War Thunder: Porovnání verzí

V pozemních zjednudušených bitvách jsou vidět jmenovky nad spojeneckými i nepřátelskými tanky, objevuje se i značka na mapě a hra ukazuje, kam máte mířit a jak nadměřovat. Po dosažení určitého počtu bodů lze hrát jednu minutu za letoun (stíhač, bitevník nebo bombardér), od úrovně VI i za helikoptéru. Po vypršení limitu v letounu se vracíte do tanku. Použití vlastního letounu nebo helikoptéry není možné. Tanky se v tomto herním módu pohybují rychleji, než je jejich skutečná rychlost. Ve zjednodušených bitvách lze v tabulce s hodnocením hráčů najít stroje nejen spoluhráčů, ale i nepřátel. Tento mód je vhodný pro začátečníky, kteří jednotlivé tanky ještě příliš neznají a nevědí, kam mají mířit.

Simulátorové bitvy se nejvíce přibližuje skutečnosti. Je možný pouze pohled velitele nebo střelce, zatímco ve zjednodušených a realistických bitvách je dostupný i pohled ze třetí osoby. Při pohledu střelce je viditelný vlastní kanón umístěný vedle mířící optiky a při střelbě na krátkou vzdálenost proto vzniká nepřesnost, díky které se náboj při pokusu o zásah do slabého místa tanku často odrazí. Nad spoluhráči nejsou jmenovky, ani se neukazují na mapě. Jediná možnost jak ukázat svoji pozici spoluhráčům je použití rychlé zprávy "Za mnou/Následujte mě". V simulátorových bitvách se využívají mapy v jejich plné velikosti a často se obsazují jen dva body namísto tří, rozmístěné daleko od sebe. Obsazení obou bodů znamená okamžité vítězství. Maximální počet hráčů v bitvě je omezen ze 32 na 16, minimum je 6 hráčů.