu dal [[Albert Einstein]] moderní relativistickou interpretaci, při níž je <math>v</math> rychlost pozorovatele vůči pozorovanému předmětu.