Buršácký spolek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox, úpravy hesla
-infobox (nešlo o jeden spolek, jednu organizaci), odkazy
značka: odstraněn infobox
Řádek 1:
[[Soubor:Aktivitas 1879.jpg|náhled| popisek = Pražský buršácký spolek „Teutonia“]]
{{Infobox - organizace
| obrázek = Aktivitas 1879.jpg
| popisek = Pražský buršácký spolek „Teutonia“
| jazyk = němčina
| logo = Zirkel.Bubenruthia.gif
}}
'''Buršácké spolky''' ([[němčina|něm.]] ''Burschenschaften'') jsou v [[Německojazyčné země|německy mluvících zemích]] [[spolek|spolky]] vysokoškolských studentů, jejichž členové se označují jako '''buršáci''' (''Burschen''). Výraz „buršák“ (''Bursch'') pochází ze středověké studentské burzy neboli [[Kolej (ubytovací zařízení)|koleje]], domova chudých univerzitních studentů (''bursarii'').<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Durdík
Řádek 19 ⟶ 14:
 
== Historie ==
Od vzniku [[Univerzita|univerzit]] ve středověku vzniklo velké množství studentských spolků. V průběhu historiečasu existovaly kromě buršáckých i další druhy studentských spolků (''Corps'', krajanské ''Landsmannschaften'', tělocvičné ''Turnerschaften'', pěvecké ''Sängerschaften'' apod.) a řada z nich působí v [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]] dodnes. Na rozdíl od těchto zájmových, názorových nebo krajanských spolků však chtěly buršácké spolky sdružovat všechny německé studenty a přispět tak ke [[sjednocení Německa]].
 
První buršácký spolek byl založen roku 1815 na univerzitě v [[Jena|Jeně]], když se tam vrátili studenti, kteří se účastnili osvobozeneckého [[Napoleonské války|boje proti Napoleonovi]]. Smyslem činnosti spolku mělo být budoucí celoněmecké sjednocení, první významnější akcí v tomto směru byla slavnost na hradě [[Wartburg]], kde se setkali studenti z jedenácti německých univerzit. Když však byl spisovatel [[August von Kotzebue]], který proti buršáckým spolkům veřejně vystupoval, zavražděn jedním z jejich členů, [[Karl Ludwig Sand|Karlem Ludwigem Sandem]], byly tyto nacionálně-liberální spolky [[karlovarská usnesení|karlovarskými usneseními]] z roku 1819 zakázány. Některé z nich nicméně v utajení působily i nadále a po roce 1848 vznikaly už legálně další.<ref name="Müller">{{Citace monografie
Řádek 31 ⟶ 26:
| isbn = 80-7106-125-5}}</ref>
 
Kromě značné obliby [[šerm]]u se vždy vyznačovaly německým vlastenectvím a podporou [[Německá otázka|velkoněmecké myšlenky]]. Jednotlivé studentské spolky se navzájem odlišovaly vlastními barvami, tzv. kulérem (z [[francouzština|franc.]] ''couleur'' - barva, zabarvení), které používaly zejména na šerpě a čapce. Proto se také nazývaly kulérové spolky. Už první buršácký spolek z Jeny měl klasickou kombinaci [[Německá vlajka|černá-červená-zlatá]], původně barvy [[Ludwig Adolf Wilhelm von Lützow|Lützowova]] dobrovolnického sboru, která se později dostala až na [[německá vlajka|německou vlajku]].<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Hlavatá
| jméno = Kristýna