Ekonomika Rakouska-Uherska: Porovnání verzí

Odebráno 31 bajtů ,  před 7 měsíci
m
řaď jako hlavní článek
(→‎Habsburská monarchie: opravy a členění)
m (řaď jako hlavní článek)
{{Infobox - ekonomika
| obrázek = Austria-coin-1913-1K-RS.jpg
| pracovní síla =
| rating =
| výdaje =
| příjmy =
| veřejný dluh =
| hrubý zahraniční dluh =
| dovoz =
| vývoz =
| index snadnosti podnikání =
| průměrná mzda =
| nezaměstnanost =
| pracovní síla sektory =
| chudoba =
| popisek = Rakouská mince z roku 1913
| inflace =
| HDP sektory =
| HDP obyvatel =
| změna HDP =
| HDP =
| organizace =
| fiskální období =
| fixní měnový kurz =
| měna = [[rakouský zlatý]] (zlatka, florin), [[rakousko-uherský zlatý]], [[rakousko-uherská koruna]]
| pořadí =
| země = {{vlajka a název|Habsburská monarchie}}, {{vlajka a název|Rakouské císařství}}, {{vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| zápatí =
}}
Pojmem '''ekonomika [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]''', respektive '''[[Rakouské císařství|rakouské části]] [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]''' zahrnuje hospodářské dějiny rakouských zemí do roku 1918.
Po skončení napoleonských válek byla kvůli stabilizaci měnové politiky 1. června 1816 založena [[Rakouská národní banka|Privilegovaná národní banka Rakouska]] (''Privilegierte Oesterreichische Nationalbank'') s právem vydávání peněz. Jako samostatná [[akciová společnost]] měla, byť nevelkou, nezávislost na finančních postřebách státu. Až do [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] tak byl měnový systém v zemi stabilní.
 
Jako důsledek [[industrializace]] byla také zahájena výstavba [[Železniční doprava v Rakousku|rakouské železniční sítě]]. První úsek na Rakouském území, [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Rakouská severní dráha císaře Ferdinanda]] byla oficiálně zprovozněna 23. listopadu 1837 a spojovala [[Dějiny Vídně|Vídeň]] s tehdy [[Rakouské Slezsko|rakouským]] [[Krakov|Krakovem]]em. V dalších letech došlo k silnému rozvoji [[Seznam železnic v Rakousku|železničních tratí v Rakousku]] kvůli propojení vělkých měst rozlehlého císařství. Z toho důvodu byly uděleny koncese soukromým investorům ke zřízení a provozu nových tratí. V téže době vzniklo také několik továren na [[Parní lokomotiva|lokomotivy]]. Jako první vznikla roku 1839 [[Lokomotivfabrik der StEG]], roku 1842 následovala [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik]], největší výrobce lokomotiv v monarchii, a v roce 1869 [[Lokomotivfabrik Floridsdorf]]. Továrna [[Mödlinger Lokomotivfabrik]] byla založena roku 1873 a již o dva roky později musela být kvůli [[Ekonomická krize|hospodářské krizi]] opět uzavřena.
 
1. května 1873 ve vídeňském Prateru císař [[František Josef I.]] slavnostně zahájil [[Světová výstava 1873|Světovou výstavu ve Vídni]]. Do 31. října toho roku výstavu navštívilo přes sedm milionů platících návštěvníků.
| příjmení = Baar
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora =
| titul = Hospodářský zeměpis. Regionální aspekty světového hospodářství
| vydavatel = Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o.
| strany = 36
| isbn = 80-86034-50-X
| jazyk =
| rok = 2003
}}</ref>
{{Portály|Ekonomie|Rakousko}}
 
[[Kategorie:Ekonomika Rakouska-Uherska| ]]
[[Kategorie:Ekonomika Rakouska]]
131 982

editací