Výbor pro neamerickou činnost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlepy, typografie, wikilink
→‎Historie: Einsten pryč z umělců
Řádek 12:
Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] nastalo v USA v souvislosti s nástupem [[Studená válka|studené války]] období zvýšeného protikomunistického napětí. V roce [[1947]] byla po devítidenním vyšetřování Výboru v [[Hollywood]]u sestavena takzvaná Hollywoodská černá listina nepohodlných herců, režisérů a scenáristů, na níž se zpočátku octlo deset jmen, takzvaná [[Hollywoodská desítka]]. Postupem času se na listinu dostalo 300 uměleckých osobností z oblasti [[film]]ové, [[rozhlas]]ové a [[Literatura|literární]] tvorby. Někteří, jako například [[Charlie Chaplin]], museli opustit USA, aby mohli dál pracovat.
 
V roce 1950 došlo po projevu senátora Josepha McCarthyho o infiltraci komunistů do státních institucí ke skokovému nárůstu vyšetřovaných případů a začal doslova lov na komunisty. Zároveň ale také na domnělé i skutečné sympatizanty. Problémem bylo, že docházelo k pronásledování pro přesvědčení, nebo nějaký výrok, či osobní nebo příbuzenský vztah. Vyslýchaní Výborem pro neamerickou činnost byli nuceni k udávání přátel a příbuzných. Obětí MccarthismuMcCarthismu bylo mnoho: 145 zatčených pro komunismus, 15 sebevražd, 11500 vyhazovů z práce, 300 umělců – např: Bernstein, B. Brecht, Buñuel, Feuchtwanger, Einstein, Arthur Miller, Thomas Mann, Orson Welles, [[Paul Robeson]], Pete Seeger, Irwin Shaw, Chaplin i Voskovec, obviněný z „předčasného antifašismu“ a rok izolovaný na Ellis Islandu. Z 13 mil. prověřovaných Američanů 1,7 mil. včetně 254 organizací skončilo na seznamech Výboru a CIA. FBI vytvořila i seznam 26 tis. osob, které měly být preventivně zatčeny v případě výjimečného stavu. MccarthismusMcCarthismus v důsledku poškodil USA.
 
Počátkem [[1950–1959|50. let]] se činnost Výboru zaměřila i na [[Věda|vědeckou]] oblast. K nejznámějším osobnostem, jež se staly předmětem jeho zájmu, patří zejména [[Robert Oppenheimer]], jeden z konstruktérů americké [[Jaderná zbraň|atomové bomby]], [[Albert Einstein]] a [[Fyzika|fyzik]] [[Edward Condon]], jeden z průkopníků [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], jenž se podílel i na vývoji [[radar]]u a atomové bomby.