Behistunský nápis: Porovnání verzí

Přidáno 996 bajtů ,  před 11 měsíci
+rozměry nápisu +ref Zamarovský +šablony citace +šablona citát
m (přidána Kategorie:Perská literatura za použití HotCat)
(+rozměry nápisu +ref Zamarovský +šablony citace +šablona citát)
| zeměpisná délka = 47.4366667
}}
'''Behistunský nápis''' ({{Vjazyce2|fa|سنگ ‌نبشته بیستون, کتیبه بیستون}}, moderněji též '''Bísotúnský nápis''') je [[Epigrafika|epigrafická]] památka na vysoké skalní stěně mezi [[Kermánšáh]]em a [[Hamadán]]em v [[Írán]]u, kterou nechal krátce po roce [[521 př. n. l.]] pořídit [[Perská říše|perský]] [[Šáhanšáh|král]] [[Dareios I.]], aby oslavil vítězství nad rebely v prvních letech své vlády (poslední úpravy jsou asi z roku [[518 př. n. l.]]). NápisDvacet jemetrů psán [[Klínové písmo|klínovým písmem]] ve třech jazycích – [[staroperština|staroperštině]], [[Akkadština|akkadštině]]dlouhý a [[elamština|elamštině]]sedm metrů avysoký<ref>{{Citace doplňuje ho obraz [[Ahuramazda|Ahuramazdy]], pod nímž stojí král a devět spoutaných vzbouřenců – [[Açina]], [[Nidintubel]], [[Martija]], [[Fravartiš]], [[Čiçatachma]], [[Fráda]], [[Vahjazdáta]], [[Aracha]] a [[Skuncha]]. Na desátém vzbouřenci [[Gaumáta|Gaumátovi]], který leží na zemi, má Dareios položenou levou nohu. V textových partiích se podává celá historie Dareiova nástupu na trůn, od převratu proti Gaumátovi až po boj se [[Skythové|skythským]] knížetem Skunchou kolem roku [[519 př. n. l.]]monografie
| příjmení = Zamarovský
| jméno = Vojtěch
| odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský
| titul = Na počátku byl Sumer
| vydavatel = [[Mladá fronta]]
| edice = Kolumbus
| svazek edice = 34
| místo = Praha
| rok vydání = 1966
| vydání = 1
| počet stran = 302
| strany = 46
| isbn = 23-113-66
}}</ref> nápis je psán [[Klínové písmo|klínovým písmem]] ve třech jazycích – [[staroperština|staroperštině]], [[Akkadština|akkadštině]] a [[elamština|elamštině]] – a doplňuje ho obraz [[Ahuramazda|Ahuramazdy]], pod nímž stojí král a devět spoutaných vzbouřenců – [[Açina]], [[Nidintubel]], [[Martija]], [[Fravartiš]], [[Čiçatachma]], [[Fráda]], [[Vahjazdáta]], [[Aracha]] a [[Skuncha]]. Na desátém vzbouřenci [[Gaumáta|Gaumátovi]], který leží na zemi, má Dareios položenou levou nohu. V textových partiích se podává celá historie Dareiova nástupu na trůn, od převratu proti Gaumátovi až po boj se [[Skythové|skythským]] knížetem Skunchou kolem roku [[519 př. n. l.]]
 
Poprvé byl nápis okopírován [[Henry Creswicke Rawlinson|Henrym Rawlinsonem]] roku [[1836]] (některé detaily roku [[1844]] a [[1847]]) a ve staroperské verzi zveřejněn roku [[1847]] (akkadská verze vyšla roku [[1851]]). S pomocí nápisu se podařilo vyřešit poslední zásadní nejasnosti kolem klínového písma.
 
== Ukázka ==
{{citát v řádku|
''Já jsem Dárajavauš'' [tj. Dareios]'', velký král, král králů, král v Persii, král zemí, Vištáspův syn, Aršámův vnuk, Hachámaniův potomek. [...]''
 
