Rakousko-Uhersko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Státní symboly: Přesněji (a tedy šířeji). |
Ještě. |
||
Řádek 189:
| jazyk = česky
}}</ref>
[[Soubor:Civil ensign of Austria-Hungary (1869-1918).svg|náhled|upright=0.7|vlevo|[[Vlajka Rakouska-Uherska|
Hospodářský růst dále akceleroval po skončené [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]], po které si v mírové smlouvě [[Prusko]] vymohlo na [[Francie|Francii]] válečné reparace v astronomické výši. Příliv těchto levných [[peníze|peněz]] ovlivňoval též situaci v [[Habsburkové|habsburské]] monarchii. Léta [[1867]]–[[1873]] bývají nazývána [[Zakladatelské období|gründerským (zakladatelským) obdobím]]. V monarchii byly zakládány stovky [[akciová společnost|akciových společností]] a desítky bank. V této době též vrcholila doba objevitelských cest k dosud neznámým končinám severských a jižních oblastí Země a u nových objevů stálo též Rakousko-Uhersko. V letech [[1871]] a [[1872]] byly vyslány dvě průzkumné výpravy do [[Arktida|Arktidy]], přičemž ta druhá objevila v létě [[1873]] nejsevernější [[souostroví]], kterému objevitelé dali název [[Země Františka Josefa]]. Na palubě paro-plachetního škuneru ''[[Admiral Tegetthoff]]'', který byl k severu vyslán (a sama loď byla při plavbě zničena) byla řada [[Češi|Čechů]] a [[Sudetští Němci|českých Němců]], díky čemuž dnes na mapě souostroví dodnes nalezneme několik českých jmen. Ostrovy se nestaly součástí Rakousko-Uherska, protože výprava byla financována ze soukromých zdrojů.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 1 196:
{{Viz též|Státní znak Rakouska-Uherska}}
{{Viz též|Vlajky Rakouska-Uherska}}
Rakousko-Uhersko nemělo univerzální společnou vlajku,
<gallery>
|