Ohmův zákon: Porovnání verzí

Přidáno 31 bajtů ,  před 10 měsíci
-podezřelá, asi chybná věta
(G se nerovna I/R, ale 1/R - prevracena hodnota odporu)
(-podezřelá, asi chybná věta)
[[Soubor:Ohm's law knopf.anim.2.opt.150px.gif|náhled|Ohmův zákon: vztahvztahy mezi proudem, napětím a odporem jejsou lineární a dají se zapsat ve trojím způsobemtvaru]]
[[Soubor:Circuit électrique simple.svg|náhled|Ohmův zákon: zdroj napětí, měřič proudu ('''A'''), resistor[[rezistor]] a paralelně měřič napětí ('''V''')]]
[[Soubor:15. Омов закон.ogv|náhled|vpravo|upright=1.2|Demonstrace Ohmova zákona: proud [[elektrolyt]]u (slané vody) představuje elektrický odpor; čím je delší, tím menší je (při stálém napětí) intenzita elektrického proudu obvodem]]
 
'''Ohmův zákon''' je jeden ze základních fyzikálních zákonů., Vyjadřujekterý vyjadřuje závislost [[elektrický proud|proudu]] mezi dvěma body na vodiči na přiloženém [[elektrické napětí|napětí]] a na odporu vodiče:<ref name="Radio">{{Citace monografie
| příjmení = Nečásek
| jméno = Sláva
| strany = 11
}}</ref>
:<math>I = {G\cdot U = {1\over R}\cdot U} = {U\over R}</math>,
::odtud napětí na koncích vodiče: <math>U = I \cdot R</math>
 
:Je-li napětí na koncích vodiče stálé, je proud nepřímo úměrný odporu vodiče.
<math>I = {G\cdot U = {1\over R}\cdot U} = {U\over R}</math>,
 
:<math>I = {G\cdot U = {1\over R}\cdot U} = {U\over R}</math>,
 
:odtud napětí na koncích vodiče: <math>U = I \cdot R</math>
 
kde <math>I</math> je [[elektrický proud]], <math>G</math> je [[elektrická vodivost]], <math>U</math> je [[elektrické napětí]] a <math>R</math> je [[elektrický odpor]].
 
Ohmův zákon tedy říká, že <math>R = \frac UI = \mathrm{const.}</math>
 
Ačkoli byl původně odvozen pro stejnosměrný proud, platí jeho vzorce i pro střídavý proud s tou výhradou, že <math>U</math> a <math>I</math> jsou [[komplexní číslo|komplexní čísla]] a místo <math>R</math> se užívá označení <math>Z</math>, které znamená [[impedance|impedanci]] (včetně imaginárních složek).
 
== Předpoklad stálosti ==
Ohmův zákon v této jednoduché podobě předpokládá, že napětí na vodiči je stálé, nezávislé na procházejícím proudu čili že vnitřní odpor zdroje je malý, a předpokládá také, že odpor vodiče nezávisí na procházejícím proudu. Odpor většiny látek je však závislý na jejich teplotě, která se průchodem většího proudu může měnit. Zákon tedy platí jen v oblasti, kde intenzita proudu je dostatečně malá, aby napětí zdroje nekleslo a aby se vodič výrazně nezahříval. Naštěstí jsou tyto předpoklady v elektrotechnické praxi většinou splněny. Rovněž lze náročným technologickým postupem vyrobit látky, jejichž odpor může mít za určitých podmínek výrazně nelineární charakter – [[polovodič]]e. Při vedení elektrického proudu dochází i k jiným elektrickým jevům – běžné materiály mají také elektrickou [[permitivita|permitivitu]], může se projevovat vliv elektrické indukce. To všechno je třeba v pokusu vyloučit, má-li se platnost Ohmova zákona s dostatečnou přesností potvrdit.
 
== Diferenciální tvar ==