''Praví král Dárajavauš: Toto jsou kraje, které mně připadly, z vůle Ahuramazdovy stal jsem se jejich králem: Pársa, Uvdža, Bábiruš, Athurá, Arabája, Mudrája, Zámořští, Sparda, Jauna, Máda, Armina, Katpatuka, Parthava, Zranka, Haraiva, Uvárazmiš, Báchtriš, Suguda, Gandára, Saka, Thataguš, Maka, Harauvatiš, dohromady třiadvacet zemí.''<ref>[[Persis]], Elam, [[Babylonie]], [[Asýrie]], Arábie, [[Starověký Egypt|Egypt]], Lýdie, Iónie, [[Médie]], [[Arménie (satrapie)|Arménie]], [[Kappadokie]], [[Parthové|Parthie]], Drangiana, Arie, Chorazmie, [[Baktrie]], Sogdie, Gandára, Skytie, Sattagydie, Gedrosie, Arachosie. O výrazu Zámořští panují spory.</ref>'' [...]''
(podle překladu Otakara Klímy)
 
''Praví jsemkrál Dárajavauš'': [tj.V Dareios],těchto ''velkýzemích králmuže, králkterý králůbyl věrný, králjsem zahrnul vdobrou Persiiodměnou, král zemí,kdo Vištáspůvbyl synnepřátelský, Aršámůvtomu vnuk,jsem Hachámaniůvpřiřkl potomektrest.'' [...]''
 
''Praví král Dárajavauš: Pak byl jeden muž, mág jménem Gaumáta, pozdvihl se z Paišijauvády, kde je hora jménem Arakadriš, odtamtud se pozvedl. [...]''
''Praví král Dárajavauš: Toto jsou kraje, které mně připadly, z vůle Ahuramazdovy stal jsem se jejich králem: Pársa, Uvdža, Bábiruš, Athurá, Arabája, Mudrája, Zámořští, Sparda, Jauna, Máda, Armina, Katpatuka, Parthava, Zranka, Haraiva, Uvárazmiš, Báchtriš, Suguda, Gandára, Saka, Thataguš, Maka, Harauvatiš, dohromady třiadvacet zemí.''<ref>[[Persis]], Elam, [[Babylonie]], [[Asýrie]], Arábie, [[Starověký Egypt|Egypt]], Lýdie, Iónie, [[Médie]], [[Arménie (satrapie)|Arménie]], [[Kappadokie]], [[Parthové|Parthie]], Drangiana, Arie, Chorazmie, [[Baktrie]], Sogdie, Gandára, Skytie, Sattagydie, Gedrosie, Arachosie. O výrazu Zámořští panují spory.</ref>
 
''Nebylo tehdy muže, ani Peršana ani Méda, ani nikoho z našeho rodu, který by připravil toho mága Gaumátu o vládu. Vojsko se ho velmi bálo a on dával hubit mnoho lidí z vojska. [...]''
''Praví král Dárajavauš: V těchto zemích muže, který byl věrný, jsem zahrnul dobrou odměnou, kdo byl nepřátelský, tomu jsem přiřkl trest.'' [...]
 
''Praví král Dárajavauš: Pak byl jeden muž, mág jménem Gaumáta, pozdvihl se z Paišijauvády, kde je hora jménem Arakadriš, odtamtud se pozvedl.'' [...] ''Nebylo tehdy muže, ani Peršana ani Méda, ani nikoho z našeho rodu, který by připravil toho mága Gaumátu o vládu. Vojsko se ho velmi bálo a on dával hubit mnoho lidí z vojska.'' [...] ''Nikdo se neodvažoval říci něco o Gaumátovi, tom mágovi, až jsem přišel já. Pak jsem prosil Ahuramazdu, Ahuramazda mně přinesl pomoc. Uplynulo deset dní z měsíce bágajády, tu jsem já s několika málo muži usmrtil onoho Gaumátu.'' [...] ''Je tvrz jménem Sikajauvatiš v kraji jménem Nisája v Mádě, tam jsem ho zabil.''
 
''Je tvrz jménem Sikajauvatiš v kraji jménem Nisája v Mádě, tam jsem ho zabil.''|podle překladu Otakara Klímy}}
 
== poznámky ==
== Bibliografie ==
* {{Commonscat}}
* {{Citace monografie
* Klíma, O., ''Oběti ohňům'', Praha 1985.
| příjmení = Klíma
* Klíma, O., ''Sláva a pád starého Íránu'', Praha 1977.
| jméno = Otakar
| odkaz na autora = Otakar Klíma
| titul = Oběti ohňům: výběr z památek staroíránské a středoíránské literatury
| vydavatel = [[Odeon (nakladatelství)]]
| edice = Živá díla minulosti
| svazek edice = 102
| místo = Praha
| rok vydání = 1985
| vydání = 1
| počet stran = 346
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Klíma
| jméno = Otakar
| odkaz na autora = Otakar Klíma
* | Klíma,titul O.,= ''Sláva a pád starého Íránu'', Praha 1977.
| vydavatel = [[Orbis]]
| edice = Stopy, fakta, svědectví
| místo = Praha
| rok vydání = 1977
| vydání = 1
| počet stran = 252
| isbn = 11-098-77
}}
 
{{Světové dědictví - Írán}}