Reformace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 38:
Reformace v [[dějiny Česka|českých]] zemích má na rozdíl od celoevropského pojetí svá specifika. Reformační proces, či alespoň jeho první část, se zde datuje již od počátku [[15. století]], kdy došlo k celospolečenským událostem díky působení mistra [[Jan Hus|Jana Husa]], které měly celoevropské důsledky. Proces probíhal již v období [[Husité|husitských]] válek i po jejich skončení, [[České království]] bylo charakterizováno jako „[[království dvojího lidu]]“, rozdělené na [[Katolictví|katolíky]] a [[Utrakvismus|utrakvisty]]. Reformní proces na počátku 16. století v [[Německo|Německu]] byl sledován jak [[Utrakvismus|utrakvisty]], tak [[Jednota bratrská|Jednotou bratrskou]], která se o zásady [[luteránství]] začala opírat. Po smrti krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] byl roku [[1526]] zvolen českým králem [[Ferdinand I. Habsburský]], který slíbil zachovávat náboženské svobody. Došlo k dalšímu uvolnění, což přispělo ke vzniku [[Sekta habrovanských|sekty habrovanských]] a k příchodu [[novokřtěnci|novokřtěnců]], zejména z Rakous a Německa. Roku [[1555]] byla v říši přijata zásada „''čí je vláda, toho je i náboženství.''“ (lat. ''Cuius regio, eius religio''). Tyto zásady platily i na úrovni šlechtických panství, kde [[fara|fary]] a [[kostel]]y byly obsazovány kněžími té náboženské orientace, kterou vyznával majitel panství. [[Poddaní]] pak museli prakticky přijmout víru svého pána.
V období reformace se objevila řada českých knih, které vydávaly jak reformní církve, tak i [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], kteří se snažili sblížit reformační směry a dovést církev ne k "reformaci," ale ke skutečné reformě. Roku [[1575]] byla vydána [[Česká konfese]], která potvrzovala a upravovala náboženské záležitosti v českých zemích. Náboženské svobody byly roku [[1609]] upraveny vydáním [[Rudolfův Majestát|Rudolfova Majestátu]]. Zároveň s Majestátem se evangeličtí a někteří katoličtí šlechtici usnesli na tzv. „Porovnání“, což v některých článcích odporovalo Majestátu a umožňovalo různé výklady práva. V důsledku toho vznikl spor v [[Broumov]]ě a v [[Hrob (okres_Teplice)|Hrobu]], kde si evangeličtí občanéměšťané německého jazyka vystavěli na statcích broumovského opata a pražského arcibiskupa dva protestantské [[kostel]]y, což vyvolalo rozepře. Předáci broumovských měšťanů byli zatčeni a v únoru [[1618]] v [[Praha|Praze]] uvězněni. Tato událost nastartovala další nepokoje, které vyvrcholily [[České stavovské povstání|Stavovským povstáním]] proti králi Ferdinandovi II., [[bitva na Bílé hoře|bitvou na Bílé hoře]] a vypuknutím [[Třicetiletá válka|třicetileté války]].
 
== Odkazy ==