Německá otázka: Porovnání verzí

'''Německá otázka''' (německy ''Deutsche Frage'', někdy též ''Deutschlandfrage - otázka Německa'') byla politická debata zejména v&nbsp;[[19. století]] zejména během [[revoluce v roce 1848 ]] o&nbsp;nejlepším možném způsobu dosažení [[sjednocení Německa]].<ref>Robert D. Billinger (1991). [https://books.google.com/books?id=MDhVGtwfapIC ''Metternich and the German Question: States' Rights and Federal Duties, 1820–1834'']. University of Delaware Press.</ref> '''Velkoněmecké řešení''' mělo sdružovat všechny německojazyčné národy v&nbsp;jediném státě. Tuto variantu podporovalo [[Rakouské císařství]]. '''Maloněmecká koncepce''' ("''Kleindeutsche Lösung"''), které počítalo pouze se sjednocením severoněmeckých států a nezahrnovalo Rakousko. Tento návrh upřednostňovalo [[Pruské království]].

Postupem času se vytvořil názor na '''koncepci třetího Německa''', tj. Německa bez [[Prusko|Pruska]] i [[Rakouské císařství|Rakouska]], tato myšlenka se však téměř neujala.<ref>Dějepis na dlani - Helena Kohoutková, Martina Komsová, Nakladatelství Rubico, {{ISBN|80-07-01211-7}}</ref><ref>Dějepis pro střední odborné školy - P. Čornej, I. Čornejová, F. Parkan, M. Kudrys, Nakladatelství SPN, 2002, {{ISBN|80-7235-194-X}}</ref>

Oba proudy byly někdy též označovány výslednou formou státu, kterou prosazovaly, tedy '''{{lang|de|Kleindeutschland}}''' ("„''Maloněmecko''"“) a '''{{lang|de|Großdeutschland}}''' ("„''Velkoněmecko''"“). Obě hnutí ovšem byla součástí sílícího [[Německý nacionalismus|německého nacionalismu]] a oba proudy měly společný základ v tehdejších snahách o vytvoření jednotného [[národní stát|národního státu]] s obyvatelstvem stejného jazyka a [[Etnicita|etnicity]], podobně jako v případě [[Risorgimento|sjednocení Itálie]] pod žezlem [[Savojští|savojské dynastie]] či [[První srbské povstání|srbského povstání]] proti Turkům.